Nikko

,,Stávat hrdličky." Křikla na nás Sue přes celý pokoj. ,,Škola čeká." A co uděláme my? Naprosto jí ignorujeme. Ležíme s Alyou v její posteli, jelikož měla zase noční můry, a nehodláme se hnout. Večer jsme tak trochu ponocovali a když k tomu přiklepnete ještě nevítané sny. No, řekněme že po takové noci by se nikomu z nás stávat do školy nechtělo.

Sue se naštvala a odpochodovala ven z našeho pokoje-nejspíš žalovat Sebovi. Alya mi poklidně oddechovala v objetí a já měl jen zavřené oči, a užíval si její přítomnost. Byl jsem rád že jí můžu mít u sebe.

,,No, tak se na to pojď podívat. Sice vypadají roztomile, ale to neznamená že nepůjdou do školy." Stěžovala si Sue za dveřmi našeho pokoje. Tak roztomile, jo?

,,Já nevím proč tak plašíš, Sue. A nechápu co myslíš tím, že vypadají roztomile." Vsadil bych se o co chcete že se právě mračil.

,,Uvidíš." Odsekla mu Sue.

Uslyšel jsme jak se otvírají dveře. Je čas na divadýlko. Řekl jsem si v duchu. Věděl jsme že stojí kousek od naší postele, tak jsem to využil. V obličeji jsem se trochu zamračil, jako bych ze spaní slyšel nějaký rámus, trochu jsem se na posteli posunul nahoru, Alyu si více přitáhl do objetí-čímž se i ona zavrtěla a svými pažemi, kterými mě objímala, mě ještě více sevřela, což mi ani v nejmenším nevadilo. Alespoň to vypadalo věrohodněji. Na závěr jsem svou tvář přitiskl k jejím vlasům a dál dělal že spím.

,,No, nejsou rozkošný?" Zašvitořila Sue přeslazeným hláskem.

,,Ehm..co že jsi říkala, Sue?" Heh, povedlo se. Je úplně mimo.

,,Říkala jsem že jsou rozkošní, Sebe. Ale do té školy by už měli stávat." Copak si nedá pokoj? Ptala jsem se sama sebe v duchu.

,,Myslím..." odmlčel se, ale hned zase pokračoval ,,že dneska je můžeš nechat v posteli." Řekl odměřeně. On na to vážně skočil?

,,Chceš aby zanedbávali školu? To se snad i ty vracíš do puberty nebo co?" Byla naštvaná.

,,Ne, nevracím se zpátky do své puberty, ale dneska máme s Alexem firemní večírek-nebo spíš ples-na který půjdou i Nikko s Alyou. Uvažoval jsem o tom že bych je do školy dneska neposílal a jak to tak vidím tak oni nic proti mít nebudou." 

,,No, tak dobrá." Povzdechla si Sue. Je jako naše druhá maminka. 

,,Neboj se, Sue. Jeden den nikoho nezabije." Na to už Sue nic neřekla a společně začali opouštět náš pokoj. Ale zaregistroval jsem že jeden z nich se zastavil-nejspíš u našich dveří.

,,Alexi..." povzdechl si ,,jestli jsem ti předtím nevěřil a říkal ti že nemáš pravdu. Tak se ti hluboce omlouvám. Teď vidím že jsi tu pravdu měl." Zašeptal do tich Sebastian a pak nakonec odešel. S tichým zaklapnutím dveří jsem si zhluboka oddechl, ale měl jsem chuť se zasmát tomu divadýlku.

,,To se ti ulevilo co?" Zachichotala se Alya a já málem vyletěl z kůže.

,,Ty jsi vzhůru? Jak dlouho?" Ptal jsem se a podíval se jí do obličeje. Na tváři jí pohrával jemný úsměv a v očích jí jiskřilo.

,,Od té doby co nás sem přišla Sue vzbudit, jen jsem to na sobě nedávala znát. A jak vidím tak se mi to vyplatilo." Potichu se zasmála a já s ní. ,,Proč si vlastně sehrál tuhle aférku? Máš štěstí že jsem spolupracovala." Ptala se.

,,N-no, to já j-jen aby jsme nemuseli do školy." Vykoktal jsem ze sebe. Bylo mi jasný že tomu moc nevěří, ale nakonec se nevyptávala a jen pokývla hlavou.

Ještě nějakou chvíli jsme leželi v objetí, ale jednou jsme stejně vylézt museli. Pomalu jsme se oba přesunuli do jídelny, kde na nás čekala vydatná snídaně. U stolu s námi byl i Alyin táta a neustále na nás házel zvědavé pohledy, ale my se je pokoušeli ignorovat.

,,Dneska jsme vás se Sue nebudili, jelikož jdete se mnou a s Alexem na ples. Budeme odcházet v osm, tak ať jste připravení. A Nikko...tady máš oblek na dnešní večer." Řekl klidně, ale stále měl ten svůj divný výraz. A oblek mi přehodil přes židli vedle sebe.

,,Jo, dobře." Řekla Alya.

,,Děkuji." Kývl jsme na něj.

,,Jste nějak moc klidní. Čekal jsem že se budete vyptávat jak to že vás Sue nevzbudila a tak dále." 

,,Chtěli jsme se na to všechno zeptat po snídani, ale když jsi to ty sám nakousl. Nakonec jsme za to jedině rádi, protože máme mít dneska dvě hodiny supla a to na matiku i chemii. Místo nich máme mít fyziku. Jo, taky budeme muset zavolat Grace a klukům, aby věděli že dneska doučování nebude." S tím se její táta nejspíš spokojil, protože dál už nic nenamítal. 

Hned po snídani jsme šli zpátky do pokoje. Oblek jsem si pověsil na věšák do koupelnya a jsme si šli s Alyou připravit učení do školy na čtvrtek. Já ještě poslal klukům a Grace zprávu, že se dnešní doučování nekoná. Na což se mě oni zase ptali proč a tak jsem jim vše vysvětlil. Pak jsme si jen tak povídali. Nehlídali jsme si čas a když jsem po nějaké době zabloudil očima k hodinách tak jsem málem vyletěl z kůže. Hodiny ukazovali půl sedmé večer. Měli jsme už jen hodinu a půl na to abychom se připravili.

Alya se šla rychle vysprchovat a já čekal až Alya vyleze ze sprchy abych se mohl jít i já vysprchovat.

Nečekal jsem dlouho, ale to co jsme před sebou spatřil mi vyrazilo dech. Ona vylezla z koupelny jen v ručníku. Ďábel v těle anděla. Říkal jsem si v duchu. Na sucho jsem polkl a rychle zalezl pod sprchu. Stačil mi tenhle malý okamžik a já byl vzrušný. Nechal jsem na sebe stékat studenou vodu. Alya mi uvízla z hlavě a já jí nedokázal dostat pryč. Nejhorší na tom bylo že můj problém se s každou myšlenkou na ní v ručníku zvětšovat.

Když jsem si prostě připustil že své myšlenkové pochody nedokážu zastavit, začal jsem svou plnou pozornost věnovat svému kamarádovi. Jednou rukou jsem se opřel o studené kachličky a druhou jsme začal přejíždět přes svůj penis. Nejdříve pomalu, ale o chvíli později jsme začal zrychlovat. V hlavě jsem měl jen Alyu. Jen představu o tom jak je tady se mnou a jak se mě právě ona dotýká. Můj orgasmus se blížil a Alya v mích představách šeptala do ucha nejrůznější lichotky. ,,Udělej se pro mě." Zašeptala a já v tu chvíli prožit svůj doposud nejlepší orgasmus. 

Zhluboka jsem oddechoval a když jsem se dokázal plně uklidnit tak jsem smyl důkazy, po tom co se zde dělo. Vylezl jsme ze sprchy a usušil se. Začal jsem se oblékat do obleku a pak se ještě upravil.

Už jsme si myslel že jsme viděl všechno a že mě zrovna na Alye nic nepřekvapí-spletl jsem se! Jen co jsem vystrčil nos ze dveří zatajil se mi dech. U zrcadla stála opravdová princezna. Byla tak nádherná. vybrala si dokonalé šaty a se nezmohl na nic jiného, než na ní hledět.

Nejspíš vycítila že jí někdo pozoruje, protože se na mě otočila a usmála se.

,,Jsi nádherná." Zalichotil jsme jí se zastřeným hlasem. Naprosto mě odrovnala. 

,,Děkuji." Úsměv se jí rozšířil o něco víc. Popošel jsem k ní a nabídl jí rámě. Bylo za pět minut osm a my scházeli schody. U vchodových dveří stáli naši rodiče. Když nás zaregistrovali, tak z nás nemohli spustit oči. K Alye se hrnuli jen samé komplimenty. 

Cesta na firmu, kde pracují oba naši otcové, trvala jen malou chvíli. Ředitel firmy byl můj táta a jeho pravá ruka byl Sebastian. Jsou jako bratři. 

Bylo tam spoustu vlivných lidí. Naši otcové museli mít uvítací řeč-kterou oba dva odmítali, ale neměli na výběr. O zábavu tu bylo postaráno-i o pití. Nabídl jsem se že Alya donesu skleničku a ona svolila. Problém nastal ve chvíli kdy jsem se vracel. Alya nebyla na stejném místě, na kterém jsme se rozdělili. Bylo to divné a nikde jsem jí najít nemohl. Vyhledal jsem tedy svého tátu a řekl mu to. I jemu se to nezdálo a tak to oznámil Sebovi. Ihned jsme jí začali hledat, ale nikde jsme jí najít nemohli. Začali jsme si o ní dělat obrovský strach. Nakonec nám nezbilo nic jiného než se začít vyptávat hostů.

****
Poznámka: nahoře obrázek Alyiných šatů.