Základní informace o příběhu jsou asi takové, že se jedná o fantasy příběh od jedné milé české autorky. Jak jsem pochopila, je to první díl připravované série plné dobrodružství a neuvěřitelných zážitků. A co na to říkám já? Nu, to se dozvíte, pokud budete pokračovat ve čtení dnešní recenze, která, přiznávám, přichází po menší pauzičce.

Klasicky začneme s coverem, jelikož na tom je třeba dát si záležet. Ten tvůj je pěkný a řekla bych, že vystihuje jakousi magičnost příběhu a podtrhuje jeho žánr. Zároveň mám onu neobvykou modrou spojenou s tvým příběhem, takže kdybych ho někde zahlédla, hned si na tebe vzpomenu. Jak častokrát zmiňuji, nejsem profesionální grafik ani nic podobného, tím pádem ode mě nečekej nějaké odborné posudky, nicméně toho, kdo ti obal vyrobil, bys měla pochválit, protože nejen, že svou sytou barvou vynikne, ale i při bližším zkoumání je nádherný a nenajde se na něm - minimálně okem normálního čtenáře - jediná chybička.

Další položkou na seznamu je samozřejmě anotace. Tu si též nemohu vynachválit. Někomu by se útěk od zlého snoubence mohl zdát jako klišé, ale co si budeme, tohle klišé všichni milujeme. Navíc máš pochvalu za neopakování slov, které se stává častým problémem mnoha spisovatelů - ať už amatérských, nebo zkušených. Oceňuji také všechny zmínky, které u mě ale mimo jiné vyvolaly vyšší očekávání, jelikož se díky nim zdá, že sis na celé kniza dala opravdu hodně záležet - betace, korekce, grafika, obrázky... Za mě popisek každopádně naláká na přečtení a slibuje nám skvělý fantasy příběh. Otázkou je, jestli pak splní své sliby.

Já jsem bohužel zklamaná. Nechci, aby sis to brala nějak špatně, protože tě musím vyvést z omylu - máš solidně vymyšlený svět, což je úskalí mnoha knížek. Všechna království, jejich fungování, tradice a odlišnosti. Zbožňuju to. A samotný děj? I když jsem zmiňovala, že to může být už krapet okoukané, děj je rozhodně jedna radost. Promyšlený, zajímavý, napínavý.

Co je tedy úskalím příběhu, kvůli němuž na něj nemám dobré vzpomínky a dočetla jsem se ani ne do poloviny vydaných kapitol? Jazyk. Tím nemyslím hrubky a překlepy. Ty se tam sice také vyskytují, a občas hojně, což bych po korekci neočekávala, ale jak píšeš, ta stále probíhá a tak se to dá omluvit. Jde o to, jak se snažíš, aby byl poetický. Já mám takový styl psaní ráda, mnohdy si užívám květnatá souvětí a nepohrdnu ani složitěji napsanými díly. Ale tohle mi teda nešlo přes mysl.

Abych ti nekřivdila, občas se ti povedlo něco popsat naprosto dokonale a já se nad tím mohla jen rozplývat, ale ve většině textu to skřípalo. Připadalo mi, jako by ses vehementně snažila do vět vecpat co nejvíc přídavných jmen, co nejvíc poetiky. Působilo to na mě falešně a nepřirozeně. Nevím, co ti na to poradit, protože se to táhne celou knihou a není to problém třeba jen několika částí. A možná, že nejlepší bude, když se na tomhle příběhu vypíšeš a postupem času najdeš nějakou hranici, na níž by se měl autor držet.

Poetičnost je velice ošemetná věc, která když se povede může knížku vyzdvihnout až do nebes, ale jindy ji zase pohřbít. Sama jsem, především v minulosti, měla problém to správně ukočírovat, ale teď, s odstupem času, si své bývalé povídky mohu přečíst, zjistit, s čím jsem si úplně neporadila, a do příště se z toho poučit. Můj verdikt nejspíš bude znít tak, ať se to teď nepokoušíš měnit, protože by z toho mohla omylem vzniknout větší patlanice. Piš, piš a piš. A jednou se k tomu třeba vrať a stejně jako já se na to objektivně podívej.

Zároveň však ještě ohledně jazyka musím vypíchnout slovní zásobu, kterou máš rozhodně širokou. To se mi líbí a je to pro tebe velké plus, které ti mnohdy může ulehčit psaní, ovšem neměla by ses za každou cenu snažit čtenářům ukázat, kolik slov v ní máš, viz předešlé odstavce. Nebo třeba slovní spojení, které mi hlava nebere - jak může ruka vláčně klesnout? Zajímalo by mě vysvětlení, jelikož jsem slyšela o spoustě vláčných věcech, ale o vláčně klesajících rukách ještě ne.

Pak ještě krátce zmíním čárky, aneb úskalí spousty děl. Myslím, že ty nebyly úplně nejhorší, spíš se v knize vyskytovaly určité sekvence, v nichž to s nimi dobré nebylo, a pak zase jiné, kde to bylo naprosto v pohodě.

Nyní však trochu popojděme. Důležitým apektem jsou samozřejmě i postavy, které mi byly z většiny sympatické. Hlavní hrdinka mi sice občas připadala nudná až plochá, ale to je spíš o osobním vkusu. Když se na to podívám nezaujatě, na postavách sis určitě nějakou práci dala a za mě se to projevilo - respektive začíná projevovat, jelikož jsme teprve na začátku.

Už k tomu nemám moc co říct, protože jsem se bohužel prolouskala jen kratší částí. I tak si myslím, že má autorka i její psaní velký potenciál, pokud se postupem času naučí najít určitou hranici mezi tím, co čtenáře zaujme a co ho spíš odradí. Určitě se ale nebojte ho třeba zkusit přečíst, kdo ví, třeba vám ona přehnaná a krapet nucená poetičnost nebude tolik vadit a najdete si oblíbený příběh, který mně bohužel kvůli jazyku nesedl,
Annaeli2.