14. Piáno pre Jakuba
Jako obvykle, v prvním odstavci zmíním základní informace o příběhu. Tentokrát se, po delší době, jedná o příběh slovenské autorky, v němž vidím celkový potenciál. Ačkoliv jsem se maličko bála pustit do čtení, nakonec mě příjemně hřálo u srdíčka a libovala jsem si v pěkně popsaném vztahu dvou mužů.
Cover je pěkný. Víc k tomu asi jako obyčejný čtenář říct nemůžu. Leda tak to, že mi přijde možná až moc tmavý, a postava tam pak lehoučce zaniká. To je však subjektivní pohled a jak jsem zmiňovala - celkově se mi obálka jednoduše líbí.
Na anotaci si také nemohu stěžovat. Pár slovíček bych sice proházela a přepsala, ale rozhodně by na mě zapůsobila a zaujala mou pozornost. Není pro každého, ale ten, kdo hledá něco podobného, ten bude v podstatě donucen knihu rozkliknout.
Hned první připomínku mám k nulté kapitole, aneb jinak řečeno, autorově obkecávací části. Možná je to jen o mém osobním vkusu, ale doporučila bych ti tam, ani případně nikde jinde v příběhu, používat smajlíky. V tištěných knihách také nejsou a celé mi to s nimi přijde takové neprofesionální a odfláknuté.
Co se ale týká ostatního, mám podobný problém, jako u minulé části - není toho příliš co říct. Jde o to, že příběh je celkově moc pěkný a ačkoliv by se pád chybek doladit dalo, jinak nemám na co poukazovat. Takže si zběžně projdeme nějaké ty typické body recenzí.
První jsou na řadě postavy, které musím pochválit. Od první kapitoly jsem viděla, že nejsou ploché. Podařilo se ti jim vdechnout život, až jsem opravdu věřila, že by mohly být opravdovými lidmi a klidně bych je mohla znát a přátelit se s nimi. Navíc mi byl v podstatě každý sympatický a minimálně hlavní hrdiny jsem si velice oblíbila. Nikdo nebyl příliš dokonalý, na druhou stranu jsi to nepřehnala ani opačně.
A vztahy mezi postavami též musím pochválit. Stejně jako postavy samotné, i tohle na mě působilo reálně. Mezi hlavními hrdiny jsem cítila chemii a hluboké pouto. Všechny strasti i chvilky dokonalého štěstí a lásky jsem prožívala s nimi.
Když se podíváme ještě na jedno odvětví postav - jejich názory byly zajímavé, různorodé a mnohokrát jsem se s nimi sžila. Navíc po pár kapitolách už jsem chování jednotlivých charakterů dokázala rozpoznávat i bez uvedení příslušného jména, takže za to máš též velké plus, jelikož v některých knihách se mi postavy slévají v jednu jedinou.
Pak tu máme děj, který se mi nezdál úplně dramatický, což ale vůbec nevadilo. Naopak jsem si ráda přečetla oddechovou romantiku s LGBT tématikou. Ta se mi tam velice líbila, a celkově všechno ohledně toho jsi zpracovala moc hezky a jaksi mile.
Pravopis hodnotit, vzhledem k jazyku, nemůžu. Jediné, co bych ve spojitosti s ním mohla zmínit, že jsem jednou za čas měla pocit, že vidím nějaký drobný překlep. Jak ale říkám, to úplně soudit nemůžu a stoprocentně jistá si být také nemůžu - možná že mi jenom pár slov připadalo jednoduše divných.
Tvůj styl psaní mi místy připadal takový... jak to říci... suchý. Není úplně špatný, vlastně se mi zalíbil. Jen je to občas takové nijaké - jak se říká, nemastné neslané. Možná je to tím, že v mnoha částech popisuješ vcelku běžný život, nic zvláštního a nic, co bychom neznali. Tím ale neříkám, že se to zrovna k téhle knize nehodí, jelikož pravda je opakem - bez toho by to nebylo ono a nefungovalo by to tak dobře.
Ohledně jmen jsem chtěla zmínit a pochválit, že jsou z Česka, respektive ze Slovenska. Ať už Jakub, Matej, nebo Miška - rozhodně oceňuji zasazení.
Pár nepatrných chybiček by se doladit dalo - jako v podstatě u všeho. Nějaké opakovapní slov, nuda, pomalost a další negativa jsou však čistě nárazová a neobjevují se v takové míře, abych se jim musela podrobně věnovat.
Souhrnem se tedy jedná o velice dobrý příběh, který má pár maličkým mušek. Pokud hledáte nějakou příjemnou knihu na dlouhé večery, v nichž figurují dva muži v milostném vztahu, vřele doporučuji, jelikož není téměř žádná pravděpodobnost, že budete zklamáni.
- Annaeli2
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top