„Jak vůbec teď vypadá tvůj táta, Scorpiusi?"
,,Bylo to vážně vynikající jídlo, paní Weasleyová," chválil stále dokola Scorpius, ačkoliv už od večeře uplynula půl hodina. Molly ale jeho lichotky pyšně přijímala a nezdálo se, že by jí to vadilo. George si z toho utahoval, že paní Weasleyová ještě pustí pana Weasleyho k vodě a na stará kolena se vdá za Scorpiuse, za což si vysloužil od matky pohlavek.
,,Jak se máš, dědo?" obrátila se Rose na Arthura, který si četl Večerního Věštce. Jelikož byl Scorpius neustále středem pozornosti a náležitě si toho v rodině Weasleyových užíval, nudila se.
,,Tak jak se na starého chlapa sluší a patří," odpověděl jí s úsměvem. Rose měla Arthura ze všech nejradši. Byli si velmi blízcí a on ji vždycky ochotně vyslechl a poradil, když to neudělal Ron. Byla mu za to všechno vděčná a navíc s ním byla zábava a byl také velmi laskavý.
,,Co vlastně říkáš na Scorpiuse?" zeptala se ho Rose zvědavě. ,,Od tebe aspoň vím, že mi řekneš nějaký rozumný názor, a ne jako táta, který mi pořád dokola říká, že je to Malfoy. Jako bych to nevěděla."
Arthur se krátce zasmál a přelétl pohledem od Rose ke Scorpiusovi, který něco vesele vykládal Molly a Georgeovi. ,,Zdá se, že George s Molly si ho velmi oblíbili," podotkl po chvilce a hned pokračoval: ,,Vypadá jako milý hoch. Bohužel jsem neměl šanci si s ním nějak více pohovořit, ale myslím si, že sis vybrala dobře. Nezáleží na tom, kdo je, protože on si svou rodinu nevybral a nemůže za prohřešky, které Malfoyovi napáchali. Hlavní je, že se máte rádi, ať je, jaký chce. A já vím, že ty si dokážeš vždy vybrat dobře, Rosie."
,,Páni, dědo," vydechla dojatě Rose, ,,to jsi řekl krásně. Jsem ráda, že se k tomu stavíš rozumněji než táta."
,,Však i on to jednou pochopí," chlácholil ji s malým úsměvem.
,,Jak vůbec teď vypadá tvůj táta, Scorpiusi?" ptal se zrovna s uchechtnutím George, když se k nim Rose připojila. Harry na zrzka pozvedl obočí.
,,Ty jsi ho neviděl?"
,,Hele," začal George, ,,má na hlavě sice tunu peroxidu - je to jeho přírodní barva, nebo se barví? Scorpiusi, až budeš v koupelně, hledej krabičku s barvou na vlasy, pokud teda jede po mudlovsku - ale není to zrovna neonová barva, já vím, ta blonďatá sice nejde přehlídnout, ale pochop, já jsem už starý a sotva vidím-"
,,Kdybys radši dělal něco užitečného a neměl pořád -"
,,- hubu plnou keců?" dokončil za ní George a jen tak tak se sklonil, aby se vyhnul Mollyině ruce, která mířila k jeho hlavě.
,,Má dlouhý vlasy," odpověděl mu Scorpius a chvíli bylo ticho. Pak se George hýkavě rozesmál a jeho smích naplnil celou místnost.
,,No to... no to ne... on jde... ve stopách... svého otce... úplně... doopravdy, co?" smál se a stíral si z očí slzy.
,,Dokonce o jeho vlasech psal v básni pro mě," přidala se Rose a Scorpius se lehce začervenal.
,,No paráda! Nechceš mi taky nějakou napsat?" chechtal se George a pak zhluboka dýchal, aby se uklidnil. ,,Jsem v pohodě... jsem... mám nápad! Co takhle vymyslet něco, co by starouše Dracouše zbavilo vlasů?"
,,Už přestaň, Georgi, nebo půjdeš odtrpaslíkovat zahradu!"
,,To přece dělám tak i tak," pokrčil rameny zvesela George a v duchu přemýšlel nad svým novým nápadem.
•••
Ještě chviličku zůstaneme v rodině Weasleyových😂jak se vám líbila dnešní kapitola?😅😅
Minulé komentáře mě moc potěšily, děkuju♥
-Milka♥
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top