Alya

Alex okamžitě zavolal mému taťkovi a on přijel. Svolali všechny lidi, kterým nejvíce věřili a začali s plány, jak najít Bena. Jsou v obývacím pokoji už přes pět hodin. Pět hodin od toho, co si odvedl Bena, pět hodin od toho, co Alexovi, přišel dopis.

Nikko i já jsme se chtěli zapojit, ale nedovolili nám to. Prý je to příliš nebezpečné a nechtějí hledat ještě nás. Víme to, ale my nemůžeme jen sedět doma na zadku a nic nedělat. 

Nikko, je strašně vystrašený. Za celých pět hodin mi neřekl víc jak deset slov. Teď sedí v pokoji a nemluví s nikým. Nesnese pomyšlení na to že Ben je vydán na milost i nemilost takovému maniakovi.

Grace s klukama taky sedí doma na zadku a nemohou nic dělat, jelikož a protože můj táta obvolal jejich rodiče a nařídil jim, aby své děti udrželi doma, za každou cenu.

A já? Já právě teď sedí v kuchyni a pomalu upíjím čaj, který jsem si udělala na nervy. Nepomáhá mi, jsem díky němu spíš víc nervózní. Úplně mě deptá jak nemohu nic dělat.

Chtěla jsem se zvednout a jít se podívat, jak jsou na tom dospělí, ale zapípal mi mobil. Zpráva od neznámého čísla.

Pojď ven před barák, prosím. Bastian.

Kde vzal mé číslo, sakra?! A co když to není on, ale je to ten parchant, co unesl Bena. Co když je to past? Hlavou se mi honili různé otázky a úvahy, ale nic z toho nebylo tak velké jako má zvědavost, která mě donutila udělat těch pár kroků ke dveřím a otevřít.

Stál tam. Bastian a jeho dva kamarádi tam stáli. 

,,Co mi chcete?" Zeptala jsem se jich.

,,Můžeš jít za námi, prosím?" Zeptal se prosebně Bastian.

Chvíli jsem váhala, ale tak proč ne? Dospělí řešili plány, Nikko se se mnou nebavil a naši přátelé byli zavření doma. Teď byli moje jediná spojka se skutečným světem.

Přešla jsem k nim a oni jen pokývali hlavami na důkaz vděku.

,,Tak co jste mi chtěli?"

,,Potřebujeme s tebou mluvit."

,,Omlouvám se, ale teď se to zrovna moc neho..."

,,Týká se to Bena a jeho únosce." Řekl jeden z jeho přátel.

,,Cože?" Divila jsem se.

,,Prosím, vyslechni nás." Poprosil ten druhý klučina, stojící po Bastianově boku.

,,Jak to víte? Jak jste se dozvěděli že Bena někdo unesl?" Ptala jsem se.

,,Všechno ti vysvětlíme, ale nechci to řešit uprostřet chodníku před domem."

,,Dobře, co jít do parku?" Dala jsem jim návrch. Vím že mě dospělí nejspíš zabijí, ale tyhle informace si nenechám ujít. Mohlo by to Benovi zachránit život.

,,To by šlo, ale nebudou tě hledat?"

,,Ne, a jestli ano, bude to jejich vlastní vina. Nikko se se mnou teď nebaví, a rodiče střádají plány."

,,Dobrá, tak jdeme."

****

,,Tak povídejte, jak o tom všem víte?" Zeptala jsem se neptrpělivě hned poté, co jsme si všichni sedli na lavičku v parku, kde pobíhali děti.

,,Tady Soka ti vše vysvětlí. Slyšel to všechno." Pokývala jsem hlavou.

,,No, bylo to dva dny potom co nastoupil Boot. Šel jsem už domů, když jsem procházel kolem jeho kabinetu a uslyšel hlasy. Boot mluvil s nějakým mužem a říkal mu o plánu, který má připravený. Zastavil jsem se a poslouchal. Ten druhý muž byl nějaký dodavatel či co. Říkal, že zboží už má a prý i místo, že se plán může rozjet. Náš učitel řekl, že je to výborné, že je velmi potěšen že bude mít konečně Bena Conera u sebe." Díval se na mě a já s každou novou informací víc a víc znervózněla. 

,,Boot je ten únosce." Řekla jsem potichu, ale i tak chlapci slyšeli. 

,,Ano, je to on. Nejdříve mi ten rozhovor nedával vůbec smysl, ale čím víc toho řekli tím víc jsem chápal oč jde. Pomůže to nějak?"

,,To si piš, že to pomůže. Já toho hajzla zabiju. Věděla jsem, že se mu nedá věřit."

,,Jak si to věděla?" Ptal se Leon.

,,Změnil si jméno. Když jsem byla malá, unesli mě. Ten únosce se jmenoval Will Locket. Jeho poté zavřeli do vězení, kde asi před rokem zemřel. Ale měl syna, který je stále naživu, a my ho nemohli najít. Víme že jeho pravé jméno je Mike Locket. A já vím na sto procent, že Boot je Locketovi až moc podobný. To nebude náhoda."

,,To jsi ještě neslyšela to nejlepší." Mrkl na mě Leon.

Podívala jsem se na Soku a on pochopil.

,,Když přestali mluvit, zůstal jsem. Nehnul jsem se z místa, i přesto že mě mohli odhalit. A udělal jsem dobře." Přiznal pyšně.

,,Povídej."

,,Zaslechl jsem místo kam Bena odvezli." Usmál se na mě.

,,Ty kecáš!" Obvinila jsem ho.

,,Ani v nejmenším, Alyo."

,,Víš to tak dlouho nic jsi neřekl?"

,,Ale ano, řekl!" Zamračil se.

,,A komu? Nikdo to nevíme."

,,Vždyť jsem to řekl Grace!" podíval se na mě.

,,Alyo, on říká pravdu. Když jsem tebe a Nikka zastavil a ptal se vás na Grace, chtěl jsem vědět zda vám to řekla. A když jsem s ní nakonec mluvil, řekla že vám to všem sdělila." Vysvětlil mi Bastian.

To ale není možné. Vždyť ona byla celou dobu s námi. Proč by nám to tajila?

,,Ale proč nám to neřekla?"

,,Nenapadá tě ani jeden jediný důvod?" Ptal se Leon.

,,Ne, jaký důvod by k tomu měla, vždyť..." pak mi to došlo ,,ona je s Bootem. Je s Bootem na stejné straně. O všem ho informovala. Věděla všechny naše slabiny i silné stránky. A když jsme o něm párkrát mluvili, nějak špatně, bránila ho!" Koukla jsem se na Bastiana, Soku a Leona.

,,Přesně to napadlo i nás. A ještě než se zeptáš-sledovali jsme vás." Pokývala jsem hlavou.

,,Dobře, tak pojďme." Zvolala jsem a stoupla si.

,,Kam?" Podivil se Leon.

,,K nám! Zachráníme Bena."