Ahoj jmenuji se Nikko Coner je mi osmnáct let a žiji s matkou Emily, otce Alexem a o šest let mladším bratříčkem Benem. Taky studuju Střední Návrhářskou školu a jsem vůdce New Yorkského gangu.(obrázek zázvu nahoře)

Mám černé vlasy, oči modré s kapkou červené, rty trochu narůžovělé. Opálený nejsem spíš mám skoro bílou kůži a měřím 186 cm.

Jsem, i když to tak ostatní nevidí, milý, hodný (svým způsobem), krásný (egoista), chytrý, náladový a nemám moc rád holky, co se chovají jako Barbie.
Nejraději mám špagety a palačinky, ale jinak moc sladké nemusím.
Rád plavu, hraju fotbal, maluju, zpívám, hraji na kytaru, bicí a chodím do posilky. A taky jezdím na motorce.

K mé rodině. Ben chodí na základku, je to spíš trojkař a je jediný s kým si můžu pořádně popovídat, dokonce i o gangu. Má rád sladké, nejradši má jahodový pohár. A v budoucnu chce být zpěvákem, ale mohl by být i hercem. Umí velmi dobře předstírat a lhát. Upřímně zpívá krásně, hraje na krytaru, klavír a flétnu.
Také umí zacházet s lukem a mečem.
Má černé vlasy, oči jako noční obloha, kůže do béžova, štíhlý a měří 167 cm.

Mamka (Emily) je asistentka ředitele jedné velké firmy. Výborně vaří! Je jí třicet devět let. Je bruneta, má zelené oči, narůžovělé rty, štíhlá a měří 178 cm. Ano, přerostl jsem svou maminku.

Otec (Alex) má černé vasy, hnědé až trochu červené oči a má bledou pleť. Je mu čtyřicet dva let. Šermuje, střílí ze střelných zbraní a luku, vrhá nože, hraje na klavír, housle a tančí. Je štíhlí a měří 189 cm.

Je mafián a rád za to vůbec nejsem, ale nic s tím neudělám. Sice to má pár plusů, ale na tu druhou stranu i dost mínusů.
Plusy: Když se stane průšvih, otec mě z něj vyseká. Pak dostanu nějakou hodinovou přednášku o tom, že už to nemám dělat a je vyřešeno.
Mínusy: Ve škole mě všichni odsuzují podle toho, kdo je můj otec a ne podle toho, kdo jsem já. Bojí se mě a vyhýbají se mi, kvůli němu a tomu co dělá.
A musím dodat, že táta se v tom dost vyžívá. Kéž by se našel někdo, kdo vás neodsuzuje podle toho jaké máte rodiče, ale jaký jste vy sám uvnitř.

Možná trochu můžu za to, že jsem neoblíbený. Jsem sice hodný, ale po škole chodím s kamennou a chladnou tváří . No, ale začal jsem s ní chodit až když mi došlo že přemlouvat je o tom, že jsem někdo jiný než můj otec je beznadějné.
Neříkám, že mi je to jedno, ale jestli mě vidí jako klon mého otce, tak ať. Prostě už jsem ztratil naději.

Máme velký rodinný dům. Otec chtěl sice koupit vilu, ale to mu mamka zatrhla. Díky Bohu!
Ne, že by to vadilo, ale už tak mě ve škole nemají v lásce, a kdyby jsme bydleli ve vile, tak by mě k smrti nesnášeli.

No, čím začít. Kuchyň

Jídelna

Obývák

Koupelna

Pokoj rodičů

Benův pokoj

Můj pokoj