Jméno: Kaito
Příjmení: Sinai
Pohlaví: on
Věk: 26 let
Výška: 165 cm
Postavení: policejní vyšetřovatel
Povaha + něco o něm: Kaito je velmi milý a přátelský vlk, který nemá rád samotu. Rád tráví čas ve společnosti, ale zároveň je nerad středem pozornosti. Kdysi býval velmi tichý, stydlivý a nespolečenský, ale později se změnil, když dospěl. Má smysl pro spravedlnost a je na něj spolehnutí. Vždy dodrží své slovo a své blízké nikdy nezradí. Záleží mu na jeho blízkých a byl by pro ně ochotný udělat snad úplně cokoliv. Neváhal by pro ně ani riskovat vlastní život, pokud by byli v ohrožení života. Ačkoliv dříve takový nebýval, nyní je dost odvážný a dokonce i celkem sebevědomý, aspoň tedy v porovnání se svým dřívějším já. Dříve měl velmi nízké sebevědomí, ale teď je jeho sebevědomí na ideální úrovni. S věkem získal potřebnou sebejistotu a jen tak něčeho se nezalekne. Umí si poradit s kde čím a je velmi vynalézavý. Je nekonfliktní a nemá rád spory, proto se jim vždy snaží vyhýbat. V krizových situacích dokáže zachovat chladnou hlavu a rychle jednat. Je velmi chápavý a empatický, takže se dokáže vcítit do ostatních a přestavit si, jak se cítí. Díky tomu umí dobře komunikovat především s oběťmi trestných činů při výslechu. Jde si za svým cílem a když se pro něco rozhodne, tak to jen tak nevzdá. Při řešení případů se vždy plně soustředí a ničemu nedovolí, aby mu zabránilo v pátrání po jakýchkoliv stopách. Díky jeho bystrosti mu obvykle neunikne ani sebemenší detail, který může někdy být i klíčový k vyřešení případu. Je již zkušený, takže moc dobře ví, co a jak, a svou práci bere velmi vážně. Je pro něj velmi důležitá a každý svůj případ bere vážně a vyřešit jej bere jako své poslání, nejen pracovní povinnost, takže to nevzdá, dokud případ nevyřeší. Dokáže dobře pracovat jak sám, tak i v týmu, osobně však preferuje pracovat v týmu, protože je pro něj lepší na případu pracovat s někým, než sám. Rozhodně je spíš "týmový hráč" než "sólo hráč". Umí se přizpůsobit a rád si každého vyslechne. Mívá dobré nálady, ale zároveň si rád vyslechne návrhy ostatních a pokud má někdo lepší plán, než on, nemá problém to uznat a jít podle onoho plánu. Vždycky býval a stále je dost citlivý, avšak s věkem se to naučil nedávat příliš najevo a když už, tak jen ve společnosti určitých vlků. Neukazuje svou slabou stránku jen tak někomu. Pouze těm, kterým věří. Svou citlivost považuje za slabost, proto ji většinou skrývá a nedává najevo před ostatními. I když se snaží, aby to nešlo poznat, je poměrně snadné ranit jeho city kvůli jeho citlivosti. Na tom dlouho pracoval a snažil se s tím něco udělat. Nějak to změnit, ale postupem času pochopil, že je to něco, co nemůže změnit, tak se s tím smířil a přestal se snažit sám sebe změnit. Pochopil, že je nejlepší být takovým, jakým je, a přijmout sebe sama, nesnažit se se změnit. Obvykle je veselý a usměvavý. Stále v dobré náladě a vše bere s optimismem. Má v podstatě dvě stránky - veselou a vážnou (obvykle při práci). Může působit bezstarostně, ale většinou má starostí až dost, jen to nedává najevo. Když ho něco trápí, má ve zvyku to skrýt za úsměv. Ačkoliv sám rád pomáhá a neváhá druhým s čímkoliv pomoci, sám si o pomoc nikdy neřekne, když ji potřebuje, pokud se to tedy netýká práce. Jakmile jde o práci, tak neváhá oslovit svého kolegu/kolegyni, když jde o řešení případu, na kterém společně pracují. Dříve býval velmi tichý a stydlivý, ale teď už takový obvykle není, i když ve společnosti určitých vlků (nějakých cizích vlků, ze kterých by měl špatný pocit a byl by z nich nesvůj) se tak chovat stále může. Má smysl pro humor, takže umí být velmi vtipný a zábavný, když je v té správné společnosti (kruhu přátel). Je rozumný a nikdy nejedná bezhlavě. Než něco udělá, vždy si to nejdříve pořádně promýšlí a vezme v úvahu možné následky, které by mohlo jeho jednání mít. Jelikož nemá rád spory, snaží se se všemi dobře vycházet, i když ví, že to vždycky nejde. V porovnání s ostatními není moc silný ani dobrý v boji, je spíš průměrný, ale je velmi rychlý a hlavně chytrý a mazaný, takže pokud dojde k boji, dokáže nepřítele přemoci za pomoci lsti. V porovnání s tím, jak slabý a špatný bojovník býval kdysi, se hodně zlepšil. Umí dobře vařit a ve volném čase rád čte nebo sleduje různé poučné dokumenty. Též ho baví chodit do přírody, ale ve sportech moc nevyniká, proto se jim nevěnuje. Kromě ježdění na kole mu žádný jiný sport nejde. Dříve ho bavil basketbal, ale kvůli jeho výšce pro něj tento sport nebyl zrovna ideální, proto s ním přestal. Jednou z jeho špatných vlastností je to, že je hodně důvěřivý, což se mu již několikrát vymstilo. Také si poměrně snadno k někomu vytvoří blízký vztah. Nosí brýle, ale pokud je nepotřebuje, tak je nenosí, ale vždycky je má u sebe. Má brýle na blízko, takže je potřebuje hlavně při čtení, ale jinak moc ne.
Minulost: Kaito se narodil do poměrně chudé rodiny. Jeho otec zemřel při autonehodě, když mu bylo pět let a jeho matka poté na něj zůstala sama, ale naštěstí na tom tehdy nebyli tak špatně a ona dokázala jeho i sebe uživit bez problémů. O pár let později si našla přítele, který se stal Kaitovým nevlastním otcem. Kaito ho měl celkem rád. Přítel jeho matky ho toleroval a nechoval se k němu špatně, avšak bylo jasné, že k němu nemá tak blízký vztah, jako pravý otec. Nakonec se vzali a vzhledem k tomu, že Kaitův nevlastní otec chtěl vlastní rodinu a ne jen nevlastního syna a Kaitova matka vždycky chtěla mít alespoň dvě děti, netrvalo dlouho a otěhotněla. Jakmile se jí však narodila dcera, její partner ukázal své pravé já a až teprve tehdy se ukázalo, že se celou dobu přetvařoval. Chtěl jedině syna a o dceru neměl zájem, kvůli čemuž se mezi ním a Kaitovou matkou rozhořela ošklivá hádka, která nakonec vedla k tomu, že ji opustil a rozvedli se. Kaitova matka tak znovu zůstala sama, ale teď už ne jen na jedno, ale hned na dvě děti, z nichž jedno bylo moc malé na to, aby se o sebe dokázalo postarat, narozdíl od Kaita, který už byl tehdy ve věku, kdy byl dost samostatný a zvládl se o sebe postarat. S pomocí svých kamarádek a rodičů to však naštěstí zvládala, i když to pro ni bylo velmi náročné, protože musela mít dvě práce, aby své děti zvládla uživit. Kaito se vždycky snažil své matce pomáhat, jak jen mohl, a jeho sestra, která ho brala jako vzor, následovala jeho příkladu. I když byli dost chudí, Kaitovi to nevadilo a byl na to zvyklý. Nikdy se na to nestěžoval a byl se svým životem spokojený. Přecejen měl milující matku a skvělou sestru, které měl rád a ony jeho. Na tom mu záleželo nejvíc a nic jiného pro něj nebylo tak důležité, jako jeho rodina. Hned po rodině pro něj byla nejdůležitější škola. Věděl, že když bude mít dobré vzdělávání, bude moct své rodině zajistit lepší život. Budou mít konečně pokoj od starostí ohledně nedostatku peněz a budou jistě šťastnější. Ve škole se mu velmi dařilo. Díky schopnosti se rychle učit se vše rychle naučil. Dokázal všechno rychle pochopit a díky skvělé paměti si vše rychle zapamatoval. Ve svém ročníku byl vždycky nejlepším žákem. Už od školky se přátelil s Gatraxem a několika dalšími vlky, kteří se později stali součástí jeho nechvalně proslulého gangu. Všichni byli dobří přátelé, ale pro něj byl nejlepším přítelem Gatrax. Jejich přátelství však netrvalo věčně. Když začal chodit na vojenskou a policejní školu, začal si uvědomovat, že má Gatraxe radši, než jen jako nejlepšího kamaráda. Cítil se špatně za to, že k němu cítil tyhle city, ale nemohl za to a i když snažil, nemohl s tím nic udělat a nijak to změnit. Snažil se to dlouho ignorovat a tajit, ale nakonec to nevydržel a jednoho dne se Gatraxovi vyznal. Avšak to netušil, že přiznat mu své city k němu, byla největší chyba, jakou kdy v životě udělal. Gatrax ho totiž poté neskutečně ponížil. Nejenže se mu vysmál do tváře a následně ho začal urážet a nadávat na něj, ale, ačkoliv ho Kaito prosil, ať to nikomu neříká, to řekl celé škole. Kaita poté čekalo peklo. Celé škole byl pro smích. Stal se terčem výsměchu a urážek. Doufal, že to časem přejde, ale bohužel se tak nestalo. Sice se to časem zmírnilo, ale Gatrax na to vždycky s radostí opět upozornil, jakmile mu přišlo, že se na to začíná zapomínat. Ani to však nebylo to nejhorší. To nejhorší totiž bylo, že Gatrax a jeho gang, kteří byli dříve všichni Kaitovi přátelé, se k němu nyní obrátili zády a šikanovali ho. Tehdy hlavně Gatrax. Ostatní mu obvykle nic sami od sebe nedělali a když mu něco udělali, tak proto, že jim to nakázal Gatrax. Kaito takto trpěl více než rok. Více než rok musel snášet neustále urážky, výsměch a mnoho dalších, i horších věcí, které neměl na svědomí nikdo jiný, než Gatrax. Kaito nemohl uvěřit, že to byl ten samý vlk, který byl jeho nejlepším přítelem. Ten samý vlk, kterého měl rád a na kterém ho tolik záleželo. Chtěl o tom někomu říct, aby to peklo, které kvůli Gatraxovi ve škole prožíval, konečně skončilo, ale Gatrax mu vyhrožoval, že když to někomu řekne, tak skončí špatně, proto Kaito musel držet jazyk za zuby a tiše vše tolerovat. Tehdy už věděl, že Gatrax je schopný všeho, proto nechtěl vědět, co by mu udělal, kdyby o tom někomu řekl. Navíc věděl, že by tak ohrozil i toho, komu by o tom řekl, což rozhodně nechtěl. Několik jeho přátel, kteří nebyli součástí Gatraxova gangu, se ho snažili zastat, ale jakmile se postavili Gatraxovi, rychle pochopili, že to byla velká chyba. I když chtěli Kaitovi pomoci, nakonec byli nuceni se stáhnout, jinak jim hrozilo nebezpečí z Gatraxovy strany a nejen jim, ale i jejich rodině, protože Gatrax jim vyhrožoval, že kdyby se o něco pokusili, tak by to odnesli nejen oni, ale i jejich nejbližší, což nikdo nechtěl riskovat. Všichni věděli, že Gatrax není někdo, koho by se vyplácelo podceňovat a zahrávat si s ním. Zahrávat si s Gatraxem bylo ještě nebezpečnější, než si zahrávat s ohněm. Kaito tak časem ztratil naději, že se to někdy změní a byl smířený s tím, že to bude muset snášet až do doby, dokud na škole nedostuduje. Krátce poté, co začal nový školní rok a on postoupil do dalšího ročníku, byl však přesvědčen o omylu. Ten den na obědě omylem vrazil do Gatraxe, když si nesl jídlo a šel si sednout ke stolu. Gatrax, který byl vždycky velmi výbušný a měl s ovládáním své zlosti problémy, se na něj okamžitě rozzuřil a než se Kaito nadál, schytal několik ran. Všechno se stalo tak rychle a když se vzpamatoval, všiml si, že je v pasti. Gatrax ho zahnal do rohu, takže mu nemohl nijak uniknout. Ať už by se pokusil utéct na kteroukoliv stranu, stejně by ho okamžitě chytil a tvrdě vrátil zpátky na místo, tak jen ucouvl, načež narazil do zdi za sebou, ke které se přitiskl. Gatrax se napřáhl s úmyslem mu uštědřit další ránu, tak si Kaito zakryl tlapkami obličej, aby se alespoň trochu chránil, přitiskl uši k hlavě, a čekal, až přijde rána, přičemž se třásl strachy. Rána však dlouho nepřicházela, tak se po nějaké době odhodlal pomalu pootevřít oči, které následně vytřeštil, když spatřil před sebou stát vysokého černého vlka, který před ním zaujímal ochranářský postoj. Kaito nevěřil vlastním očím. Úplně cizí vlk, kterého viděl poprvé v životě, ho chránil vlastním tělem. Jakmile si vlk, co ho chránil, všiml, že ho sleduje, řekl mu, ať odejde, ale Kaito ho tam nechtěl nechat samotného proti Gatraxovi, ale jelikož jeho zachránce trval na tom, aby odešel, nakonec už nich dále nenamítal, poslechl ho a utekl, i když se za to cítil špatně, že ho tam jednat nechal. Zůstal stát za rohem opodál, odkud viděl, co se děje. Sledoval ho, jako kdyby to byl jeho anděl strážný. V jeho očích byl jeho hrdina a byl mu neskutečně vděčný, proto mu chtěl poděkovat. Počkal tedy, až bude po všem, a pak se za ním hned vydal. Jakmile k němu přišel, zděsil se, když si všiml, že mu z čenichu teče krev. Přemluvil ho tedy, aby se nechal ošetřit, i když on byl nejdříve proti, a odvedl ho na školní ošetřovnu. Cestou mu poděkoval, řekl mu, jak moc si váží jeho pomoci, a zeptal se ho samozřejmě i na pár otázek. Především na to, proč mu pomohl a kdo vlastně je, přičemž pro Kaita přišel ten den už druhý šok, když se mu jeho tajemný zachránce představil. Jakmile vyslovil své jméno, Kaito okamžitě věděl, že je to syn onoho dobře známého generála. Generála, kterého znalo celé město a dost možná i vlci z ostatních měst. Itakaru se ho od té doby před Gatraxem vždycky zastával a chránil ho před ním. Právě on byl nakonec tím, kdo se postaral o to, aby ho Gatrax šikanovat úplně přestal. Kaito mu byl za všechno moc vděčný a stali se z nich dobří přátelé. Kaito se díky němu i poznal s Anwarem a Raikan a spřátelil se s nimi. Když se pak Raikan rozhodl k Itakarovým osmnáctým narozením uspořádat oslavu, pomohl mu a Anwarovi vše připravit a naplánovat. Chtěli, aby to bylo překvapení, i když Itakaru narozeninové oslavy nikdy nemusel a své narozeniny moc neslavil. Nechtěl je slavit, avšak Raikan trval na tom, že se alespoň tyhle narozeniny oslavit musí. Překvapili ho tedy a jeho to jak se zdálo potěšilo, i když říkal, že to dělat nemuseli, ale každopádně si toho vážil. Kromě nich tam byla i Adelin, která také patřila do jejich jakési party a oslavu si všichni užili. Kaito předtím nikdy nic takového nezažil. Nikdy předtím nebyl na něčí narozeninové párty. Nikdo ho totiž na oslavu narozenin nepozval od doby, co ho Gatrax ponížil, a na párty nechodil, protože nikdy nebyl ten typ, co by byl na tyhle typy akcí. Raikan samozřejmě přinesl alkohol a trval na tom, že se všichni musí napít. Nakonec přemluvil i ty, co se napít nechtěli, což byli všichni, kromě Anwara, který jediný věděl, že nemá cenu mu odporovat a hádat se s ním. Adelin následovala příkladu Anwara a tak se napil i on. Itakaru zůstal poslední. Nemohl zůstat pozadu a navíc to on byl oslavenec. Byla to jeho oslava, takže Raikan trval na tom, že se musí napít. Po chvíli přesvědčování se tedy nakonec i on s nechutí napil. Všichni si bavili a nakonec se opili víc. Velkou zásluhu na tom měl Raikan, jelikož toho s sebou přitáhl dost a trval na tom, že se to všechno musí vypít, tak se to snažil nalít do ostatních, když už mu jeho bratr řekl, že má dost a neměl by už víc pít. Kaito nebyl zvyklý pít. Nebylo to sice tehdy poprvé, co okusil alkohol, ale stejně neměl proti alkoholu skoro žádnou toleranci vzhledem k tomu, že se napil alkoholu jen párkrát při nějakých akcích a to jen trochu. Raikan všechny ujišťoval, ať pijí, jak chtějí, že to bude v pohodě a nemusí mít z ničeho obavy. Kaito se tedy odhodlal toho večera trochu odvázat a tehdy se poprvé skutečně opil. Onen alkohol, co Raikan přinesl, mu celkem zachutnal. Musel uznat, že lepší nikdy nechutnal. To Raikanovi samozřejmě neuniklo, tak ho přesvědčil, aby toho vypil opravdu hodně. Nakonec přesvědčil i Itakarua, aby se pořádně opil, ačkoliv s ním to měl těžké. Itakaru dlouho odmítal se pořádně opít a stál si za svým. Trval na tom, že je to špatný nápad, ale Raikan ho neustále přesvědčoval, že se nemusí ničeho obávat a nic špatného se nestane. Přesvědčoval ho tak dlouho, až už toho měl Itakaru dost a bolela ho z Raikanových keců hlava, tak ho poslechl, aby už od něj měl konečně pokoj. Když pak Adelin odešla v doprovodu Itakarua, který trval na tom, že ji půjde doprovodit, si Kaito všiml, že je pozdě, tak usoudil, že už by měl brzy taky jít. Chvíli potom, co se Itakaru vrátil, se Kaito se všemi rozloučil a chtěl odejít, ale Itakaru ho stejně jako Adelin nehodlal nechat jít samotného, tak Kaito nakonec souhlasil, že bude lepší, když půjde s ním, protože chápal, že jít po ulici v noci sám a navíc opilý, není zrovna nejlepší nápad. Když došel domů, tak se s ním rozloučil, poděkoval mu a objal ho, aby mu tak dal najevo svou vděčnost, což on okomentoval pouze slovy, že to je samozřejmost a nestojí to za řeč. Kaito se pak od něj odtáhl a podíval se mu do očí, přičemž v tu chvíli ho náhle popadla touha ho políbit. Ani nevěděl proč, ale přesto to udělal. Byl opilý, takže si pořádně neuvědomoval, co dělá. Pravda byla, že Itakarua vždy považoval za atraktivního vlka. Snad všem vlčicím, které znal, připadal Itakaru přitažlivý, a ostatní vlci žárlili na to, jak byl mezi vlčicemi chtěný. Kaito však znal Itakaruovo tajemství. Věděl, že ho to nezajímalo, protože ho vlčice nepřitahovaly, a věděl, že má city pro Anwara. Tehdy však úplně zapomněl na to, co Itakaru cítil k Anwarovi. Itakaru mu byl velmi blízký. Z jeho přátel nyní nejbližší, avšak o tom, zda ho miloval, by se dalo spekulovat. Ano, přitahoval ho, ale ani on sám si nebyl jistý, zda to, co k němu cítí, je skutečně láska. Každopádně kvůli tomu, jak byl opilý, získal odvahu k věcem, ke kterým by se být střízlivý rozhodně neodhodlal. Když Itakarua políbil, viditelně ho tím dost zaskočil a následně dostal šílený nápad. Alkohol posílil jeho touhu a zvědavost. Itakaru ho vždycky fascinoval a proto se rozhodl si s ním trochu pohrát. Věděl, že je tohle jedinečná šance, která se mu s největší pravděpodobností už nikdy nenasytne. Musel se rozhodnout. Buď ji využít a nebo ne. Nakonec se rozhodl, že svou šanci nehodlá propásnout a rozhodl se Itakarua svést, nebo se o to alespoň pokusit, což se jevilo jako takřka nesplnitelný úkol. Věděl, že by to bylo nemožné, kdyby byl střízlivý, ale vzhledem k tomu, jak byl opilý, si myslel, že by to nemuselo být tak těžké. To se ale mýlil. Ačkoliv byl Itakaru hodně opilý, neztratil svou sebekontrolu a Kaita odmítal, takže jeho pokusy byly marné. Nehodlal se však snadno vzdát a tak to nevzdal ani potom, co ho Itakaru několikrát odmítl. Itakaru několikrát zmínil, že je to špatné, avšak Kaito na tom nic špatného neviděl, když ani jeden z nich nikoho neměl. Navíc si myslel, že by mu tak mohl pomoct konečně zapomenout na Anwara. Jemu samotnému pomohlo zapomenout Gatraxe, když si našel někoho jiného, ačkoliv to byly vztahy, které moc dlouho nevydržely. Itakaru však přesto byl nejistý a stále mu to připadalo špatné. Kaito věděl, že to, jak byl opilý, ovlivnilo jeho myšlení, protože jinak nikdy nejistý nebyl, a kdyby byl střízlivý, tak by ho rozhodně odmítl a nic by s ním nehlo, ale to si Kaito kvůli své opilosti pořádně neuvědomoval. Postupně však začal ztrácet naději. Itakaru se totiž i jako opilý zdál být nemožný svést. Rozhodl se tedy, že pokud jeho poslední pokus bude marný stejně, jako všechny předchozí, tak to vzdá. Už ani nevěřil, že by se mu to mohlo podařit, ale Itakaru ho znovu překvapil, když tento pokus vyšel. Pro Kaita to byla skvělá noc, avšak další den toho začal litovat, když viděl reakci Itakarua na zjištění, že spolu strávili noc. Itakaru si to vyčítal a litoval toho. Připadalo mu to jako hrozná chyba a cítil se za to hrozně, což na něm bylo vidět, proto se Kaito začal cítit špatně za to, že tohle způsobil. Sice to nebyla jen jeho chyba, že k tomu došlo, ale on na tom měl největší podíl viny. Sice v tom nic špatného neviděl, ale Itakaru jeho názor nesdílel. Podle něj to bylo špatné, protože nebyli ve vztahu a navíc měl city pro Anwara. Kaito se ho pokoušel přesvědčit, aby mu dal šanci, ale Itakaru to striktně odmítl, protože věděl, že ho milovat nedokáže. Kaito později začal chápat, že to, jak se zachoval, bylo hloupé, a neměl to dělat. Měl se ovládat a nesnažit se získat někoho, o kom věděl, že má city pro někoho jiného. Nakonec se tedy dohodli, že to, co se stalo, zůstane jen mezi nimi a bude nejlepší, když na to zapomenou. Zůstali přáteli, i když nějakou dobu trvalo, než se všechno vrátilo do starých kolejí, ale i tak Kaitovi přišlo, že jejich přátelství nikdy nebylo, jako dřív, což ho mrzelo, ale chápal to. Po tom, co se mezi nimi stalo, se nedivil, že to poničilo jejich přátelství, ale byl rád, že se k němu Itakaru netočil zády. Poté byl v pár vztazích, ale neměl moc štěstí a stejně jako jeho předchozí vztahy ani tyto vztahy moc dlouho nevydržely. Tedy až do doby, dokud nepoznal svého současného partnera, se kterým je konečně šťastný a do jejich vztahu vkládá velké naděje. Co se týče studia, jakmile dostudoval, stal se policistou a u policie je doteď. Svou práci má rád a vyhovuje mu. Případ, který momentálně řeší, je pro něj velmi důležitý a z mnoha důvodů výjimečný a je rád, že na něm pracuje zrovna s Adelin, s níž tvoří skvělý tým.
Popis vzhledu: Kaito je drobný vlk poměrně hubené postavy s hustou srstí spíše kratší až střední délky. Srst má zbarvenou převážně do světle hnědé barvy, avšak místy má jeho srst tmavší odstíny. Kolem očí, uvnitř uší, nad čenichem, na hrudi, břiše, tlapkách a částečně i ocase má bílou srst. Má růžový čenich s černými skrvrnami a tyrkysové oči. Kvůli své výšce a mladistvému vzhledu vypadá tak na osmnáct, ale často si o něm mnozí myslí, že je i o deset let mladší, než ve skutečnosti. Někdy nosívá brýle, pokud si potřebuje něco přečíst.
Vzhled:

Pro: -ribless

Ups, jsem se trochu rozepsala XD Tahle přihláška má přes 3600 slov XD