Základní informace o příběhu, aneb pokud máte chuť na nějakou teen detektivku, nesmíte knihu minout. Opět je napsána českou autorkou, která sama dělá pěkné recenze a je s ní dobrá řeč.

Každopádně nezdržujme se a pojďme si rovnou říct, co si myslím o coveru. Ten je moc pěkný. Na první pohled bych možná řekla, že se jedná o něco s prvky vampirismu, či něčeho podobného, ale to anotace hezky vysvětlí. Ohledně ní - není špatná, ale zase mi nepřijde úplně ideální. Vyvracíš v ní vlastní slova, plus opakuješ slovní spojení úplně stejné, a to ve dvou větách jdoucích hned po sobě. A k těmto slovům se váže i ono vyvracení - jelikož v první větě tvrdíš, že jsou naprosto stejné. Jenže ve druhé větě zase naopak, že úplně stejné nejsou. Poselství, které popisek nese, se mi líbí, ale trochu bych se zamyslela nad zpracováním.

Prolog mi přišel celkově docela poutavý, ačkoliv u kriminálek nic moc nového. Každopádně čtenáře tak hezky uvede do toho, co se bude dít. Jediné, co jsem v něm nepochopila, bylo, jak Jackie poznala, že je něco špatně. Nezmínila jsi, že by zahlédla něco podezřelého. To mi tedy nešlo do hlavy.

Celkový děj je zatím ve vývinu a co usuzuji, v podstatě na začátku. Nápad, který v tom vidím, se mi ale líbí. Sice v tom zatím nerozeznávám nějaké extra originální prvky, ale věřím, že to časem přijde. Nápad se mi však rozhodně zamlouvá a jsem poměrně zvědavá, co z toho vzejde.

Postavy nám zatím byly jen okrajově nastíněny a představeny. Také v nich shledávám určité kouzlo a úspěch. Svým způsobem se mi zamlouvají a těším se, až odhalíš nějaká tajemství a další útržky z případu otrávené učitelky. Navíc mi přijde fajn, že kapitoly píšeš z více pohledů, což není zase tak časté a tady se mi to líbí. Jen dej pozor, abys to nepřepálila. Už tam máš tři různé pohledy a osobně se domnívám, že to je optimální hranice. Co se ještě pohledů týká - bylo by dobré je nějak rozlišit. Čtenář musí hádat, kdo právě vypráví, a má v tom zmatek. Na začátek třeba můžeš napsat jméno osoby, nebo tak něco. Aby to prostě už od první věty bylo jasné. Plus by možná nebylo naškodu napsat čas, jelikož jak jsem zjistila, taková první kapitola se odehrává už na výslechu, ale v druhé teprve vidíme, jak byl onen trestný čin spáchán.

Ohledně pravopisu bych se také mohla vyjádřit. Pár nedokonalostí, které ti za malou chviličku prozradím, to má. A také občasné překlepy a hrubky z nepozornosti, kvůli nimž bych ti doporučila si po sobě příběh vždycky pozorně číst.

Každopádně jsem vypozorovala, že jsi nejspíš tak trochu ztracená v psaní mě a mně, jelikož v tomto chybuješ často. Abych citovala sama sebe z připravované kapitoly s nejčastějšími problémy: Jak jsem zjistila, tohle dělá velký problém mnoha lidem. Naštěstí pro to je, jak jsem se dozvěděla od mamky i babičky, mnoho pomůcek. Já používám ale jen jednu z nich, a tu vám zde také představím. Jednoduše řečeno, pokud se dá mě/mně na hradit slovem Pavla (např. Máš mě ráda?/Máš ráda Pavla?), píše se mě. Pokud se ale mě/mně dá nahradit slovem Pavlovi (např. Prosím, svěřila bys to mně?/Prosím, svěřila bys to Pavlovi?), píše se mně. Samozřejmě bychom do toho mohli zaplést ještě mne - pokud chce někdo mluvit starší nářečím. Mne se dá vyměnit za mě, což znamená, že pro to také platí slovo Pavel (zmíněné Máte Pavla ráda?/Máte mě ráda?/Máte mne ráda?). Doufám, že to bylo srozumitelně vysvětleno, a pokud ne, stačí se ozvat v komentářích, či si najet na nějaké odborné stránky.

A pak tu je ještě jako by a jakoby, v čemž také děláš chyby skoro neustále. Opět cituji: Jelikož odborné vysvětlování by pochytila tak polovina z vás, a já sama k oněm zázračným lidem teda úplně nepatřím, řeknu to tak zjednodušeně, jak jsem se to ostatně učila. Pokud se dá místo jako by/jakoby dosadit jako kdyby (např. Jako by byla opilá./Jako kdyby byla opilá.), píše se jako by zvlášť. Pokud se však zaměnit nedá, respektive to zní divně (např. Při chůzi ja jakoby vznášela./Při chůzi se jako kdyby vznášela - to vůbec nepasuje.), píše se jakoby dohromady. Zase v případě nejasností se neboj napsat, nebo se mrknout na nějaké odborné vysvětlení.

Čárky dávají zabrat nejspíš každému. V příběhu jsou místa, kde pár chybek ani není poznat, ale naopak se občas stane, že v nich máš krapet větší zmatek.

No a nakonec tu máme tečky. Píše se buď jedna, nebo tři. Nic mezi tím, takže ty tvé dvě jsou špatně. Navíc je v některých případech používáš úplně zbytečně, nebo dokonce špatně.

Páni, bod pravopisu byl očividně delší, než jsem čekala. Musím ještě podotknout, že kromě zmíněných věcí je naprosto v pořádku, což chválím, než se vrhneme na kurzívu. Některá slova jsi jí totiž zvýrazňovala, a abych byla upřímná, u většiny z nich jsem nepochytila důvod. Proč, co to mělo za účel?

Tak, to bychom nejspíš měli za sebou všechny poznámky, které jsem si zapsala. Celkově myslím, že když se doladí pár drobnůstek a ty po sobě budeš pozorněji číst text - mimochodem vážně pozor na skladbu věty, někdy se ti povede ji pěkně zkomolit -, dovedeš knihu k dokonalosti.

Nicméně, jsem u definitivního konce recenze. Doufám, že autorce něco přinesla. A kdo ví, třeba nejen pár rad a postřehů, ale i nového čtenáře, který se do dílka zamiluje - a to rozhodně nebude tak těžké.
- Annaeli2