Alya

,,Slečno Alyo, to snad nemyslíte vážně?!" Rozkřikl se po celé zahradě můj učitel šermu. Všichni za mnou sebou cukli a já se jen zadívala na oblohu a řekla.

,,Bože, za co mě trestáš?" Rozhodila jsem rukama a otočila se na Sama.

,,Můžete mi vysvětlit, proč jdete pozdě?" Zeptal se rozlobeně. Ještě ho poškádlíme.

,,Mohu a taky Vám mohu vysvětlit, proč na hodinu šermu vůbec nedorazím." Řekla jsem podrážděně, protože jsem se s ním nechtěla dohadovat.

,,Cože? To teda dorazíte! A to hned!" Křikl Sam.

,,To teda ne, protože doučuji své přátele." Řekla jsem přísně.

,,Co se to tu děje?" Zeptal se další mužský hlas, který bych poznala kdekoli a kdykoli.

,,Ahoj tati." Řekla jsem klidným hlasem, ale očima jsem probodávala Sama.

,,Tak co se to tady děje?" Zeptal se znovu táta.

,,Jde o to, že se Alya chce ulít ze šermu." Řekl Sam a ukázal na mě.

,,To není pravda! Pouze doučuji své přátele." Bránila jsem se.

,,Proč si mi o tom neřekla, mohl jsem ti šerm domluvit na jindy?" Ptal se klidně taťka.

,,Zapoměla jsem ti to říct." Odpověděla jsem.

,,No, teď už s tím nic neudělám. Takže půjdeš se Samem a budeš mít šerm. Myslím, že tví přátelé tě rádi uvidí v akci. Co na to říkáš Nikko?" Zeptal se Nikka.

,,Ehm...nikdo z nás nemá na dnešek žádné další plány, takže si myslím že menší ukázka neuškodí. Třeba se něco i přiučíme" Podívala jsem se na Nikka pohledem 'já tě zabiju' a Erik se začal potichu chechtat.

,,Fajn, tak jdeme, ať už to máme za sebou." Řekla jsem a rozešla se směrem k domu, abych se převlékla.

,,Jen ti rychle řeknu dnešní plán." Řekl Sam. Já se na něj otočila a kývla hlavou na znamení, že má pokračovat.

,,Na začátek si dáš menší boj se mnou a pak se postavíš proti chlapcům, které jsem si zavolal z Anglie. Také jsem je trénoval, tak jsem na tebe zvědavý." Jen jsem přikývla a běžela se převléct.

A jak řekl Sam, tak to také probíhalo. Dala jsem si s ním menší souboj a pak si zavolal ty chlápky z Anglie.

Musím uznat, že mi dali zabrat, ale na konec jsem je zvládla. Po hodině šermu jsem si šla dát rychlou sprchu, převléknout se a připravit potřebné věci na doučování. Pak jsem letěla do jídelny, kam se ostatní přesunuli na menší svačinku. Po jídle jsem se s přáteli přesunula do svého pokoje, kde jsme se začali učit.

Nikko

Alya je vážně dobrá. Úžasně se brání. Tohle by se mému otci i Benovi líbilo. Jako ne, že mě se to nelíbilo. Líbilo! A to dost. Byla u toho...sexy? Ano, to jí přímo vystihuje. Nevím, co se to se mbou děje, ale vím, že pro mě Alya znamená víc, než je. kamarádka.

Po šermu se šla Alya osprchovat a převléknout a mi šli do jídelny na svačinku. Bylo to fajn. I se Sue jsme si popovídali. Byla hodně zvědavá, ale nevadilo nám to. Po chvíli přišla i Alya a najedla se s námi. Smáli jsme se a vyprávěli si různé historky z dětství. A do Alyiny historky vždy něčím opepřila. Alya se mohla pomalu srovnávat s rajčetem a my ostatní jsme málem padali ze židlí. Ale čekala nás i jiná "zábava"...a tou bylo učení.

Když jsme šli k Alye do pokoje, procházeli jsme okolo pokoje, který patřil Zoe. Všichni jsme se zastavili, protože zpoza dveří byly slyšet různé urážky a nadávky, které mířili k jedinému člověku. Jejímu otci.

Alya to nejspíš hodně nadzvedlo, protože než jsme stačili cokoli udělat, ona otevřela dveře a vražedným pohledem probodávala svou sestru.

,,Alyo, běž se svými přáteli do pokoje. Já si to s ní vyřídím." Promluvil na Alyu tichým hlasem její táta.

,,Ale tati, tohle si nesmí dovolovat! Vždyť je to jenom rozmazlený fracek, který bude v životě kašlat na všechno a všechny, kromě sebe!! Jak to mám asi jen tak přecházet?! A matka je úplně stejná!" Byla rozčílená a bylo to hodně vidět.

,,Já tě chápu, broučku. Prosím, běžte do tvého pokoje. Já se tam pak stavím, ano?" Díval se jí přímo do očí a ona pak jen přikývla, otočila se na nás a společně jsme pak šli k ní.

Vztoupili jsme a málem nám, jako již několikrát za dnešek, vypadly oči z důlků. Její pokoji byl přepychový. Na zemi byly vyskládané knihy, papíry i sešity. Jako učení mě nikdy nebavilo, ale tuším že dnes tomu tak nebude. Učitel by nás jen komandoval a byl naštvaný, že zase nic neumíme a nechápeme. Ale Alye nevadilo ani to, když nás musela provést i základama. Grace a Davidovi musela vysvětlovat rovnice šestkrát, než to pochopili a vůbec jí to nevadilo. A kdyby tohle probíhalo u učitele, tak je pošle někam. Byla trpělivá a pomáhala nám. Když jsme to nepochopili jedním způsobem ukázala nám druhý. Pokud ani tak, tak jsme hledali jinou cestu či příčinu, kde je náš problém. Učili jsme se do osmi. Nehlídali jsme si čas. S ní to nešlo. U učení jsme se i hodně zasmáli a dělali prkotiny, ale stále jsme se dokázali soustředit.

,,Nechtěli by jste tady přespat?" Zeptala se Alya.

,,Mohli by jsme?" Zeptal se Erik.

,,Jo, nerada bych vás teď pouštěla. Už je tma, pěšky vás jít nenechám a i kdybych vás chtěla poslat limuzínou, tak mám smůlu. Řidič už šel na kutě." Vysvětlila a usmála se na nás. Má nádherný úsměv. Řekl jsem si v duchu a na venek se usmíval.

Všichni jsme souhlasili, Alyin táta to taky dovolil a řekl že zavolá mému tátovi, aby to věděl. S tím jsme si šli připravit spaní. Dobrý bylo, že jsme ani nemuseli řešit učení na příští den, jelikož máme zítra to samé, co jsme měli dnes. Jen nám přibude fyzika, ale to nějak okecáme.

Na večeři byla dobrá nálada. Všichni jsme si mezi sebou povídali. Alyin táta nám doslova přikázal, abychom mu tykali. Nic jsme proti tomu neměli, ba naopak, bylo nám to příjemnější.

U Alyi v pokoji jsme si ještě povídali, než se ozvalo klepání a na Alyino ,,Dále," vešel do pokoje její táta.

,,Alyo, chci si s tebou promluvit." Přikývla a my se zvedali, že je necháme o samotě. ,,Můžete zůstat. Není to nic tajného, co by jste vědět neměli." Pokračoval a my se tedy posadili na zpět.

,,Co se děje?" Ptala se ho Alya.

,,Hm..." Zamyslel se a pak pokračoval. ,,Co by jsi řekla na to, že by jsme zde žili jen my dva." Ukázal na ní a na sebe.

,,Počkej! Jak to myslíš?"

,,Tak jak to říkám. Tvá matka i sestra se během zítřka stěhují pryč. Prý, podle jejich slov, nebudou bydlet pod jednou střechou s dvěma hromotluky co si se svými životy nevědí rady." Aha...

,,Tak my jsme zromotluci, co si nedědí se svými životy rady? A co jsou ony? Královna a princezna celého světa?" Ptala se s ironií. My se všichni museli zasmát, protože to docela i sedělo na jejich ega.

,,Asi ano. Ale každopádně chci od tebe odpověď." Vrátil se zpátky na začátek.

,,Ne, nebude mi to vadit. Spíš budu jen a jen ráda." řekla a na tváři měla úsměv od ucha k uchu.

,,Dobrá, tak je to vyřešené. Teď už si ale běžte lehnout, ať ráno vztanete." Stoupl si, přešel ke světlu, které zhasl a s přáním na dobrou noc nás opustil.

Jak si přál tak jsme taky učinili. Šli jsme spát a do pár minut jsme o sobě nevěděli.