Jméno: Doragon (v překladu drak)
Pohlaví: pes
Věk: 6,5 roku
Plemeno: kříženec německé dogy a dobrmana
Postavení: Alfa
Povaha: Doragon je velmi krutý, zlý a arogantní pes, který nezná slitování a nemá sebemenší problém kohokoliv chladnokrevně zabít. Má velmi vysoké sebevědomí a je hodně sobecký. Myslí víc na sebe, než na ostatní. Vlastně myslí jen na sebe a o druhé se vůbec nezajímá. Je velmi bojovný a výbušný, takže je snadné ho naštvat a dostat se s ním do sporu, proto je pro ostatní lepší, aby se mu vyhýbali, pokud nestojí o spory, jelikož ho dokáže neskutečně podráždit i úplně maličkost. Nikdo by si s ním proto neměl zahrávat a testovat jeho trpělivost, jelikož trpělivost má velmi malou. Je upřímný a říká vždy vše narovinu. Nestará se o city druhých, proto vždy řekne přesně to, co si myslí, bez ohledu na to, že tím může druhé ranit. Je vůdčí typ a nesnesl by, kdyby musel někoho poslouchat. On sám však rád využívá svého postavení a povyšuje se nad ostatními. Baví ho ponižovat níže postavené psy a často si i na nich vybíjet zlost, přičemž je mu jedno, že nemají nic společného s tím, že se naštval. U něj je nemožné najít jakékoliv city a mnozí o něm mluví jako o psovi, který žádné city nemá a má kamenné srdce. To sice není úplně pravda, protože i když se to nezdá, tak nějaké city má, ale ty nedává najevo, proto obvykle působí, jako kdyby žádné city kromě zlosti neměl. Jediný, komu občas ukáže i jiné city, než zlost, je jeho syn, ale kromě něj nikomu. Vše si chce vždycky udělat po svém a nesnáší, když mu do toho někdo mluví. Myslí si, že on sám všechno ví a dokáže nejlíp. Je též přesvědčený, že má vždycky ve všem pravdu, a nedokáže přiznat, že se v něčem zmýlil nebo udělal chybu. Chová se, jako kdyby byl pánem světa a je přesvědčený, že je ve všem nejlepší. Je škodolibý a často se vysmívá utrpení druhých psů. Mívá různé kousavé poznámky a nikdy nepromarní možnost připomenout druhým, co si o nich myslí a jak slabí nebo i zbyteční podle něj jsou. Netoleruje jakoukoliv neposlušnost a neváhá krutě potrestat každého, který ho jakkoliv naštve. Nejkrutěji trestá psi, kteří začnou jíst dřív, než on, ale úplně nejvíce to vždy odnesou psi, kteří mají tu odvahu, aby se mu vzepřeli, ale tací se najdou jen vzácně, protože všichni ví, že takový čin se v podstatě rovná jisté smrti. Nic ho nedokáže rozhodit a vždy jedná bez toho, aniž by myslel na následky, které ho stejně nikdy nezajímají, protože proti němu si nikdy nedovolí nic udělat, tím pádem ať už udělá cokoliv, ví, že jeho žádný trest nečeká, proto se nemusí obávat, že by ho čekalo něco špatného, ať už udělá cokoliv. Je si totiž moc dobře vědom toho, že mu vždycky projde naprosto všechno. Nesnáší cizince a bývá k nim nepřátelský a často i agresivní. Nikomu nevěří a je takřka nemožné získat si jeho důvěru.
Něco o něm: Pro svou krutost si vysloužil přezdívku 'Démon ve psí kůži'. Nikdy nezažil lásku a nevěří na ni. Je přesvědčený, že není možné, aby někdo, jako je on, byl schopný někoho milovat, a myslí si, že ani jeho nikdo milovat nedokáže kvůli tomu, jaký je. Je špatný vůdce, protože mu nezáleží na ostatních a nikdy by pro nikoho z nich nic neudělal. Obzvlášť by pro ně nikdy neriskoval život, i kdyby byli v nebezpečí a potřebovali jeho pomoc. Stará se jen o sebe a na jeho smečce mu nezáleží. Je hrdý na své postavení a nikdy by se ho dobrovolně nevzdal. Zabil už nespočet psů a nijak toho nelituje, protože to bere tak, že si to zasloužili, když se mu postavili a navíc to považuje jako něco, co musel udělat, aby přežil, a neměl na výběr, i když ve skutečnosti mohl nechat své protivníky žít a ušetřit je smrti, ale to on nikdy neudělal a nenechal je žít ani tehdy, kdy ho prosili o milost. Pro svůj děsivý vzhled a reputaci si dokáže snadno získat respekt a moc. Nepochybně patří mezi nejvyšší a nejsilnější psy ze smečky, pokud není úplně nejvyšší a nejsilnější, což je dost možné, jelikož zatím nenarazil na psa, který by se mu dokázal vyrovnat ve výšce ani síle, natož ho předčít. Nemá žádné přátele a ani o ně nestojí.
Schopnosti/silné stránky: Je neuvěřilně silný a je vynikající bojovník. Mnozí ho považují za nepřemožitelného, jelikož už celé roky se ani jednou nikomu nepodařilo ho porazit. Dokáže přemoci snad úplně každého, kdo se mu postaví. Nedělá mu problém kohokoliv bez slitování chladnokrevně zabít, aniž by si to později vyčítal. Nenechá se ničím zastrašit a nic ho nezastaví. Pokud chce něčeho dosáhnout, tak si za tím jde a nevzdá se, dokud nezíská to, po čem touží. Umí se dost dobře přetvařovat a je skvělý manipulátor, proto snadno dokáže druhé donutit, aby udělali přesně to, co chce. Dokáže si získat respekt a nedělá mu problém kohokoliv vyděsit i pouhým pohledem.
Strachy/slabé stránky: Strachy žádné nemá, jelikož se nebojí absolutně ničeho. Jednou z jeho slabých stránek je to, že nemá v sobě špetku lítosti či empatie, proto si ani neuvědomuje, jak špatně je to, co dělá. Nedokáže se vcítit do druhých a uvědomit si, jak se kvůli němu cítí. Neumí druhým pomoct a ani on sám nenechá nikoho, aby mu pomohl, i kdyby to potřebovala sebevíc. Jeho další slabou stránkou je i to, že vzhledem k tomu, že ho vychovala především matka, neví, jak být dobrým otcem, proto je dost špatný a hlavně přísný otec.
Minulost: Narodil se v množírně, ale ne obyčejné množírně. Narodil se totiž v množírně, která se zaměřovala na množení psů pro psí zápasy. Oba jeho rodiče byli jedni z nejlepších bojovníků a jeho otec byl dokonce považovaný za šampiona, jelikož se mu podařilo vyhrávat souboje s jinými psy i několik let bez toho, aby ho během té doby někdo porazil. Vyhrával non-stop a mnohé souboje s ním končily pro jeho soupeře smrtí. Jen málokterý z jeho soupeřů měl to štěstí, že utkání s ním přežil. Potom se ale po letech neustálých výher utkal s protivníkem, který se ukázal být silnějším, než on. Dlouho se mu nepostavil nikdo, kdo by se mu dokázal alespoň vyrovnat, a najednou se objevil někdo, kdo byl ještě schopnějším bojovníkem. Doragonův otec přesto ze sebe vydal vše a snažil se ze všech sil svého soupeře porazit, avšak jeho soupeř byl mazaný a navíc byl mladší, proto byl i rychlejší, což mu poskytovalo značnou výhodu. Tento souboj se nakonec stal pro Doragonova otce osudným a nakonec podlehl zraněním, která mu jeho soupeř, který se poté stal novým šampionem, způsobil. V té době byl Doragon sice ještě štěně, avšak nikdy nezapomněl na tvář onoho psa, který vzal jeho otci život. Ano, viděl ho, ačkoliv tam tehdy neměl, co dělat. Podařilo se mu totiž bez povšimnutí utéct pryč z místnosti, kde byli jinak psi zavření, a dostat se na místo, kde probíhaly souboje. Viděl tedy i část souboje jeho otce a psa, který se stal jeho vrahem. Neviděl sice celý boj, ale viděl konec, což pro něj bylo něco, co mu změnilo život a byl to osudový zlom v jeho životě. Svého otce vždy obdivoval a vzhlížel k němu, proto ho velmi poznamenala jeho smrt a to, že byl svědkem jeho kruté smrti, na něm zanechalo následky. Toho dne sám sobě slíbil, že svého otce jednou pomstí. Když dospěl a začal také bojovat s jinými psy, začal projevovat bojový talent svého otce. Rychle se stal velmi úspěšným bojovníkem a obávaným protivníkem všech ostatních psů. I jemu se začalo vyhrávat celé roky bez jediné porážky. Ostatní psi se ho brzy začali bát, jelikož věděli, že postavit se proti němu je jistá smrt. Všichni měli strach z toho, že na ně jednou dojde a budou se s ním muset utkat, přičemž by z toho už nevyšli živí. Doragon totiž nikdy žádného ze svých soupeřů neušetřil. Pokud je nezabil už během boje, pak zemřeli později na následky zranění. S nikým neměl slitování. Nakonec nadešel den, na který celý život čekal - den, kdy se utkal s vrahem jeho otce. Tentokrát byl ve výhodě on, protože byl mladší, zatímco jeho soupeř byl v té době už považovaný za veterána, ale přesto se stále pravidelně účastňoval soubojů. Jejich souboj byl dlouhý, protože se jeho soupeř ukázal jako stále silný a schopný bojovník i přes svůj věk. Byl až překvapivě silný na to, že už byl v porovnání s Doragonem dost starý, ale nebyl silnější, než Doragon, proto ho neodkázal porazit. Souboj tedy skončil Doragonovým vytouženým vítězstvím, přičemž vraha svého otce během boje chladnokrevně zabil, aby pomstil svého otce. Tento souboj mu dodal začnou dávku sebevědomí a nadále se mu dařilo vyhrávat jeden souboj za druhým bez jediné prohry. Zlom přišel, když se proti němu postavil jeho bratr. Doragon ho nechtěl zabít, jelikož byl člen jeho rodiny, ale věděl, že na tomto místě se pes musí řídit pravidlem zabij nebo budeš sám zabit. Doragon nehodlal zemřít, proto nakonec neměl jinou možnost, než zabít svého bratra. Tímto činem si však navždy znepřátelil svou matku a sestry, které s ním poté už nechtěly mít nic společného a nedokázali pochopit, že to nechtěl udělat a udělal to jen proto, aby přežil. Poté se seznámil s fenou Thyrou, která ho zaujala svými schopnostmi. Byla silná a schopná bojovnice, proto se rozhodl učinit ji svou družkou, přestože k ní nechoval žádné city. Ani nemohl, protože nedokázal nikoho milovat. Chtěl ji jen z jediného důvodu a to, protože si usmyslel, že chce dědice. Thyra mu nakonec dala jeho vysněného dědice, avšak sama bohužel později zemřela, jelikož měla během porodu komplikace, které měly později za následek její smrt. Doragona její smrt nijak nezasáhla, jelikož ji nemiloval, ale jen využíval. Nebyla pro něj nic víc, než jeho loutka, kterou zmanipuloval k tomu, aby mu splnila vše, co si od ní žádal, a když mu dala syna, už ji nadále nepotřeboval. Byla pro něj poté zbytečná, proto mu nijak nevadila její smrt. Stejně chtěl svého syna vychovat sám podle svých představ, přičemž by mu Thyra akorát tak překážela. Jakmile byl jeho syn dost starý na to, že už nepotřeboval mléko od náhradní matky, převzal o něj veškerou péči. Rozhodně sice nebyl typ, co by se hodil na otce, ale to mu bylo jedno. Před nějakou dobu ho zaujala Safaia, o kterou začal jevit zájem, protože je mnohem mladší, než on, a mohla by být klidně jeho dcera. Ani v jejím případě se nezamiloval, protože on s největší pravděpodobností ani milovat nedokáže. Stejně jako u Thyry ho zaujala svými schopnostmi, ale kromě těch ho zaujala i svou odvahou a troufalostí a především svou krásou, kterou ho očarovala v první okamžik, kdy ji uviděl. Není proto divu, že by z ní chtěl udělat družky, avšak tomu se ona brání a k jeho nelibosti nechce s ním nic mít, avšak to ho nezajímá a nehodlá ji nechat na pokoji, dokud se nestane jeho družkou a on tak nedostane to, co chce. Nedokáže však pochopit, že to se nikdy nestane, jelikož Safaia by radši zemřela, než aby se stala jeho družkou.
Rodina:
Izanami - matka (mrtvá)
Raymond - otec (mrtvý)
Demon - bratr (mrtvý)
Azra - sestra (žije)
Astra - sestra (žije)
Družka: Thyra (mrtvá)
Štěňata: Toshio (žije)
Popis vzhledu: Doragon je obrovský pes s krátkou temně černou srstí, která je obvykle lesklá a hladká. Má po těle spoustu různě velkých jizev, přičemž některé z nich jsou na pohled viditelné a jiné skryté pod srstí. Nejvýraznější jizvu na přes pravé oko, na které však i přesto vidí a jizva mu žádné problémy se zrakem nezpůsobuje. Jeho postava je sice poměrně štíhlá, ale přesto svalnatá, přičemž se mu svaly rýsují pod krátkou srstí a jsou obvykle dobře vidět. Na krku má černý kožený obojek s kovovými ostny. Jeho oči jsou tmavě oranžové až rudé.
Vzhled:

+ vzhled jeho rodičů:

Pro: _N3verm1nd_