Bylo tomu již šest let, co Elisabeth Cooper opustila své rodné město Riverdale a přestěhovala se do New Yorku, kde žije dnes. Splnila si sen a stala se novinářkou a spolu se svojí pětiletou dcerkou žije v malém bytě na Manhattanu. Pro okolní svět se může zdát, že žijí perfektní život, ale tomu tak bylo vždy, že? Ta perfektní holka od vedle. Tehdy nic perfektního nebylo, a stejně tak není ani dnes.

Betty položila hrnek horkého čaje s medem a citrónem na noční stolek a přešla ke skříni, odkud vytáhla krabici, ve které byla schovaná její minulost. Sundala víko a vytáhla z ní koženou bundu černé barvy, jejíž zadní strana byla zdobená obrázkem hada a nápisem Southside Serpents. Dále měla v krabici spoustu fotek a donedávna i čepici, kterou potají ukradla den před tím, než odjela z Riverdalu. Nyní má čepku její pětiletá dcera Leanne Freya "Aimee" Cooper, která se tolik podobala na svého otce, kort když nosila tu čepici.

„Představuješ si někdy naši budoucnost, Betts? Já nás vidím v krásném rodinném domku s malou zahrádkou. Jsme manželé a brzy se narodí naše dcera, kterou pojmenujeme Leanne Freya Jones-"

„Leanne Freya Jones?! Co to je za jméno?" vykřikla šokovaně Betty.

„Neboj, budeme jí říkat Aimee."

„Tak proč ji tak rovnou nepojmenujeme?"

„Prokletí naší rodiny," vysvětlil a Betty se zasmála, než si jej přitáhla do polibku. Tolik toho svého podivína milovala.

„Mami! Teta Ronie je tady!" ozval se křik Aimee, čímž se Betty vrátila zpátky do reality. Pohrkaně narvala bundu do krabice, kterou následně odhodila do skříně. Tu zavřela a rychle se přemístila do postele. Jakmile se zachumlala do peřiny, dveře od její ložnice se otevřely.

„Broučku, co jsem ti říkala o otvírání dveří cizím lidem?" zeptala se, když malá blondýnka přišla až k ní a narovnala jí čepku, neb jí byla stále velká a padala jí do čela.

„Neboj, zeptala jsem se, kdo je," odpověděla, a pak zase odběhla pryč, načež se ve dveřích málem srazila s Veronicou.

„Dneska je nějaká hyperaktivní," zasmála se Ronie a posadila se na kraj postele.

„Je velmi nadšená tím, že stráví víkend s tebou. A já jsem tvou obrovskou dlužnicí. Jen se z toho musím vyležet, aby to Aimee také nechytla," povzdechla si.

„Víš, že ji vždy ráda pohlídám, B, ale musím ti něco říct. Pamatuješ, jak jsem říkala, že ji s Archiem vezmeme na výlet? No, měli jsme hrozně dlouhou dobu naplánovanou návštěvu Freda a nemohli jsme to na poslední chvíli zrušit, takže bereme Aimee s sebou do Riverdalu," vyhrkla rychle Veronica.

„Vy, COŽE?!"

„Neboj se, už několikrát jsem ti říkala, že Riverdale je teď stejně úžasné místo, jaké bylo, než Jason zemřel, a pokud jde o jednoho nejmenovaného hada, pravděpodobně tam nebude, takže ji neuvidí."

„V, tohle není legrace, jestli na to někdo přijde, bude to-" sykla, ale pak se rozkašlala.

„Slibuji, že na to nikdo nepřijde, jen se uzdrav a o Aimee se neboj. A abych nezapomněla, přinesla jsem ti něco na čtení," řekla a z kabelky vytáhla tlustší knihu, kterou položila na noční stolek vedle čaje, který pomalu chladl.

„Dej na ni pozor, Ronie, je všechno, co mám," zachraptěla.

„Dám," řekla Veronica, a pak ji zanechala samotnou, jak v ložnici, tak i v bytě. Betty nebyla nadšená tím, co jí její nejlepší kamarádka právě řekla, ale věřila jí.

Natáhla se po hrnku s čajem, neb jí nepříjemně škrábalo v krku, a potřebovala se napít. Když hrnek vracela na stolek, pohledem zavadila o knihu od V. Vzala ji a automaticky začala číst anotaci, aniž by se podívala, jak se kniha jmenuje, či snad, kdo ji napsal.

Toto je příběh o městě, o maloměstě a lidech, kteří v něm žijí. Z dálky se zdá, že je to město jako každé jiné. Bezpečné, spořádané, nevinné. Když se podíváme blíže, uvidíme v něm skrývající se stíny. Název naše města je Riverdale. A náš příběh začíná, domnívám se, tím, co udělaly dvojčata Blossom toto léto. 4 července, hned po svítání, Jason a Cheryl přijeli k řece Sweetwater na brzkou ranní projížďku v loďce. Další, co jistě víme je, že Dilton Doiley, vedoucí riverdaleského skautského oddílu, byl na výpravě za ptactvem, když vtom spatřil Cheryl na břehu řeky. Policie prohledala řeku Sweetwater kvůli tělu Jasona, ale nic nenašla. O týden později rodina Blossom pohřbila prázdnou rakev a Jasonova smrt byla prohlášena za nehodu, podle příběhu Cheryl, která to okolo vypráví. A pro nás, kteří si právě povídáme o červencové tragédii, poslední den prázdnin, se nová záhada přihnala do města.

Do rána o tom budou všichni mluvit, psát, postovat na internet. Všichni to pocítíme. Svět kolem nás se změnil, možná navždy. Riverdale nebylo tím stejným městem jako dříve. Teď je to město stínů a tajemství.

Roztřesenýma rukama otočila knihu, aby si přečetla jméno autora, i když jí to bylo jasné od první věty anotace.

„Forsythe Pendelton Jones III.," přečetla a slzy, které do teď zadržovala se přelily přes okraj. Otevřela knihu a pustila se do čtení.

***

„Archie, Veronico! Konečně jste ke mně našli cestu," přivítal je s úsměvem Fred a oba objal. „A kdopak je tato mladá dáma?" zeptal se, když si všiml, že nejsou sami.

„To je Aimee, dcera naší kamarádky, onemocněla a neměla nikoho, kdo by ji pohlídal dcerku, tak jsme se nabídli, doufám, že to nevadí," vysvětlila Veronica.

„Samozřejmě, že ne. Rád tě poznávám, Aimee, jmenuji se Fred," řekl s úsměvem a natáhl k ní ruku.

„Aimee," zamumlala blondýnka a potřásla si s ním rukou.

„Mimochodem pěkná čepice."

„Tak my si půjdeme vybalit," vložil se do toho Archie. Ta čepice byla opravdu riskantní, neb skoro každý v Riverdalu věděl, kdo ji nosíval, ale Aimee ji odmítala sundat, zejména proto, že asi krátce potom, co ji od Betty dostala se Veronica omylem prokecla s tím, že patřila jejímu otci.

„Dobře, pak zajdeme k Popovi na oběd, co vy na to?"

„Bál jsem se, že to neřekneš," zasmál se Archie a vydal se s taškami do jeho starého pokoje.

„Pokud se nebudeš zlobit, my s Aimee oběd vynecháme. Mám se sejít s mamkou v parku," řekla Ronie.

„Samozřejmě, že ne, uvidíme se večer, hádám."

„Jistě, navíc čas o samotě vám prospěje," řekla a spolu s Aimee opustily dům.

„Takže tady bydlela maminka?" zeptala se Aimee, když ruku v ruce mířily do parku.

„Ano, taky tady bydleli mí rodiče, ale pak se přestěhovali do New Yorku, pak jsme se přestěhovali sem a já teď zpátky do New Yorku. Miluji obě města, ale Riverdale je víc jako domov. Navíc jsem tu potkala Archieho a Betty," odpověděla a vzpomněla si na to, jak své - teď už - přátelé potkala u Popa.

„A tatínka? Bydlel tu, že ano?" zeptala se znovu a Ronie si povzdechla. Celá tahle situace pro ni byla hrozně smutná, neb nikdy ve skutečnosti nepochopila, proč Betty opustila Riverdale, Hady, a hlavně Jugheada. Nesouhlasila s jejím rozhodnutím a dodnes ji přemlouvá, aby se sem vrátila, aby řekla Jugheadovi, že mají dceru.

„Nejsi ty to ale chytrá holčička?" odpověděla otázkou. Na to, že měla teprve pět let, byla dost všímavá, ale nebylo se čemu divit, když jejími rodiči bylo to slavné detektivní duo Jughead Jones a Betty Cooper, že?

„Proč nosil tuhle čepici?" zkusila jinou otázku, neb pochopila, že jí k tomu teta Ronie víc neřekne.

„Proč ji nosíš ty?" odpověděla znovu otázkou.

„Nevím, zvykla jsem si na ni. Je to něco jen mého a je to něco, co patřilo tatínkovi. A jsem podivínka," zamumlala.

„Na podivínech není nic špatného, Aimee, tvůj tatínek jím byl taky," řekla s úsměvem. Ona neměla děti příliš v lásce, ale Aimee byla výjimka. Byla s ní od narození a ve všem Betty pomáhala, takže ji bere jako mladší ségru, kterou nikdy neměla.

„Proč mi o něm maminka nic neříká?"

„To nevím, zlato, nejspíš proto, že jej pořád miluje a mluvit o něm ji bolí," odpověděla upřímně a zastavila, neb dorazily před park. „Poslouchej, vidíš támhle tu hnědovlasou paní, jak sedí na lavičce?" zeptala se a ukázala na svou mamku.

„Ano."

„Dobře, to je moje mamka. Já teď půjdu za ní a ty můžeš jít na támhleto hřiště. Kdybys cokoliv potřebovala, nebo tě to tam nebavilo, přijď za mnou, ano?"

„Neboj, teto Ronie," řekla a už odběhla pryč. A mezitím, co Veronica šla za svou mamkou, Aimee si hrála na hřišti sama, neb jiné děti tam nebyly, ale to jí vůbec nevadilo.

„Hej, dítě, pěkná čepka," promluvil na ni někdo cizí. Aimee se otočila na vetřelce a uviděla opálenou dívku s hnědými vlasy, ve kterých měla pár růžových pramenů. Na sobě měla kraťasy, tričko a černou bundu.

„Nesmím se bavit s cizími lidmi," zamumlala a zůstala v bezpečné vzdálenosti.

„Jistě, to je dobře, ale mám takový pocit, že já nejsem úplně tak cizí," promluvila dívka a pořádně si Aimee prohlédla. Byla to dokonalá kopie těch dvou. A ta čepice... Ta mluvila za vše.

„Co tím myslíš?" zeptala se a popošla pár kroků k ní. Přece jen tohle tvrzení ji zaujalo.

„To je jedno, mé jméno je Toni Topaz, pro přátele TT. Jsi tu s maminkou?"

„Ne, s tetou Ronie," odpověděla a ukázala na lavičku, na které už nikdo neseděl. Starší paní byla pryč a Veronica si to mířila rychlým krokem k nim.

„Toni Topaz, to mě podrž, ani trochu jsi se nezměnila," promluvila, když došla k nim a chytla Aimee za ruku. Tohle pohnojila.

„To samé mohu říct i o tobě," řekla a přesunula svůj pohled z Aimee na ni.

„Dobře, tohle se nemělo stát, takže můžu doufat, že si to necháš pro sebe?" zeptala se nervózně a Toni se ušklíbla.

„Nechám si to pro sebe, kvůli Betty," odpověděla a Veronica se nad její odpovědí lehce zamračila. Věděla, že s Betty po krušných začátcích relativně vycházely, ale nikdy nebyly nějak velké kamarádky.

„Měj se, Toni," rozloučila se s ní a vydala se s Aimee domů.

„Toni? Cheryl?" zvolala Betty do Thistlehouse.

„V obýváku!" ozvala se její sestřenice Cheryl, a tak se Betty rychlým krokem přemístila tam. Tohle bude nepříjemné, takže to chtěla mít, co nejdříve za sebou.

„O čem tak důležitém jsi chtěla mluvit, sestřenko?" zeptala se Cheryl, když se Betty posadila do křesla naproti.

„Odjíždím pryč z Riverdalu, a budete o tom vědět jen vy a Veronica," zamumlala.

„Kam odjíždíš?" zajímala se Cheryl.

„Do New Yorku."

„A kdy se vrátíš?"

„Nevrátím se."

„Počkej, co? Ví o tom Jughead?!" vyhrkla Toni, která doposud mlčela.

„Neví a nikdy se to nedozví."

„Ale proč?!" odsekla Toni, která nějak nechápala situaci.

„Protože, stejně jako v jeho rodině mají prokletí přišerných jmen, u nás v rodině máme prokletí brzkého těhotenství, zdá se. Má matka, Polly a teď i já. Potom všem, co se v Riverdalu stalo, nechci, aby mé dítě vyrůstalo tady. A nemůžu po Jugheadovi chtít, aby šel se mnou. Má tu rodinu, má tu hady, musí je vést, musí jednou pro vždy vyřešit problém se zvrhlíky. Vím, že jako vaše královna vás nemohu jen tak opustit, proto jsem vám napsala mé nové telefoní číslo a mou adresu v New Yorku, kdyby se něco stalo, a hadi mě potřebovali, budu tady hned druhý den," vysvětlila.

„Betty, to je hloupost. Promysli to," řekla Cheryl, které se její plán příliš nelíbil.

„Věř mi, že jsem to promyslela hodně. Jen se mi o něj postarejte, prosím. Ať neudělá žádnou hloupost-"

„Třeba jako ty teď?" přerušila ji hrubě Toni.

„Nečekám, že to pochopíte, ale měly byste tu zkusit. Vím, že jej to zlomí, ale časem se pohne dál, koneckonců bude si myslet, že jsem jej opustila, nebude mít důvod nezamilovat se znovu."

„Bude tě nenávidět," zašeptala Toni, která ji momentálně svým způsobem také nenáviděla, ale možná, že to trošičku chápala. Nesouhlasila, ale chápala.

„To nevadí," popotáhla Betty. Tohle ji tolik ničilo, ale byla přesvědčená, že to musí udělat.

„Můžeš s námi počítat, Betts, zůstane to jen mezi námi,"  zachraptěla Cheryl, kterou toto oznámení také zasáhlo. Ani ona neměla s Betty vždy dobrý vztah, ale docela těm dvěma fandila.

„Děkuji, pohlídáte jej?"

„Samozřejmě," odpověděla Toni.

Toni tam stála a sledovala, jak se Veronica s holčičkou vzdaluje, zatím co si v hlavě přehrávala její poslední rozhovor s Betty. Slíbila, že to zůstane jen mezi nimi a teď to samé slíbila Veronice, ale bude si muset promluvit s Cheryl a dát věci do pohybu.

Musí napravit to, co Betty pokašlala, a musí odčinit to, že jí v tom tenkrát nezabránily.

***

Tadá! Nemohla jsem si neodpustit jednodílovku na můj milovaný pár Bughead ♥️, sice to bude jednodílovka, ale rozdělím ji na několik částí, tak snad nevadí.

Co si o tom myslíte? 😍🙏🏻