„Dělej, vstávej, to nesmíme prošvihnout!"

,,Weasleyová, odneste tyhle papíry paní ministryni, prosím," ozval se ode dveří strohý ženský hlas.

Rose překvapeně zvedla hlavu a zadívala se na svou nadřízenou, která měla tmavé vlasy vyčesané do pevného uzlu. ,,J-Já?" vykoktala překvapeně.

,,Myslela jsem, že je to vaše matka," pronesla ledovým hlasem a netrpělivě k ní natáhla ruku s několika papíry. ,,Tak jí je prosím odneste, jedná se o důležité dokumenty od pana ministra z Ameriky."

,,Jistě," špitla Rose a vstala ze židle. Uhladila si sukni a převzala si od šéfové papíry. Zvuk jejích klapajících podpatků se rozléhal chodbou, než došla k výtahu. Zmáčkla tlačítko a vyčkávala, než výtah přijede. Kolem její hlavy proletěl oběžník.

,,Páté patro, Odbor mezinárodní kouzelnické spolupráce, kanceláře Útvaru pro mezinárodní kouzelnické obchodní normy, Mezinárodní kouzelnické advokátní kanceláře, kanceláře britské sekce Mezinárodního sdružení kouzelníků," ozval se ženský hlas a mříže se odklopily. Rose nastoupila s hlavou sklopenou k zemi.

Začalo jí nepříjemně hučet v uších a neslyšela ani ženský hlas, který pokaždé oznamoval, v jakém patře se nacházejí a jaké odbory v něm jsou. Pozvedla hlavu, jelikož nabývala pocitu, že hukot nabírá na síle, a rozhlédla se.

Překvapením vyjekla - ovšem ani svůj jekot neslyšela - když kolem sebe spatřila mozkomory místo lidí. Jeden napravo od ní si povoloval kápi, a ten přímo naproti ní k ní pomalu plul. Rose ve zmatku šmátrala po hůlce, kterou měla vždy v kapse. Zatočila se jí hlava, když jí došlo, že ji nechala na stolku v kanceláři.

,,Ne, ne, ne... prosím, ne! Pomozte mi někdo!"

💭

,,Rose, zlatíčko, vstávej, přijdeš pozdě do práce." Ze snu ji probudil známý hlas. Vytřeštila oči a několikrát zamrkala, aby zaostřila svůj pohled. Vytřela si ospalky z očí a zadívala se na svou matku stojící ve dveřích. ,,Jsi v pořádku? Asi se ti něco špatného zdálo, házela jsi sebou."

,,Jo," zamumlala Rose a úlevně se napila vody, kterou měla položenou na nočním stolku, ,,noční můra."

,,To je normální, než jsem nastoupila do práce, také jsem měla noční můry," ujistila ji s úsměvem Hermiona. ,,Tak šup, vstávej, dole máš snídani, ať to stihneš."

,,Jasně," povzdechla si Rose a vstala z postele. Došla do koupelny, kde si opláchla obličej a vyčistila zuby. Pak si učesala své krátké, rudé vlasy a převlékla se do připraveného oblečení.

Měla pocit, že má nohy jako z želatiny, když scházela o patnáct minut později dolů.

,,Ahoj, Rosie," pozdravil ji zpoza novin její otec Ron. ,,Kávu?"

,,Rose přeci kávu nepije," ozvala se Hermiona a zamračeně se podívala ke schodům. ,,Hugo! Tak kde jsi?"

,,Už jdu!"

,,Jeho jsem po ránu vidět nepotřebovala," zabručela Rose a nalila si kávu. Potřebovala se něčím povzbudit, ale vzápětí toho zalitovala, když ucítila hořkou chuť v ústech.

,,Zapomněla sis tam dát cukr, zlato," pousmála se Hermiona a přistrčila k ní cukřenku.

Rose pouze přikývla a namazala si na toust jahodovou marmeládu. Cítila v krku tak velký knedlík, až se bála, že žádné sousto nepolkne. Navíc se jí svíraly útroby, tak doufala, že svou snídani nevyzvrací.

,,Víš, co bych nechtěl, Rose?" uchechtl se její mladší bratr, když ještě v pyžamu přišel do jídelny. ,,Jít do práce! Haha! O prázdninách!"

,,Drž hubu!" štěkla na něj Rose.

,,Rose, nemluv hrubě!" napomenula ji Hermiona.

,,Hlavně ne v práci, ačkoliv tam většinou potkáš bandu neschopných idiotů," zamumlal Ron.

,,Ronalde!"

,,Zatraceně, nestíhám to!" zaklela Rose a popadla svou hůlku s kabelkou.

,,Ještě jsi nesnídala, Rose," poškleboval se jí Hugo.

,,Strč si tu snídani někam!" odsekla mu a hodila mu zbytek toustu s marmeládou přímo do obličeje.

,,Rose!"

,,Uvidíme se večer!" zavolala na zbytek rodiny, než vyběhla z domu a rychle se přemístila.

•••

,,Scorpiusi! Scorpiusi Weasleyi, vstávej!"

,,Sakra, Albusi," zamručel nespokojeně Scorpius, když mu jeho nejlepší kamarád skočil na postel. ,,Já nebudu Weasley, to Rose bude Malfoyová."

Ozval se smích.

,,Ty si jako myslíš, že si tě vezme?"

,,Kdo je to?" chtěl vědět Scorpius a rozespale otevřel oči.

,,Ále," mávl rukou Albus a střelil pohledem po své sestře stojící u dveří, ,,jenom nějaký malý škvrně- ZATRACENĚ TO JSEM NEMĚL ŘÍKAT, MAMI, PROČ JSI JI UČILA TO KOUZLO S NETOPÝRY?!"

,,Jaký upíry?" protřel si Scorpius oči a jako v mrákotách se díval na Albuse, který běhal dokolečka po pokoji a snažil se utéct hejnu netopýrů. ,,Vy máte v domě upíry?"

,,Momentálně ano, protože nám piješ krev, Malfoyi," ušklíbla se Lily a zrušila kouzlo. ,,Mimochodem, Rose dnes čeká její první den v práci. Tak se mějte!"

Albus a Scorpius si vyměnili překvapený pohled.

,,Dělej, vstávej, to nesmíme prošvihnout!"

•••

Ano, rozhodla jsem se udělat pokračování a můžu vás ujistit, že se tu dočkáte Rona i Draca😂vydávání nejspíš zůstává stejné, dokud nebudu mít nedostatek kapitol a nechuť ke psaní, o čemž vás budu samozřejmě včas informovat😂
Názory? Jste rádi?😃
-Milka♥

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top