Jméno: Azurit (je možné ho oslovovat přezdívkou Azu, avšak nemá rád, když mu tak někdo říká, ale Ityemu dovolí, aby mu tak říkal, pokud ho tak bude chtít oslovovat XD)
Pohlaví: pes
Věk: 3 roky
Plemeno: kříženec
Postavení: bojovník
Něco o něm: Azurit je dost tajemný a tichý pes, o kterém toho nikdo moc neví. Společnosti se vyhýbá a raději tráví čas o samotě někde v ústraní dál od ostatních. Na první pohled se jeví jako chladný a nepřátelský pes, i když takový v hloubi duše (ale opravdu velmi hluboko) není, ale na to, aby to někdo zjistil, by se s ním musel alespoň trochu sblížit, což není snadné, protože o přátele příliš nestojí a jen tak někoho k sobě nepustí. I když se to možná nezdá, je ve skutečnosti celkem milý a ba i citlivý, ovšem tuto svou pravou tvář dobře skrývá a znají ji jen jeho nejbližší, ale o ty skoro všechny přišel a jediným blízkým, který mu zbyl, je jeho bratr. Málokdo ví, jaký je doopravdy, kvůli čemuž o něm někteří šíří pomluvy a urážejí ho či pomlouvají za jeho zády. On se sice může zdát, že o tom neví, ale opak je pravdou. Moc dobře ví, co si o něm ostatní myslí a kdo šíří tyhle řeči, ale ignoruje to, protože nechce vyvolávat spory. Kdyby ho však někdo napřímo urazil, s největší pravděpodobností by se naštval, urážku by mu vrátil a dost možná by na něj i zaútočil, kdyby se neudržel. Je totiž dost výbušný, ale umí se ovládat, i když mu dříve dělalo problémy se to naučit, ale teď už to zvládá celkem dobře, i když se občas stále mohou vyskytnout chvíle, kdy nad sebou ztratí kontrolu, proto ho není radno pokoušet a testovat jeho trpělivost. V těžkých situacích dokáže zachovat chladnou hlavu a rychle jednat. Když si na něj dovoluje někdo s nižším postavením a snaží se ho nějakým způsobem ponížit, nedělá mu sebemenší problém danému ukázat, že tohle si dovolovat nesmí. Obvykle jen zavrčí a vycení zuby jako varování, ale pokud to nestačí, je schopný i chňapnout nebo daného dokonce srazit k zemi, ale to jen, když to daný opravdu přežene. I když může v takových chvílích nahánět hrůzu, o což mu vlastně jde, neublížil by, protože nerad ubližuje druhým, ačkoliv se jeví jako někdo, kdo s tím nemá problém a naopak ho baví druhým ubližovat. Celé je to jen jako varování a nic víc. Nestojí o problémy a ví, že kdyby někomu ublížil, tak by z toho problémy měl, což nechce. Navíc ví, že by tím mohl proti sobě poštvat ještě další psy, což nechce už vůbec. Snaží se s ostatními udržovat neutrální vztahy. Nestojí o nepřátele, ale ani o přátele, jak se to tak alespoň zdá. Není to tak, že by nechtěl přátele a nejde ani tak o to, že mu vadí společnost, ale především o to, že se bojí, že by o ně přišel. Ostatně stejně tak, jako o skoro všechny, které kdy měl rád. Vždycky, když si k někomu vybudoval blízký vztah, tak o něj přišel. Kvůli tomu má strach z toho, že by ho daný buď zradil nebo by zemřel, což by ho zasáhlo. Ten pocit již zná až moc dobře. Poznal tu bolest a... Už ji prostě nechce pocítit znovu. Nechce znovu zažít ten hrozný pocit. Nechce znovu zažít zklamání ze zrady nebo tu bezmoc, když někdo z jeho blízkých umírá a on s tím nemůže nic udělat. Nechce mít znovu výčitky svědomí. Nechce si to vyčítat, i když ví, že udělal vše, co mohl. I když ví, že za to nemohl, stejně si to vyčítá a dlouho přemítá nad tím, co mohl udělat jinak, i když je to zbytečné. Sice se zdá jako takový samotář, ale ve skutečnosti by byl za nějakou společnost rád, i když to nedává znát a všem se vyhýbá. Dělá to hlavně kvůli strachu ze ztráty a zrady. Avšak kvůli tomu, že ho samota ničí, není divu, že se zdá často takový smutný. Vidět ho se usmívat je velmi vzácné. Rozesmát ho totiž dokáže jen někdo, kdo mu je blízký. Někdo, na kom mu záleží, ale nikoho takového už nemá. Sice mu záleží na členech smečky, ale nikdo z nich ho nedokáže rozesmát. Nebo by to možná dokázal, kdyby si ho k sobě pustil a spřátelil se s ním, ale to by musel mít daného psa opravdu rád a opravdu mu důvěřovat, aby mu tohle dovolil. Vždy myslí více na ostatní než sám na sebe a klade potřeby druhých před své vlastní, i když se to nezdá a mnohdy to nedává najevo. Skutečnost je ale taková, že by pro každého člena smečky byl schopný riskovat vlastní život, pokud by to bylo třeba a to dokonce i pro ty, kteří by se dali považovat za jeho nepřátele. I když je možná nemá rád, smrt by jim rozhodně nepřál a nikdy by nikoho nenechal v nesnázích. Vůči svým blízkým byl vždy starostlivý a ochranitelský, takže kdyby si našel někoho, s kým by se sblížil, s největší pravděpodobností by se tak choval i k němu. Vzhledem k tomu, co si zažil, je možné, že by byl ještě víc starostlivý a ochranitelský, takže by to možná mohlo být až otravné, ale kvůli tomu, že mnohé své blízké ztratil, se není moc čemu divit. Je dost sebevědomý a též hodně tvrdohlavý, takže když si něco usmyslí, bývá takřka nemožné mu to vymluvit. Vždy si stojí za svým a myslí si, že má vždycky ve všem pravdu, i když to tak není, a je těžké přesvědčit ho o opaku. Často neumí přiznat vlastní chybu a dostat z něj omluvu je také dost těžký úkol. Je dost drzý a nemá rád, když mu někdo říká, co má dělat, ale ví, že výše postavené psy musí respektovat a poslouchat je, ale to je jediný důvod, proč je poslouchá. Neposlouchá je, protože by chtěl, ale protože musí. K cizincům bývá nedůvěřivý a někdy i nepřátelský. Nevěří téměř nikomu a získat si jeho důvěru bývá dost těžké. Věří jen těm, u kterých si je jistý, že ho nezradí, a u kterých ví, že si jeho důvěru zaslouží. Nedává druhé šance a když ho někdo jednou zradí, bývá takřka nemožné získat si jeho důvěru zpátky. Smečce je oddaný a nikdy by ji nezradil. Je velmi rychlý a až neobvykle silný. Je dokonce silnější než většina ostatních psů ze smečky a je dost možná jedním z nejsilnějších psů ze smečky. Díky tomu je skvělý v boji a patří mezi nejlepší bojovníky z celé smečky. Dokáže porazit téměř kohokoliv a ničeho se nezalekne. Souboje s ním často končí soupeřovou porážkou a jen málokdo ho dokáže porazit. Je též skvělý lovec a řadí se mezi nejlepší lovce smečky. Umí se pohybovat velmi tiše a dokáže být velice nenápadný. Když se pohybuje neslyšně, tak se může jevit jako přízrak. Nedělá mu problém se k někomu přiblížit bez toho, aby si toho kdokoliv všiml. Proto někteří ani neví, že stojí přímo za nimi až do chvíle, než promluví nebo ho někdo prozradí, pokud se přitom tedy někde neskryje. Mnozí tuto jeho schopnost považují za dost děsivou, ale jemu se dost hodí jak při lovu, tak i v boji. Má chladné a výrazné jasně modré oči a když se na někoho podívá, často danému psovi přejede mráz po zádech, když se setká s jeho pohledem, který může působit dost děsivě. Umí lovit ryby, které jsou zároveň jeho oblíbenou kořistí. Rád tráví čas o samotě a pozoruje noční oblohu. Azurit se narodil jako prvorozený syn dvou tuláků - feny jménem Ivy a psa jménem Kimuro, který však zemřel vinou smečky Mořských vln, když bylo Azuritovi a jeho bratrovi Riszhimu něco přes půl roku. Jeho ztráta jeho, jeho matku i bratra velmi zasáhla a on si poté vypěstoval ke smečce Mořských vln silnou nenávist, přičemž se jim jednoho dne toužil pomstít, jakmile toho bude schopný. To se však změnilo poté, co zjistil důvod, proč smečka Mořských vln jeho otce zabila. Dozvěděl se, že to bylo kvůli tomu, že byl členem Izayovy organizace, stejně jako jeho matka, která kvůli tomu, že šli po krku nejen jejímu druhovi, ale i jí, se rozhodla se svými syny utéct daleko od místa, kde tehdy žili, aby sobě i svým štěňatům zajistila bezpečí. Po tomto zjištění Azurit nasměroval svou nenávist proti Izayovi, kterému se toužil pomstít, jelikož věřil, že právě on nese největší vinu na smrti jeho otce. Když si jeho matka později našla nového druha, kterým byl Shinigami, Azurit nebyl moc nadšený, když se o tomto dozvěděl. Ačkoliv k tomu neměl žádný dobrý důvod, neměl Shinigamiho vůbec rád už od první chvíle, co ho uviděl. Narozdíl od jeho matky jemu už od prvního okamžiku vůbec nepadl do oka a to, co k němu cítil, by se dalo nazývat až nenávistí. Ačkoliv mu Shinigami nikdy nic neudělal, on ho nenáviděl a nechtěl s ním nikdy mít nic společného. Odmítl ho přijmout jako svého nového otce a přestava, že by měl nahradit jeho skutečného otce, se mu příčila. Nechtěl, aby jeho otce kdokoliv nahrazoval. Byl přesvědčený, že jeho otce nikdo nahradit nemůže, proto neměl zájem o žádného 'falešného otce'. Azurit si totiž byl se svým skutečným otcem velmi blízký, když byl ještě naživu, proto jeho ztrátu nesl velmi těžce a nevěřil, že by ho kdy mohl někdo nahradit a zaplnit prázdné místo v jeho srdci, které tam jeho otec zanechal. Vlastně ani nechtěl nikoho nechat, aby se o to alespoň pokusil, natož to někomu potom dovolit. Shinigamiho proto nikdy jako otce nebral a jeho dceru, svou nevlastní sestru, měl také dost problém přijmout. Podobně jako Shinigamiho, ani ji moc nemusel, aniž by k tomu měl nějaký pořádný důvod. Shinigami se mu prostě nelíbil a nevěřil mu a myslel si, že jeho nevlastní sestra bude stejná, jako on, takže kvůli tomu, že neměl rád jeho, neměl rád ani ji. Isante se sice snažila navázat s ním nějaký vztah a chovala se k němu vždy přátelsky, avšak on s ní odmítal mít cokoliv společného, stejně, jako s jejím otcem, kterého toleroval jen kvůli tomu, že viděl, že jeho matka s ním byla šťastná, čemuž však on nikdy nerozuměl a nechápal, co na něm jeho matka vidí. Když později Shinigami zemřel, jejich matka znovu rozhodla odejít a najít pro něj, jeho bratra a nevlastní sestru lepší místo k životu, kde by byli v bezpečí. Později našla místo, které jí připadalo bezpečné a myslela si, že tam ji psi ze smečky Mořských vln, co jí šli po krku, nenajdou, ale mýlila se. Našli ji a nešli po krku pouze jí, ale i jejím štěňatům. Jejich matka byla rozhodnutá ochránit svá štěňata za každou cenu, proto se za ně obětovala a nařídila jim, ať utečou. Azurit, Riszhi a Isante byli zpočátku samozřejmě proti, avšak nakonec ji poslechli a utekli, ačkoliv to pro ně bylo těžké. Zvlášť pro něj a jeho bratra, jelikož byli starší, než Isante, a narozdíl od ní si proto plně uvědomovali vážnost situace a její následky. Především tedy Azurit, který byl vždy realista a nedělal si žádné falešné naděje. Jeho optimistický bratr sice neztrácel naději a věřil, že to jeho matka nějakým zázrakem zvládne, avšak on nevěřil na zázraky a nedělal si žádné iluze. Věděl, že proti tolika psům, z nichž každý byl silnější, než ona, neměla sebemenší šanci, i když v hloubi duše tajně doufal, že se jí podařilo přežít, ale to by nepřiznal a věděl, že je to velmi nepravděpodobné. Po té události, která měla za následek, že zůstali bez matky, se všichni tři stali tuláky, přičemž Azurit, jakožto nejstarší z nich, se automaticky ujal vedení. Nejenže byl nejstarší, ale zároveň měl víc vůdčí povahu, než Riszhi nebo Isante, proto se z nich tři právě on na vůdce hodil nejvíc. Nějakou dobu se je tak toulali krajinou, aniž by věděli, kam vlastně jdou. Azurit ale věděl, že takhle to nemůže zůstat. Věděl, že pokud chtějí přežít, bude nejlepší, když vyhledají nějakou smečku, ke které se budou moct přidat. Isante navrhovala, aby se přidali k Izayovi, pro kterého jejich matka a otec Azurita a Riszhiho pracovali jako informátoři, ale to Azurit samozřejmě okamžitě odmítl, jelikož právě jemu přikládal za vinu smrt jeho rodičům. Isante však trvala na tom, že je Izaya nevinný a za smrt jejich rodičů nemohl, protože oni se stali jeho informátory přesto, že znali rizika, která tato úloha obnášela, jenže o tom Azurit nechtěl slyšet ani slovo. On měl svou verzi pravdy a jinou odmítal přijmout. Kvůli tomu se mezi nimi strhla hádka, která nakonec vedla k tomu, že se Isante rozhodla, že půjde Izayu hledat sama. Oddělila se tedy od nich a to bylo naposledy, co se s ní on a Riszhi viděli. Od té doby se s ní neviděli, avšak nevypadalo to, že by si z toho Azurit něco dělal. Riszhimu sice chyběla, ale jemu rozhodně on. On byl naopak rád, že se jí zbavil, jelikož ji bral jako zrádce vlastní krve. Zrádkyni, která se chtěla přidat k vrahovi, který měl na svědomí smrt jejich matky a v případě jeho a Riszhiho i otce. Nedlouho poté získal obdaření draka, díky kterému se stal silnějším a získal mnohé užitečné schopnosti. Po změnách, které po získání obdaření následovaly, zesílil a dle jeho přesvědčení na něj mělo jen pozitivní vliv. Stal se mocnějším, než si kdy dokázal představit, že by mohl být. Ze svých nově získaných schopností byl v úžasu. Začal je proto využívat, aby se je naučil ovládat. Následně se díky tomu začal v ovládání svého obdaření zlepšovat a následně zdokonalovat své nově objevené schopnosti. Ke smečce Minulosti se přidal teprve před nedávnem, ale není zde moc spokojený. Přidal se do ní hlavně kvůli Riszhimu, který byl vždy společenský a on proto věděl, že mu nestačí jen jeho společnost. Souhlasil tedy, že se spolu s ním přidá k této smečce, když se o ní Riszhi dozvěděl a řekl mu o ní. Bylo mu to sice proti srsti, ale rozhodl se to proti svému bratrovi přetrpět. Občas toho však lituje, jelikož je ve smečce dost nespokojený. Jedním z hlavních důvodů je nepochybně to, že není spokojený s Alfou, kterou nemá rád stejně tak, jako tehdy Shinigamiho. Nemá žádný pořádný důvod k tomu, aby ji neměl rád, ale prostě ji nemá rád i tak. Už od první chvíle, kdy se s ní setkal, věděl, že ti dva spolu nebudou dobře vycházet, ačkoliv se ji jakou svou Alfu snaží respektovat a poslouchat, přestože se mu to příčí. Navíc mu vadí, že k ní má Rizshi jisté city. I když mu to nikdy nepřiznal, ví, že se do ní zamiloval, což je dalším důvodem, proč ji nemá rád. Myslí si, že pro jeho bratra není dost dobrá a nezaslouží si jeho lásku. Navíc věří, že mu jen ublíží a zlomí jeho křehké srdce, před čímž ho chce ochránit a zabránit tomu. Co se týče jeho milostného života, již párkrát za život se zamiloval, ale ani jednou neměl štěstí a pokaždé stejně skočil sám, protože byl buď odmítnutý a nebo si jeho milovaný našel někoho jiného. Ano, je na psy, což je bere jako jeden z hlavních důvodů, proč dosud neměl štěstí v nalezení druha. Vždy měl totiž smůlu a zamiloval do psů, co byli na feny, proto pochybuje, že by někdy mohl narazit na psa, do kterého by se zamiloval a on mu jeho city opětoval. Jeho předešlé vztahy mu nepřinesly nic víc, než zklamání a bolest, proto o žádný další vztah nestojí a nevěří, že by mohl potkat někoho, kdo by ho dokázal milovat. Ti, kterým se svěřil, ho totiž vždy odsoudili, proto to začal skrývat a dokonce ani jeho bratr o tom neví. On si myslí, že bude lepší, když to zůstane tajemstvím, proto se to rozhodl tajit, jelikož je přesvědčený, že to mu nikdy nepřinese nic dobrého, jako dosud. Doteď mu to totiž nepřineslo nic víc, než samé problémy. Nikdy nic pozitivního, proto přestal věřit, že by navzdory tomu kdy mohl nalézt štěstí, když mu to doposud štěstí pokaždé jen zničilo.
Rodina:
Ivy - matka (pravděpodobně mrtvá)
Kimuro - otec (mrtvý)
Riszhi - bratr (žije ve smečce)
Isante - nevlastní sestra (žije v Duně)
Zahra - teta (žije ve smečce Tuláků nočního břesku)
Willow - teta (neznámo kde)
Hope - sestřenice (žije ve smečce Tuláků nočního břesku)
Forest - bratranec (mrtvý)
Amber - sestřenice (mrtvá)
River - sestřenice (mrtvá)
Saiko, Menma, Ragnar, Zakar, Orinoko, Kenai, Zander - bratranci (narodí se)
Zerria, Umitsu, Zena, Orisaka - sestřenice (narodí se)
Dakshi, Hinatsuru, Kirishima, Shizara, Maoni, Hansha, Genma, Sierra - vzdálení příbuzní (narodí se)
Budoucí druh: Itye (žije ve smečce Proroků)
Popis vzhledu: Azurit je vyšší pes s převážně rezavou kratší srstí, která se místy barví do bíla, avšak na hřbetě má tmavou srst, která se postupně zbarvuje až do černa. Má poměrně svalnatou, ale zároveň štíhlou postavu a černorůžový čumák. Má po těle mnoho různých jizev z bojů, z nichž většina je však skrytá pod srstí, takže je není možné vidět, ale má i pár jizev, které vidět jdou. Nejvýraznější z jeho jizev jsou jizvy na levé straně krku. Má výrazné jasně modré oči.
Vzhled:

+ vzhled jeho rodičů:

Pro: zemencikova