Jason
Nasedl jsem do svého fiatu šedé barvy.
Je sice starší, ale pořád funguje dobře. Při nejhorším si koupím nový auto. Bohužel jsem nepostřehl, jakým autem odjeli, takže až se budou vracet, tak nepoznám jejich auto, ale to mě teď netrápí. Trápí mě Raymond a ten detektiv, co za ním běžel. Budou si myslet, že s tou vraždou má něco společného automaticky si ho spojí se mnou.

Otočil jsem klíčkem v zapalování svého aua a bez problémů naskočilo. Říkal jsem, že ještě slouží dobře. Vycouval jsem z parkoviště a jel směr Martin. Bydlí za místním lesem, ale musím ho objet. Jinak budu muset pěšky a to by trvalo na dlouho. Ten les je dost velký a člověk, který ho nezná, se v něm snadno ztratí.

Dojel jsem na konec města, ale místo, abych zatočil k lesu, jel jsem rovně. Musím ho objet, jinak se tam autem nedostanu. Než ho celý objezdu potrvá asi půl hodiny, mezitím si aspoň můžu promyslet, jak jim vysvětlím, že u mě byli poldové. Jestli už není pozdě a Davis jim to neřekl.

Teď mi došlo, že u měl byl ten detektiv s někým jiným, než předtím. Proč? Kde má toho druhého kolegu? Jelikož běžel za Raymondem, tak ho buďto ztratil a teď někde bloudí nebo je na své policejní stanici a vyslíchá ho. Ale Davis jel za Raymondem, tak bude určitě v pořádku. Zavolal by, kdyby se něco stalo a neuměl by to vyřešit.

Snad tam někdo bude. Nerad bych tam byl sám, když se tady potulují ti policajti. Ještě k tomu když jsem jednomu utekl. Říkali, že vyšetřují Michaela, ale proč po tak dlouhé době? Vždyť to bylo před jedenácti lety a sedmi měsíci. Že by našli nějaký nový důkaz? Nebo možná lžou. Ale to je nepravděpodobný. Vždyť se ten případ nevyřešil. Vždyť já Michaela nezabil a o tom co děláme nikdo nemá ani ponětí, takže jsem v celku bezpečí.

Pokud mě teda nikdo nezradí. To by neudělali. Známe se dlouho a kdybych šel sedět já, tak oni taky. Pukud je ten detektiv zatkl, tak nevím co bych dělal. Nic, zatkli by mě taky.

Jel jsem pořád podél lesa, až jsem konečně narazil na konec. Zahl jsem doleva a zahlédl bílý dvoupatrový dům. Je nádherný, ale není můj, je Martina. Nevím kdy si stihl takový dům koupit, ale hádám, že s jeho prací to nebylo tak těžké. Ani nevím proč ho kupoval, když tu stejně nezůstaneme napořád.

Zatím nevidím, auto ani jednoho z nich. Davis má tmavě zelený Ford, Martin bílé SUV a Raymond červený pickup, ale jeho auto jsem viděl před mým bytem, takže předpokládám, že pojede s Martinem nebo Davisem, ale kam se všichni poděli? Divné. Asi ho Davis pořád hledá. A Martin je pryč furt. Večer tady určitě budou.

Zaparkoval jsem před garáží a šel dovnitř. Šel jsem přímo do kuchyně, abych našel něco k snědku, ale nic jsem nenašel. Ve skříňce jsem našel jenom starý chleba a lednice byla taky prázdná. Budu si muset jít něco koupit. To aspoň nemohl nakoupit, když to patří jemu.

Zavřel jsem lednici a šel zpátky k autu. Zase jsem nastartoval a jel zpátky do města. Možná je někde potkám cestou. Jediná cesta která vede sem z města je tahle. Ještě se to dá objet z druhé strany, ale je to delší. Proto jezdím tudy. Ale zase pojedu půl hodiny tam a půl hodiny zpátky a ještě musím najít nějakou dobrou restauraci. Takže dřív jak v sedm, tam nebudu.

Vyjel jsem z příjezdové cesty a jel zpátky do města. Asi pojedu do čínské restaurace. Čínu jsem dlouho neměl.

Našel jsem si restauraci, která nevím jak se jmenuje, protože nápis má čínským písmem a já ho nemůžu přečíst, ale vaří tady dobře. Už jsem tu několikrát byl a chutnalo mi tady. Tak proč sem nezajít i dnes.

Objednal jsem si čínské nudle s nějakou jejich speciální omáčkou a sedl si ke stolu. Čekal jsem, až mi donesu jídlo a já mohl jít zpátky do Martinova domu, kde máme s Davisem sraz. Ješťe že neřekl v kolik.

Donesli mi objednané jídlo a já se s chutí do něj pustil. Tuhle omáčku jsem ještě neměl, ale je dobrá. Snědl jsem to během chvíle. Dal bych si ještě, ale musím za Davisem.

Zaplatil jsem a vyrazil ke svému autu. Motor nastartoval až na potřetí, ale nastartoval. Teď hurá za Davisem, ať mě může obvinit za zradu. Abych pravdu řekl, moc se mi tam nechce, ale s tím nic neudělám.

Vešel jsem hlavními dveřmi do domu a tam viděl Davise a Raymonda jak tam spolu něco řeší. Zřejmě něco důležitého, protože se u toho tváří dost vážně. Co asi provedli?
,,Co se stalo?" zeptal jsem se opatrně.
,,Máme menší problém," odpověděl Davis. Všiml jsem si, že má zraněnou levou nohu.
,,Co se to stalo," zeptal jsem se Davise a podíval se na něj.
,,To teď není důležitý. Důležitější je, co budeme dělat s tím policajtem," odpověděl mi trošku naštvaně.
,,Policajtem?" zeptal jsem se.
,,Běžel za mnou, pamatuješ?
,,Co jste udělali?"
,,Zatím ještě nic," řekl Raymond.
,,Co myslíš tím zatím?"
,,Ještě nevíme co s ním, tak jsme ho šoupli do sklepa," řekl Davis.
,,Vy jste se snad pomátli. Víte co jste udělali. Unesli jste policajta. Jste normální?"
,,Identifikoval by nás," namítá Raymond.
,,Vědí o nás všechno," řekl Davis.
,,Ví o tom Martin?" zeptal jsem se.
,,Řekl, že si s tím máme poradit samy," řekl Davis.
,,Je z FBI, nemůžeme ho jen tak pustit," řekl Raymond
,,Ne to teda není z FBI," vyvedl jsem je z omylu.
,,Tak se běž přesvědšit, že to je on," řekl mi Raymond.

Šel jsem se podívat do sklepa. Pomalu jsem otevřel dveře, nakoukl dovnitř a spatřil detektiva Sikra jak tam sedí u sloupu.

,,To není agent Nelson z FBI, ale detektiv Rajen Sikr z oddělení vražd, který sídlí ve vedlejším státě! Idioti!" vyletěl jsem na ně. ,,Dělaj na tý vraždě před jedenácti lety. Znovu ten případ otevřely," vysvětlil jsem jim.
,,Tak proč jsem ho viděl, jak se baví na hlavním vedení FBI," namítá Raymond.
,,To nevím, ale do toho s váma nejdu. Jdu ho pustit," řekl jsem a otočil se ke dveřím do sklepa.
,,Počkej, to nemůžeš, zavře nás," řekl Davis.
,,Ne omyl, vás zavře, já ho neunes a nic jsem neudělal," řekl jsem a otevřel dveře.

Když jsem se připravoval sejít schody, jeden z těch dvou mě něčím praštil do hlavy.