Před sedmi lety
,,Jdeme, našli jsme, kde se schovává ten gang 14K," zakřičel na mě Chris. Zrovna jsem si s Davidem dělali kafe. Je tu sice jen půl roku, ale už jsme se stačili skamarádit. Ten gang hledáme už tři měsíce a konečně jsme ho našli. Ani jsme neváhali a šli do akce.

Každý si vzal výstroj a povolali jsme dvě zásahové jednotky, protože se stalo to, že nám už párkrát utekl a nechceme, aby se to stalo znovu.

Sedl jsem za volant svého stříbrného SUV. David si sedl vedle mě a jeli jsme. Jeli jsme na adresu jedné továrny, která je už dávno opuštěná. Je mimo město, proto jsme jeli asi 20 minut.

Dojeli jsme na místo. Zastavil jsem kousek od vchodu a šéf zastavil vedle mě. Jel s námi i můj kolega Patrick. Rozumí více počítačům, než lidem, ale se zbraní to umí docela dobře. Zásahová jednotka zastavila kousek od nás. 

Vylezli jsme z aut, obklíčili všechny vchody a připravili se k palbě. Já, David a Chris jsme si vzali hlavní vchod. Patrick a jedna zásahovka si vzala zadní vchod a zbytek obklíčil továrnu ze strany. Chris si vzal megafon, aby ho všichni slyšeli. Ten gang má 13 členů i s vůdcem, Brianem Martýzem. ,,Jste obklíčeni, vyjděte s rukama nad hlavou a nikomu se nic nestane," prohlásil.
Nikdo neodpověděl, tak Chris zopakoval co říkal a opět nic.

Vešli jsme dovnitř, ale sotva jsme otevřeli dveře, hned po nás začali střílet. Jen tak tak jsme se stačili schovat za dveře. Pořád jsem slyšel výstřeli z jejich samopalů. Pak to utichlo, asi si plnili zásobník, to byla naše šance. Vykoukli jsme ze dveří, ale nikde nikdo, všichni vzali roha. Asi šli do druhýho patra. Šli jsme tedy za nimi.

David šel první a já hned za ním, Chris šel z druhé strany. Jenže jakmile David šel za roh hned u schodů, Brian mu vykopl zbraň z ruky, vzal ho pod krkem a začal mu mířit na hlavu. ,,Ani hnout, nebo vystřelím," řekl. ,,Odhoďte zbraně," řekl. Chvilku jsem váhal, jestli ho mám poslechnout, pťitom jsem na něj pořád mířil.
,,Dělejte," skoro zakřičel. Začal jsem se pomalu předklánět, abych mohl zbraň položit. Přitom mě pozoroval svýma zelenýma očima. Chris udělal to samý. ,,Teď je odkopněte," přikázal nám. Odkopli jsme tedy zbraně a zastavili se asi pět metrů od nás.
,,Chci volný východ," řekl. ,,Je mi líto, ale jste obklíčeni," řekl Chris.
,,Tak je odvolejte," řekl Brian.
,,To nemůžu, nemám u sebe vysílačku. Nechal jsem ji v autě," zalhal Chris. ,,Fajn," řekl a zmáčkl spoušť.

David zavřel oči smířený s tím, že ho zabije. Výstřel se ale neozval. Když mu došlo, že ještě žije, tak oči otevřel. Brianovi došlo, že má prázdný zásobník, odhodil pistoli a vzal si kapesní nůž ze zadní kapsy a přiložil mu ho na krk. ,,Počkej," skoro jsem vykřikl. ,,Já je odvolám," řekl jsem. Vzal jsem vysílačku a odvolal jsem zásahovky. ,,No vidíte jak to jde, když se chce. Ještě ať pustí ostatní," řekl. Udělal jsem tedy co chce. ,,Teď ho pusť," řekl Chris. ,,Až budu venku z budovy," řekl.

Brian šel pomalu ke schodům a poté s Davidem dolů. My šli za ním. Ostatní už byli pryč. Brian došel ke svému autu a pomalu otevřel dveře. Pak vzal svůj nůž a bodl Davida do boku, kde ho vesta nechránila. dokonce ho bodl dvakrát. David se složil na zem vedle auta a Brian odjel.

Rychle jsem šel k Davidovi. Chris si vzal svoje auto a jel za ním. Slyšel jsem jak někdo volá sanitku. Vzal jsem deku, co jsem měl v autě a položil ji Davidovi pod hlavu. ,,Jen klid, všechno bude v pořádku. Sanitka už jede," uklidňoval jsem ho. Dal jse ruku na místo kde ho bodli a vyvýjel tlak. David sykl bolestí, ale bude to muset vydržet. Začal zavírat oči. ,,Ne ne ne, dívej se na mě. Nemůžeš umřít, ještě tě budeme potřebovat," řekl jsem a trochu se uamál. Už jsem slyšel houkačky, pak přijela sanita. Já musel zůstat na místě činu.

Pokračování příště...

Tady máte kousek jejich minulosti. Snad se kapča líbila a jak to dopadlo se dozvíte za týdem.