Alya

,,Tati, vždyť si tohle vůbec nemůžeš vyčítat. Ano, stalo se toho ze jeden jediný týden hodně. Stalo se toho hodně špatného. A ano, mám to stále před očima, ale je to minulost a ani jeden z nás jí nezmění. Bojoval si za mě. Nevzdal si se a hledal mě tak dlouho, dokaď si mě nenašel. Ano, byly to hodiny plné bolesti a muk, ale víš co mě drželo při životě a co mi dodávalo sílu? Ty! Byl jsi to ty. Věděla jsem že si pro mě přijdeš. Věděla jsem že by jsi mě tam nenechal. A ty jsi mě tam opravdu nenechal. Zachránil si mě. Svojí dceru, která tě nadevše miluje. Mám tě ráda a nikdy nepřestanu. Nevyčítej si to, prosím. Nemůžeš za to." Dívala jsem se mu přitom do očí, tak jako on před tím mě. Ano, byla to minulost a já jí nezměním. Nikdo jí nezmění. Ale teď je zde přítomnost. Jsem tady...živá a zdravá. A jsem tu s ním.

,,Ach, kočko moje. Vždyť ja tě mám přeci taky rád, ani nevíš jak." Řekl a přitáhl si mě k pevnému objetí, které jsem mu s radostí oplatila.

,,Tak a bude s tím palvečákem?" Zeptala jsem se abych uvolnila atmosféru a pomohlo to. Všichni jsme se zasmáli.

,,No, ty Nikko by jsi si mohl jít zabalit věci na plavání. Já a mamka taky. A vy dva si pojedete taky pro věci. A pak by jsme se sešli hnedka u bazénu, souhlas?" Zeptal se Nikkovo taťka a my s ním všichni souhlasili.

A jak se řeklo tak to i bylo.

Nikko

Já a rodiče jsme ještě vyprovodili Alyu s jejím tátou a pak si šli zabalit. Lítál jsem jako zběsilý po celém pokoji a všechno hledal. Šampon, sprchový gel, ručník a plavky. Ty jsem hledal opravdu dlouho. Bych si tady taky mohl už uklidit.

Jen co jsme byli všichni připraveni k odjezdu, tak jsme naskákali do auta a jeli na místo určení. Avšak cesta byla úplně jiná než měla být. Poznal jsem tu cestu vedla k Alyině domu, nebo spíš bych měl říct vile.

,,Ehm...tati?"

,,Copak Nikko?"

,,Proč jedeme k Alye, když plavečák je úplně opačným směrem?" Zeptal jsem se se zájmem.

,,Uvidíš. Nech se překvapit." Řekl a dál se věnoval řízení.

Cesta utekla docela rychle a my se ocitli před velkou branou, která nás dělila od pozemků Thomasových. Po chvilce se otevřela a my jeli po prašné cestě směrem k domu.

Zastavili jsme auto, vystoupili a táta mě a mamku vedl ke vchodovým dveřím. procházelirůznými chodbami až jsme přišli k dubovým dveřím s různými ornamenty, které táta otevřel a nám se naskytl pohled na velký bazén. Alya a její táta už tam byli a povídali si spolu. Jakmile nás uviděli tak si stoupli a přivítali nás. Jo, dlouho jsme se neviděli. Řekl jsem si v duhu.

Alya nám ukázala šatnu, kde jsme se mohli převléknout a její táta se Sue pomoc s občarstvením.

Alya už byla v bazénu, když jsme já a mý rodiče přišli k bazénu. Nečekal jsem ani chvíli a už jsem si to skákal za ní.

Když přišli i Sebastian se Sue, která na sobě měla taky plavky, tak se všichni začali vybavovat a nás si nevšímali. Alya ke mě byla otočená zády a já si z ní chtěl udělat srandu. Proto jsem se z hluboka, ale tak aby to neslyšela, nadechl a ponořil se. Pod vodou vydržím dlouho tak mi to nevadí. Ona, přesně v tu chvíli co jsem se ponořil, se otočila a když viděla že za ní nejsem tak se začala zběsile ohlížet. Byla zmatená a bylo to na ní vidět. Pod vodou jsem jí několikrát obkroužil a pak, když to opravdu nejmíň čekala, jsem jí chytil za pas a rychle jí ponořil pod vodu. Ona se rychle vynořila a začala lapat po dechu.

,,Ty idiote!" Zakřičela na mě se smíchem. A začala se mě snažit taky stáhnout pod vodu. Párkrát se jí to podařilo a mě pak ještě několikrát taky. Bylo to super. Oba jsme se předháněli o to kdo bude první tam a pak zase tam. Kdo dokáže to a to. Prostě sranda za všechny prachy.

Smáli jsme se až nás z toho boleli břicha a dospělí se na nás nemohli vynadívat. Když už jsme toho měli dost, tak jsme šli ven z vody a lehli si na lehátka, která byla kousek od bazénu. Chvíli jsme jen tak leželi a povídali si o různých věcech. Bylo mi s ní dobře. Co dobře...přímo skvěle.

,,Hej, Alyo!" Zavolal na ní můj táta.

,,Copak?"

,,Co si dát závody? Prý jsi rychlejší než já. Ale moc tomu nevěřím. Určitě jsi pomalá." Vysmíval se jí a provokoval. Bylo jasné že to Alya přijme. Byla to výzva, protože můj táta plaval závodně a vyhrával skoro po každé.

,,Si piš, že jsem rychlejší." Řekla, vyskočila na nohy a skočila šipku do vody. Pak se vynořila z vody a párkrát zamrkala, aby si zvykla na vodu z bazénu. ,,Tak co starouši? Půjdeš nebo si ty závody mám dát sama se sebou?" Vysmívala se tentokrát ona jemu a jeho to nakoplo.

,,Já že jsem starouš? Počkej to si vypiješ." Řekl a taky skočil šipku do vody.
Když se vynořil tak oba připlavali ke kraji bazénu, kde měli start. Závod byl o tom že oba poplavou na druhou stranu bazénu a zase zpátky. Ten kdo to dá nejrychleji vyhrál.

,,Co má být jako výhra?" Zeptala se Alya.

,,Hm...každý si ustanový svou výhru, ale ten kdo prohraje musí zítra celý den tomu druhému sloužit, platí?" No, tak to bude dobrý. Jsem na ně zvědavý.

,,Že se ptáš. Osobního sluhunjsem si vždycky přála, a ještě když se mi tak snadno nabízíš, tak proč to nevzat. Ani nevíš čemu jsi se upsal." Řekla mu se sebevědomím úsměvem přímo do očí.

,,Ne, to ry nevíš k čemu jsi se právě teď upsala, kočičko." Vrátil jí stejným tónem hlasu táta. Alya se jen povýšeně ušklíbla.

,,No, tak to aby jsme začali, ne? Ať to vyhraje ten lepší." Podala mu ruku a on jí přijal. Sue jim to odstartovala a závod začal.

Oba byli výborní. Na konec bazénu dorazili oba ve stejnou dobu, ale pak už to šlo z kopce. Předháněli se a vypadalo to nerozhodně, ale Alya si to nejlepší šetřila na konec. Přidala na tempu a tátu nechala dobrých pět metrů za sebou. Celý závod trval necelé dvě až tři minuty. Bylo neuvěřitelné, ale Alya vyhrála. Když i táta doplaval na konec, tak neměl slov. Jen na Alyu koukal a slova se mu ztratila někde v mysli.

,,To bylo neskutečný. Jak je tohle jenom možný? Vždyť ani tvůj táta na mě nemá." Řekl nevěřícně.

,,To je tajemství, které všichni známe az moc dobře. Tréninky a zase další tréninky." Ušklíbla se na tátu a vylezla ven z bazénu. ,,Takže zítra jsi sluha, tak si to uží. Ani nevíš jak moc ti dám zabrat." Ušklíbla se na něj tajemně Alya a napochodovala si to ke mě. Zase si lehla a začali si se mnou povídat. Tátovo naříkání jsme nechali někde daleko za námi a ponořili se do naší konverzace.

Než jsme se nadáli byla tady pátá hodina a my se museli sebrat, jít se vykoupat, najíst a spát.

Procházeli jsme okolo bazénu, když na mě Alya promluvila.

,,A víš na co jsem úplně zapomněla, Nikko." Řekla a zastavila se.

,,Ne, co?" Nevěděl jsem na co mohla zapomenout. Ona se jen šibalsky usmála a já se začal bát. Než jsem však stačil zareagovat, na cokoli co chtěla udělat, strčila do mě svým zadečkem, já stratil rovnováhu a letěl i s mým ručníkem zpátky do vody.

Vynořil jsem se a co nevidím. Všichni se ppopadají za břicha a smějí se mi. Alya na mě kouká s úsměvem na tváři a vyplázla na mě jazyk.

,,Tohle si odskáčeš!" Řekl jsem jí výhružně. Připlaval jsem ke schůdkům a pomalu lezl ven. Alya byla přímo u mě a podávala mi ruku, aby mi pomohla. Já měl ale úplně jiné plány. Chytl jsem se její nabízené ruky, ale místo toho abych vylezl ven, tak jsem jí pevně chytil i druhou rukou a stáhl jí taky do vody. Zatím co ona se vzpamatovávala já vylezl z vody.

Všichni dospění už se váleli na zemi a z hluboka dýchali, ale moc jim to nešlo. Ani jsme si nevšiml Alyi, která už vylezla z bazénu a koukala na mě. Já na ní mrkl a usmál se jako neviňátko. Jo, jasně. Já a neviňátko. Nejlepší fórek roku.

Když jsme s Alyou všechny pozvedali ze země, tak jsme se společně vydali do šaten, kde jsme se převlékli a pak se vydali do domu. Sue šla udělat večeři zatím co my se šli vykoupat a upravit. V domě jsme byli sami, jelikož a protože se ty dvě kachny (matka a sestra Alyi) odstěhovali, a my tu nyní měli svatý klid.
Alya mě vzala k sobě do pokoje a poslala mě se vykoupat jako první, zatím co ona mi připravila postel. Po mě šla ona a pak jsme společně šli na večeři, kterou Sue připravila.

Hned co jsme měli dojedeno jsme se odebrali každý do svých pokojů a šli do hajan.