Základní informace o dnes zrecenzované knize jsou asi takové, že se jedná o fanfikci na Harryho Pottera, která má momentálně šest částí, z nichž jsem samozřejmě všechny přečetla. Příběh píše slovenská a moc milá autorka, a vzhledem k tomu, že jsem o recenzi byla požádána ještě dnes, si můžete domyslet, že je to poměrně čtivé.

Ohledně anotace jsem měla takové dosti smíšené pocity. Nepřijde mi úplně na nic, spíš úplně obyčejná. Takových bych našla další desítky. Příliš nezaujala, i když ani neodpudila. A cover je za mě úplně to samé. Ačkoliv já se svým grafickými schopnostmi, které jsou katastrofické, nemám co říkat, prostě se mi to moc nelíbí. Přijde mi, že je to takové nekontrastující či jak to popsat.

V první kapitole jsi nás přímo vhodila do děje, což bylo na jednu stranu příjemné osvěžení od běžného okecávání, které často u svých příběhů dělá spoustu lidí včetně mě. Na tu druhou to bylo ale trochu matoucí - všechna ta jména, tebou vymyšlené souvislosti a změny, v nichž jsi lehce odbočila od kánonu. Každopádně začátek jako takový nebyl vůbec špatný, ovšem kdybych zde měla uplatnit názor mé babičky, že velice záleží na první větě příběhu, která spolu s anotací rozhoduje, zda si najdeš nového čtenáře, nevím, zda by tvá kniha uspěla.

V předchozím, takovém úvodním odstavci o začátku, jsem zmínila několik podstatných věcí, na které se v téhle recenzi také ještě krapet víc zaměřím. První z nich jsou změny, které jsi učinila. Osobně jsem teda spíš zastánce toho, aby se ve fanfikcích dodržovalo možná co nejvíc z originálu, takže už jenom fakt, že hlavní hrdinka je vnučkou Siriuse Blacka mi tak trochu nasadila brouka do hlavy, každopádně myslím, že i takové odchylky se dají zpracovat dobře. Jelikož je tvá kniha pravděpodobně ještě na začátku celého příběhu, nemohu zcela posoudit, zda se to právě tobě povedlo. Věřím však, že k tomu máš docela slušně nakročeno.

Jednu konkrétní výtku na tohle téma bych ale měla - a to, že vlastně všechny hlavní postavy, které se tam zatím objevují, jsou děti nějakého hrdiny s původní ságy. Tohle je nejspíš víc můj osobní problémek, ale ráda bych tam viděla, že nejen ti s významnými rodiči můžou být hrdiny, nebo co s postavami vlastně plánuješ. V tomhle ohledu zase vidím potencionál v Elizabeth Malfoyové, ze které by se třeba mohla vyklubat statečná a loajální přítelkyně, což by mě převelice potěšilo.

Dalším mírně zmíněným tématem jsou jména. Je jich tam zmiňováno celkově hrozně moc, objevuje se tam najednou hrozně moc postav. Člověk se v tom pak jednoduše ztratí a netuší, kdo je kdo. Myslím, že by sis měla promyslet, které jsou tak moc důležité, aby tam opravdu v danou chvíli byli, a zaměřit se na ony hlavní hybatele dějem.

A když už padla řeč na děj, o něm bychom si také mohli popovídat. Příběh už je v šesté kapitole, a nevím jak jiní, ale já od šesté části už očekávám něco trochu zajímavého - a to se mi zatím ani v nejmenším nedostalo. Celkově mi totiž přijde, že jsou kapitoly občas dost o ničem. Všichni víme, jak probíhá nakupování v příčné ulici, zařazování, vyučovací den v Bradavicích. Pokud by se jednalo o tvůj originální nápad, byl by to dokonalý příběh. Jenže se jedná o fanfikci, a takovýhle obyčejný popis těch fantastických věcí v kouzelnickém světě už čtenářům nepřijde tak fantastický, jelikož předtím četli nebo viděli Harryho Pottera.

Jde tady o to, že takových fanfikcí jsou na wattpadu mraky. A jelikož v tobě jako řekněme spisovatelce vidím potencionál, i za tebe si přeji, aby mezi nimi ta tvá nějak vinikla a všimlo si jí víc lidí. Jenže každá taková známější fanfikce na Harryho Pottera musí být něcím zvláštní, originální a jiná, aby se vryla do paměti a nebyla posouvána k těm ostatním, které jsou v podstatě jako přes kopírák. Protože sice tam máš nějaké své postavy a podobně, ale v základu se řídíš určitou šablonou, jíž nevědomky používají stovky a možná i tisíce ostatních.

Tohle neber jako kritizaci toho, že se tam nic neděje a je to nudné. Něco se tam děje, jenže je to tak obvyklý koncept, že už to prostě tolik nebere. Kdybych se ti v tomhle ohledu měla pokusit nějak poradit, nejspíš bych ti doporučila se vzdálit od oné pomyslné šablony. Vím, dokonce z vlastní zkušenosti, že to může být opravdu těžké. Ale dej tam něco, co všechmy ohromí, a nebudou si říkat, že to už někde viděli. Něco, díky čemu tvojí knihu poznají, když na ní narazí. Protože já v tvém psaní opravdu potencionál vidím, jen myslím, že potřebuješ trochu popostrčit, doufejme, správným směrem.

Teď se ale přesuňme zase o kus dál - k postavám. Ty jsou samozřejmě nedílnou součástí každé povídky, každé knihy, prostě každého příběhu. Bohužel tady nebudu úplně chválit, protože jak už ti mohlo dojít, já jsem poměrně náročný čtenář a najdu chybičku snad ve všem, jaký jsem rýpal. Všichni mi, za těch šest kapitol, přišli strašně ploší. Jelikož je tohle fanfikce, rozdělíme si část s postavami na takové dvě části, takže nejprve probereme postavy z kánonu, načež ty tvé.

Zachovat povahu a charakterové rysy postav, které jsi vymyslela, je těžké. Mnohem těžší je však dodržet to všechno u postav, které ještě k tomu vymyslel někdo úplně jiný, a ty tak můžeš jen hádat, jak by se ona postava asi zachovala. Zatím se zde ukázal hlavně Sirius Black a Minerva McGonagallová, co bych tak řekla. No, profesorku přeměňování, a nyní vlastně i ředitelku celé školy, tus dle mého názoru vystihla zatím obstojně. Tak spokojena ale nejsem s naším slavným Pobertou. Už jenom to, že není mrtvý, mě dost zaráží - stejně jako to, že je, co jsem pochopila, živý i třeba takový Fred Weasley. Za druhé mi představa dědy Siriuse přijde hrozně absurdní a ironická, čímž je nejspíš i trochu ovlivněn můj názor na to, jak ho píšeš. Nevím, u něho mi tam v tvém podání chybí ten jeho osobitý šarm, charisma... Prostě ten starý dobrý Sirius. Uznávám však, že zrovna toho je velmi těžké zachytit podle jeho původní podoby. Celkově tě vlastně obdivuji, že ses dala do psání něčeho, kde musíš popisovat i takovéhle dost zásadní a známe postavy z kánonu.

Nicméně, nyní ty slibované originální postavy. Hlavně o těch jsem mluvila, když jsem zmiňovala plochost. Je to především tím, že ty vůbec nepopisuješ emoce a city, ale nedokážu se do nich vžít. Jediné, co o nich vím, když to řeknu s lehkou nadsázkou, je to, kdo jsou jejich rodiče - v čemž ale kvůli velkému počtu jmen také začínám mít zmatek. Prostě mi všichni přijdou takoví nelidští tím, že tam jde dost o to, co dělají, než co cítí. A já osobně mám tedy raději knihy zaměřující se detailněji na psychologii jednotlivých postav.

Doporučila bych tedy, v tomhle ohledu, zaměřit se na citovou stránku. Spoustu lidí nebaví číst o strojích, které ohledně toho, co zrovna prožili, necítí ani se nemyslí vůbec nic. Tohle může být, vzhledem k tomu, že píšeš v er-formě, trochu těžší, ale jakmile se ti to povede pěkně vyvážit, bude to dokonalé.

Tak, myslím, že teď jsme prošli všechny takové celkovější pojmy, vzhledem k tomu, že nemohu hodnotit gramatiku. I když, všimla jsem si, že místo abychom jsi napsala aby sme, což je, tedy minimálně v češtině, špatně. Každopádně, co jsem chtěla říc - teď mám ještě pár trochu přesnějších poznatků ze svých poznámek, které jsem si během čtení udělala.

Psaní číslovek. Obecně zastávám názor, že když se nejdená o nějaké datum nebo rok, případně třeba takové nástupiště 9 a 3/4, měla by se čísla psát slovně. Musíš přece uznat, že dvacet minut zní v celkovém kontextu lépe než 20 minut, nebo takové okolo půl jedenácté vypadá lépe než asi v 10:30.

Asi ve dvou kapitolách ti úplně chybí odstavce. Nevím, jestli je to nějaká chyba wattpadu, nebo jsi na to třeba zapomněla, ale potom se to čte dost špatně.

Ještě musím poznamenat, že mě hrozně iritovalo celé to představování ve vlaku. Nevím jak ty, ale já bych se normálně nepředstavila „Ahoj, jsem Hermiona Clyde Lovegoodová Blacková, vnučka Siriuse Blacka a dcera Charlese Reguluse Blacka a Luny Lovegoodové." A nechtěla by nám náhodou odříkat celý svůj rodokmen? Myslím, že je mnohem normálnější říct své jméno, možná příjmení. Nějaké informace o tom, kdo jsou mí rodiče, bych si nechávala na později, třeba až na to někdy přijde řeč. Bylo to hrozně umělé, kostrbaté a nereálné.

Tím se každopádně tak nějak blížíme ke konci recenze. Vím, že tady zaznělo dost kritiky, ale to především z důvodu, že jsem se snažila hledat hlavně chyby, které třeba ty pod autorskou slepotou nevidíš. Tvá kniha rozhodně není špatná, spíš naopak! Je dobrá a má potencionál, stejně jako ty, jen je prostě průměrná a zaniká v tom moři podobných fanfikcí na stejné bázi. Není to nic nového, z čeho bych byla odvařená, což je škoda. Rozhodně ale pokračuj, protože jen tak si vypiluješ své psací schopnosti a jednou třeba vymyslíš vlastní kouzelný svět.
- Annaeli2