Lucius, evidentně smířený s tím, že s rozhodnutím svého vnuka nic neudělá, se proto na sobotu vyfešákoval, co nejvíc to šlo. Nesl se po domě jako páv, opíral se přitom o svou hůl a hlavu měl vztyčenou. Scorpius se mu několikrát nenápadně snažil podkopnout nohy, ale nevyšlo to.

,,Weasleyovi jsou tak chudí," řekl Lucius, když se v hale díval na svůj vzhled a otáčel se pořád dokola, ,,že i moje boty stály víc galeonů, než oni kdy měli za celý svůj život."

,,Rosein táta i strýc jsou docela bohatí, mají ten svůj krámek, a další strejda a Roseina mamka pracují na ministerstvu," ozval se Scorpius za Luciusem a odstrčil ho, aby si mohl přečísnout vlasy.

,,Nemáš svoje zrcadlo, kluku?" odsekl Lucius.

,,Byl jsi v mém pokoji, dědo, a koukal ses do mého zrcadla, které prasklo!" zamračil se Scorpius.

,,Kdybys tak věděl, drahý otče," spráskl rukama Lucius a zadíval se na portrét Abraxase Malfoye, který byl pověšen hned vedle zrcadla, ,,koho nám to ten kluk chce přibrat do rodiny!"

,,Ahoj, pradědo," zamával portrétu Scorpius a když Lucius stále rozmlouval se svým otcem, nenápadně kouzlem rozbil zrcadlo. ,,No dědo! Už zase!"

Vzápětí se zvenčí ozval štěkot Malfoyovic psů. Scorpius se rozzářil a běžel otevřít. ,,Rose!"

,,Ááá, chyťte si ty psy někdo!" ječel Percy a snažil se před psy utéct. Brýle mu padaly z nosu.

,,Hej ty a... hej ty!" zavolal Scorpius a pak houkl do domu: ,,Dědo, jak se ti psi jmenujou?"

,,Ty jsi opravdu neschopný, ani dvě jména si nedokážeš zapamatovat, takový budižkničemu, jak můžeš být můj -" nadával Lucius a když došel ke dveřím, zarazil se. ,,To snad ne. Neřekl jsi, že sem přijde celá ta jejich přemnožená famílie!"

,,Zdravíčko, Luciusi," ozval se Arthur zamračeně a Molly mu stiskla paži. Za ní se chechtal George, který sledoval ječícího Percyho, Ron probodával Scorpiuse pohledem a Rose zase svého otce, jen Hermiona se pokoušela o úsměv. ,,My nejsme všichni. Jen já a Molly, naši tři synové Percy, George a Ron s manželkou Hermionou a samozřejmě Rose."

,,Jistě, jistě," odsekl netrpělivě Lucius. ,,Takže Arthur s Polly, Precly, teda pardon, Preclík -" Percy se na okamžik zastavil, zatvářil se dotčeně a chtěl něco namítnout, ale v tu chvíli psi zase mohutně zaštěkali, ,,Žórž a Zvon s žížalkou Hermelínou a samozřejmě Porshe. Chci říct Rus. Jak se jmenuje ta holka?"

,,Rose!" odsekl Scorpius. ,,A řekl jsi to úplně špatně! Arthur, Molly, Percy, George, Ron, Hermiona a Rose!"

,,Díky, mladý muži, vypadáš na vyspělého a inteligentního chlapce, jen prosím zastav už ty psy!" křičel Percy a proběhl kolem nich do domu, psi za ním.

,,Měl by sis pořídit naslouchátko, Luciusi," poznamenal ledově Arthur. ,,Mimochodem, nezešedivěly ti vlasy?"

,,On byl vždycky šedivej, barví si je," zašeptal Scorpius směrem k Arthurovi, když je zval dovnitř. ,,Rád vás zase vidím, pane Weasley."

,,I já tebe, synku."

,,Neříkej mu synku, když ani nejsi jeho děda!" křikl rozezleně Lucius a rozpřáhl se holí, takže praštil Scorpiuse do břicha.

,,O tomhle se dozví můj otec!" zakřičel Scorpius a držel se za břicho.

Ron se poprvé ozval svým ledovým hlasem. ,,Aha. Jak tak koukám, tak se hezky potatil."

•••

Chtěla jsem kapitolu zveřejnit už ráno, ale to jaksi nevyšlo, tak se omlouvám, že je takhle pozdě😹💓
Bez Luciuse by to prostě nebylo ono!😹
(Je to vážně čím dál šílenější😹)
Budu moc ráda za komentáře, minulé mě opět potěšily💓
-Milka💞