Druhý den

„Juggu, a co tahle?" zeptal se Sweet Pea a ukázal svému kamarádovi fotku jedné holky, kterou mu chtěl dohodit.

„Říkal jsem ti, že nemám o nikoho zájem," zamumlal Jughead a dál pokračoval v psaní. Nedávno si splnil sen a konečně dopsal tu knihu, kterou začal psát před mnoha lety. Jak se zdá, byl v tom vážně dobrý, neb se jeho dílo dostalo za pár dní na první příčky žebříčku nejprodávanějších knih a nakladatelství mělo zájem s ním i nadále spolupracovat.

„To jsi říkal před měsícem, jen jsem si myslel, jestli si nezměnil názor."

„Ptáš se mě každý měsíc, Sweet Pea, tak už to vzdej. Víš, že jsem o holky nikdy nějak moc nejevil zájem," řekl a lehce se zamračil, neb si vzpomněl na jistou bloňdatou culíkatou holku, která jako jediná jeho přístup holkám dokázala změnit. Nevěděl, jak to udělala, ale sobecky si přál, aby se to nikdy nestalo, neboť ji šíleně moc miluje i po těch šesti letech, co zcela nečekaně a záhadaně zmizela.

„Samozřejmě, že o tom vím, ale myslel jsem si, že to se změnilo, když jsi začal chodit s Betty."

„Říkal jsem ti, ať o ní nemluvíš," procedil skrz zuby. Tohle téma bylo tabu a nikdo z hadů o tom nesměl mluvit. A všichni to dodržovali, nebo aspoň to si Jughead myslel, protože se o ní nikdo nikdy nezmínil, ale pravda byla taková, že hadi o Betty mluvili mezi sebou pořád, i teď, po šesti letech.

Ano, nebyli příliš nadšení, že se k nim ta růžová holka ze severní strany přidala, ale nadruhou stranu, zatancovala, jako všechny. Vždy tu byla pro jejich krále, ale i pro ně samotné. Takže ano, nelíbila se jim představa, že by patřila do jejich rodiny, ale ona jim dokázala opak. Přece jen, byla dcerou své matky.

„Proč ne? Myslíš, že nám nechybí? Že ji nikdo z nás nepostrádáme? Nikdy jsi nám ani neřekl, co stalo," odsekl a Jughead vztekem zaťal zuby.

„Řekl jsem vám to. Opustila nás."

„Cheryl! O tom jsme se už bavily, musíme mu to říct!" ozval se zvenčí křik Toni.

„Bude na nás naštvaná, poté co babička Rose zemřela, je to jediná má příbuzná, která mě má ráda a chce pro mě to nejlepší, a to samé platí i pro mě."

„Cheryl, chápu to, ale pokud pro ni chceš to nejlepší, opravdu si myslíš, že je to bydlení v New Yorku bez její životní lásky a bez přátel?" zeptala se Toni jemně.

„Samozřejmě, že ne! Ale ona nám věřila, a my ji teď zradíme."

„Poslouchej, vím, že se bojíš toho, že ji ztratíš, ale tak to přece není. Ano, možná na tebe bude chvíli naštvaná, ale odpustí ti to. Odpustí to nám. A navíc, pokud to vyjde, budeme ji mít zpátky v Riverdalu, není to skvělé? Vím, že tě trápí, že ji vidíš jen přes FaceTime. A poznáš konečně Aimee, naživo, osobně."

„Máš pravdu, je potřeba přivést Betty zpět."

„Hej! Co řešíte?" křikl na ně Jughead, který vylezl ze svého přívěsu, když slyšel křik Toni. Našel je stát kousek dál, jak se o něčem dohadují. Sweet Pea mu byl samozřejmě v patách.

„Potřebujeme od tebe takovou laskavost," promluvila Cheryl a společně s Toni pokračovaly v cestě k přívěsu, aby tu na sebe nekřičeli.

„O co jde?" zeptal se zvědavě.

„Potřebujeme, abys odjel do New Yorku, pokud možno okamžitě," odpověděla Toni a strčila mu do rukou papírek, který před šesti lety dostala od Betty. Byla na něm jen adresa a telefoní číslo. Nic víc.

„Proč?"

„Bez otázek," odpověděla stručně Cheryl.

„To je šílenost, nepojedu tam. Neopustím vás, jako ona," zavrčel.

„Klídek, Juggu, nikdo nikoho neopouští, když teď sedneš na motorku, budeš v New Yorku nejpozději do večera a pokud nenajdeš, co hledáš, můžeš být zítra zpátky," vysvětlila Toni.

„Tak mi dejte aspoň jeden důvod, proč tam jet," povzdechl si.

„U všech svatých, prostě tam jeď," odsekla Cheryl, kterou už tohle nebavilo. Chápala, že je divné k němu jen tak přijít a žádat jej, aby jel takovou dálku, ale to je nemohl prostě poslechnout?

„Jedem důvod bych měl, potrěbuješ odtud na chvíli vypadnout. Výlet ti prospěje," vložil se do konverzace Sweet Pea.

„Přesně," přitakala Toni.

„Pohlídáte to tady?" zeptal se rezignovaně.

„Samozřejmě, že ano," vyjekla radostně Toni.

„Fajn, tak pojedu," zamumlal a zmizel zpátky v přívěsu, aby se mohl přichystat na cestu.

„Na slovíčko, dámy," řekl Sweet Pea a pokynul jim hlavou na stranu, aby jim naznačil, že se mají lehce vzdálit od přívěsu.

„Co se děje?" zeptala se Toni, když byli z doslechu.

„Proč chcete, aby tam jel? A pravdu."

„To ti nemůžeme říct," odpověděla Cheryl.

„Ale možná bude brzy naše rodina zase pohromadě. A bude mít jednoho člena navíc," napověděla Toni a Sweet Pea jí věnoval nechápavý pohled.

„Panebože! Víš, co mě právě teď napadlo?" vyjekla Cheryl.

„To nevím, zlato."

„Měly bychom té malé udělat její vlastní hadí bundu, no nebylo by to rozkošné?"

„To je úžasný nápad, Cheryl, měly by jsme se hned pustit do práce."

„Tak to ne, stále jste mi nic nevysvětlily," přerušil jejich nadšení Sweet Pea, který byl stále víc a víc zmatený.

„Mluvíme o blondýně, přeci," vysvětlila Cheryl, která vzdala jakékoliv zatajování, neb věřila, že ji Jugg přivede zpět.

„O Betty?"

„O kom jiném," odfrkla si Toni.

„Ale jak jste zjistily, kde bydlí?"

„Řekla nám to."

„Kdy?" zeptal se a byl čím dál více zmatený touto situací.

„Před šesti lety, než odjela pryč."

„Počkat, co? Vy jste věděli celou dobu, kde je a proč od nás odešla?"

„Ano, nechala nám na sebe kontakt a adresu, kdyby se cokoliv stalo. Nechtěla opustit nikoho z nás, ale bohužel si myslela, že dělá správnou věc, a my jsme byly hloupé, a nesnažily jsme se jí v tom zabránit."

„No, pokud ji nepřivede zpět Jugg, budeme to muset udělat my."

(...)

Betty položila hrnek s horkým čajem na stolek a posadila se na gauč. Zabalila se do chundelaté deky a na ovladači zmáčkla tlačítko přehrát. Včerejší den strávila v posteli a snažila se vyležet z té nevítané chřipky. K večeru se jí podařil dočíst Juggovu knihu, a ačkoliv dnes jí už bylo lépe po fyzické stránce, příznaky chřipky mizely, tak jí bylo naprosto příšerně po psychické stránce. Proto teď sedí v obýváku na gauči s bundou vedle sebe a s krabicí fotek na klíně a pouští si k tomu jejich film. Ano, čtete dobře, zatím co většina lidí má svou píseň, oni dva měli svůj film. Když dočetla tu knihu, kde Juggie naprosto excelentně odvyprávěl příběh o smrti Jasona Blossoma, a naneštěstí i jejich vztah, měla sto chutí naskočit na autobus a jet za ním do Riverdalu, připravená prosit, aby jí vše odpustil a vrátili se k sobě. Jenže to nemohla. Je to příliš dlouhá doba a on na ní určitě už zapomněl. A navíc, netušila, zda by jí dokázal odpustit to, že mu neřekla, že má dceru. 

Odříkávala si repliky spolu s herci ve filmu a u toho si prohlížela fotky, když se bytem zcela nečekaně rozlil zvuk domovního zvonku. S Betty to úplně cuklo, jak se lekla, ale i přesto odložila krabici a stále zabalená v dece se vydala otevřít dveře, aby zjistila, kdo to zvonil, což ji upřímně dost zajímalo, neb ji nikdo nenapadal.

A ačkoliv své dceři do hlavy neustále vštipovala to, že nesmí otvírat dveře, aniž by se zeptala, kdo je, sama to teď právě udělala. A tak bez přemýšlení otevřela dveře, a když viděla, kdo za nimi byl, myslela si, že se snad předopovala prášky proti nachlazení, a že teď jen sní, neb po šesti letech viděla muže jejího života.

Jugg neměl nejmenší tušení, co jej zde bude čekat, a když se otevřely dveře, za kterými stála dívka, která ukradla jeho srdce a pak mu jej vrátila rozbité na tisíc kousků, jakoby se teď samo spravilo, jakoby začalo znovu být, a proto po pár sekundách, co na sebe jen nevěřícně koukali, překonal vzdálenost mezi nimi a spojil jejich rty, neboť po ničem jiném celou tu dobu netoužil. Betty pustila cípy deky, takže spadla na zem, ale to ji momentálně vůbec nezajímalo. Rukami zajela do jeho vlasů a naplno si užívala tenhle moment. Měla pocit, že její srdce se samým štěstím rozkočí, motýli v jejím břiše byly snad až nesnesitelní, ale na tom nezáleželo. Ne, jediné na čem záleželo bylo to, že u sebe měla svého Juggieho.

Bohužel, tenhle slovy nepopsatelný moment musel skončit, neb k životu stále potřebovali přísun kyslíku, kterému se jim už příliš nedostávalo.

„Takže, chceš jít dál?" zachraptěla Betty a sklopila pohled na podlahu. Jejich znovushledání sice začalo velmi pěkně, ale teď byla na řadě ta horší část. Vysvětlování.

„Hádám, že ano," odpověděl a následoval ji do obýváku, kde stále běžel na obrazovce Rebel bez příčiny, na gauči ležela její bunda a na stole se válelo pár fotek, na kterých byli spolu. A Jughead měl v ten moment pocit, že se znovu zamiloval.  „Miluješ mě pořád?" vyhrkl zčistajasna a vyhledal její pohled.

„Samozřejmě, že ano, nikdy jsem nepřestala a nemyslím si, že někdy budu moc," zamumlala a věnovala mu smutný pohled. Zkazila to. Všechno to zkazila.

„Tak proč jsi mě opustila?" zeptal se zlomeně a Betty si povzdechla. Bylo to tady.

„Protože, Juggie, v té době se mi to zdálo, jako dobré řešení. Potřebovala jsem odejít z Riverdalu, a nemohla jsem po tobě chtít, abys šel se mnou. Potřeboval si vyřešit ten problém se zvrhlíky, měl jsi tam rodinu. Bylo by sobecké po tobě chtít, abys vše opustil."

„Víš, že bych to udělal, kdybys mě požádala," odsekl.

„A to je právě to! Věděla jsem to, a proto jsem ti to neřekla," vyjekla.

„Opustila jsi hady."

„To si myslíš ty. Toni s Cheryl o tom věděly, dala jsem jim na mě kontakt a adresu, kdyby se cokoliv stalo. Kdyby se ozvaly, byla bych tam hned druhý den. Je to i moje rodina, Juggu," řekla a  on jí věnoval překvapený pohled.

„Proč jsi potřebovala odejít pryč?" zeptal se místo toho, aby se optal, jak to že to Cheryl s Toni věděly. S nimi si to vyřídí pak osobně.

„Protože potom všem, co jsme tam prožili, jsem to tam neviděla jako dobré místo pro výchovu dítěte," řekla a ztěžka polkla.

„Počkej, co mi tím teď chceš říct?" zeptal se šokovaně.

Betty si povzdechla a přešla k televizi, kde vedle ní stál rámeček s fotkou, na které byla ona s Aimee. „Tím chci říct, že i přesto, jak příšerně jméno si naší dceři vybral, jsem jí jej dala," odpověděla a podala mu zarámovanou fotografii.

„Leanne Freya?" zeptal se, zatím co očima hypnotizoval fotku svých lásek.

„Říkám jí Aimee," odpověděla s menším úsměvem. „Vím, že jsi naštvaný a chci, abys věděl, že mě to opravdu mrzí, ale došlo mi příliš pozdě, že to byla hloupost. Nemohla jsem se jen tak sebrat a objevit se před tvým prahem. Ne potom, co jsem udělala."

„Má mou čepici, ani nevíš, jak dlouho jsem ji hledal," řekl a ona měla pocit, že ji úplně ignoroval.

„Je to tak trochu podivínka po svém otci."

„Chci ji vidět."

„Jistě, a uvidíš, ale momentálně je s Veronicou a Archiem v Riverdalu. Vrátí se zítra, tak co kdybys tu na ni počkal a mezitím bychom dohnali těch ztracených šest let?" navrhla a doufala, že nebyla příliš troufalá. Věděla, že není v pozici, kdy by si mohla určovat, jak to bude probíhat dál, ale když už měla Juggieho zpátky u sebe, nehodlala jej pustit.

„Celých šest jsem žil v naprostém nevědomí, co se stalo. Bylo to hrozné, a stále tě miluji, Betty Cooper, ale musíš pochopit, že ti neodpustím lusknutím prstu."

„Já to chápu, Juggie, a ani to od tebe nečekám, ale jednou mi to odpustíš, že ano? Protože, já toho opravdu, opravdu moc lituji."

„Samozřejmě, že jednou ti to odpustím, Betts. Jen tomu dej čas."

„Dám ti jej, kolik jen budeš chtít. Mohla bych tě jen o něco poprosit?" zeptala se s úsměvem.

„Záleží na tom, co to bude," odpověděl a pomalým krokem se vydal k ní.

„Mám takové malé tušení, že víš, co bych chtěla."

„Jen to řekni, abychom si byli oba jistí," vyzval ji a položil fotku na stůl.

„Polib mě, Jugheade Jonesi," řekla s úsměvem a Jughead s radostí vyhověl její žádosti.

***
Druhá část naší jednodílovky je na světě 🙈🙏🏻! Příště to bude nejspíš finále, a netuším, kdy vyjde, ale budu ráda za vaše názory ♥️.