Jméno: Dawndusk (má ale mnoho různých přezdívek a pod svým pravým jménem není všem známý)
Pohlaví: on
Povaha: Dawndusk je velmi tajemný kocour, který si rád zahrává s ostatními. Baví ho je různě mást a vyvolávat v nich strach. Umí být velmi chladný a skrývat své city tak dobře, že se pak jeví, jako kdyby žádné neměl, i když to není pravda. Když už ale projevuje city, tak obvykle ne své opravdové city. Je u něj velmi vzácné, aby projevil své skutečné city. Především v něčí společnosti. Dokáže je projevit, když je sám, ale obvykle ne, když je v něčí společnosti. Většinou má ve tváři škodolibý úšklebek, který je pro něj typický. Je u něj nezvyklé, aby se choval nebo vypadal vážně, proto se může zdát, že nebere nic vážně, ale to není pravda. On umí brát věci vážně a často je bere vážně, jen to nedává najevo a chová se, jako kdyby bral všechno na lehkou váhu. Je mazaný a manipulativní, takže dokáže kohokoliv snadno zmanipulovat a donutit ho udělat přesně to, co chce. Také mu nedělá problém kohokoliv přechytračit nebo obelhat, jelikož je velmi dobrý lhář. Je tak dobrý ve lhaní, že je pro ostatní takřka nemožné rozpoznat, kdy lže a kdy naopak říká pravdu, což mu umožňuje snadno ostatní přesvědčit, že tvrdí pravdu, i když ve skutečnosti lže. Kromě lhaní je ale také skvělý v přetvařování. Vždy se schovává za jakousi masku, ale svou pravou tvář ukáže málokdy. Jeho obvyklá maska, za kterou skrývá své pravé já, je milá, přátelská a empatická, ale přizpůsobuje ji podle toho, jaká je daná kočka, se kterou mluví, aby se s ní daná kočka mohla nejlépe ztotožnit. To mu umožňuje si získat důvěru takřka kohokoliv a dostat je na svou stranu. Někdy se také tváří znuděně/nezaujatě. Je neodbytný a někdy bývá dost drzý a otravný. Ničeho se nebojí a svoji nebojácnost dává dost často jasně najevo. V žádné situaci neprojeví sebemenší známky strachu a namísto toho se bude usmívat a chovat se, jako kdyby mu celá situace připadala směšná a nebere ji vážně. On sám ale naopak dokáže v druhých vyvolat svým chováním a vzhledem v druhých strach velmi snadno. Hlavně díky tomu, jak se pořád usmívá, i když spíš než úsměv je to spíš takový úšklebek, a také tomu, že v očích se mu nikdy neodrážejí žádné emoce, pokud je tedy schválně nepředstírá. Někdy působí znuděně a nebere vážně věci, které mu nepřipadají důležité, i když třeba jiným důležité přijdou. Svou pravou tvář skrývá velmi dobře a vidět ho ji projevit je velká vzácnost. Ve skutečnosti je velmi zlý, krutý a nemilosrdný, takže nemá problém nikoho bez milosti zabít, ale přesto se tváří, jako neviňátko, aby nepůsobil podezřele, i když někdy se schválně chová tak, aby v ostatních vyvolal podezření, což dělá jen pro vlastní zábavu, jelikož ho baví vyvolávat v ostatních takové pocity. Hlavně pocit, že něco není v pořádku, strach a nejistotu. Tím se vždy uvnitř baví, ale navenek to obvykle neprojeví. Spíš dělá, jako kdyby vůbec nevěděl, že v druhých tyto pocity způsobuje, i když si to uvědomuje až moc dobře. Dokáže být chladný a až děsivě klidný v situacích, kdy by ostatní dávno začali panikařit, ale i když bývá klidný a umí skvěle ovládat své emoce, dokáže se naštvat a každý, kdo ho naštve, se tak v podstatě odsoudí k smrti, proto není radno si s ním zahrávat a testovat jeho trpělivost. Nejvíce ho naštve to, když někdo řekne cokoliv špatného o jeho matce nebo Quietvoice/Jsoe. To se z něj pak stane démon v kočičí kůži. Často se také chová hloupě, i když ve skutečnosti rozhodně hloupý není, naopak je mnohem chytřejší, než by si kdokoliv pomyslel. Ačkoliv se může jevit jako důvěřivý kocour, získat jeho důvěru je takřka nemožné. Může se sice chovat, jako kdyby důvěřoval všem, ale ve skutečnosti jen dělá, že jim důvěřuje. Svou skutečnou důvěru dá jen těm, o kterých se přesvědčí, že si jeho důvěru zaslouží, avšak přesvědčit ho o tom, že je někdo hodný jeho důvěry, je velmi těžké, protože je přesvědčený, že si ostatní jeho důvěru nezaslouží. Ti, co však mají to štěstí, že si jeho důvěru získají, si však můžou být jistí, že je nikdy nezradí. Pro tyto kočky je pak schopný i riskovat vlastní život a nikdy by nedopustil, aby se jim něco stálo. Zároveň vůči nim dokáže být starostlivý a věnovat jim více pozornosti, než ostatním. Pouze v jejich přítomnosti je také ochotný se přestat přetvařovat a ukázat svou pravou tvář.
Něco o něm: Disponuje velkou silou a je až překvapivě dobrý bojovník. Dokáže hravě přemoct takřka kohokoliv a zvládne i několik nepřátel najednou. Je také skvělý zabiják a dokáže zabít během několika sekund bez sebemenšího zaváhání, i když tak nepůsobí. Umí také dobře lovit, ale nesnáší vodu a je špatný plavec, ovšem ne tak špatný, aby se utopil, kdyby náhodou spadl do vody. Nevadí mu malé potůčky, říčky či tůňky, ale jezerům, rybníkům a řekám se raději vyhýbá. Voda mu však nevadí a má ji i celkem rád, ale jen tu, kde není moc velká hloubka a vystačí tam. V parných letních dnech se rád zajde osvěžit, ale nikdy nechodí plavat. Vždy se ve vodě jen projde nebo když je moc mělká, tak si do ní lehne. Plavání nemá rád a ke hluboké vodě má odporu kvůli tomu, že mu vadí, když nemá pod tlapkami pevný povrch. Ten pocit nesnáší a je mu velmi nepříjemný. Jde mu lezení po stromech a skrývání se. Umí se dokonale skrývat ve stínech, vysoké trávě a jiném porostu. Dokáže se také neslyšně plížit a být velmi nápadný, takže mu nedělá žádný problém se za někým náhle objevit jako duch, což ho baví dělat, protože se pak baví reakcí druhých, když na ně promluví, ale pokud se sám neprozradí, tak o něm většinou ostatní vůbec neví, dokud je někdo neupozorní, že za nimi stojí, pokud tam tedy je někdo další. Někdy takto testuje, jak dlouho potrvá, než si někdo všimne, že za ním stojí, nebo za jak dlouho ho na to někdo upozorní, pokud je tedy někdo poblíž. Umí s velkou přesností odhadnout, jaké jsou kočky, se kterými se setká, a dokáže poznat, když mu někdo lže. Rád pozoruje noční oblohu a noc má celkově radši, než den, i když sám vlastně pořádně neví proč. Své jméno dostal kvůli tomu, že se narodil za úsvitu. Druhou část jména, kterou dostal později, když dospěl, získal kvůli své srsti. Jeho jméno má odkazovat na jeho zvláštní zbarvení, proto má i toto zvláštní jméno. Jemu samotnému však jeho jméno připadá dost směšné a nesmyslné, změnit ho však nehodlá. Je pro něj sice připomínkou minulosti, ale je to něco, co k němu neodmyslitelně patří. Má zvláštní zálibu ve způsobování bolesti druhým, avšak ne fyzické, ale psychické. Baví ho zahrávat si s myslí druhých a pomocí toho jim ubližovat či je manipulovat, ale nikdy to nedělá jen pro vlastní pobavení. Vždy k tomu má důvod, jako ostatně ke všemu, co dělá, i když občas jen tak pro zábavu ostatní mate či děsí, ale to je něco jiného, než ubližování nebo manipulování. Jediné dvě kočky, kterým kdy dal svoji plnou důvěru, jsou jeho matka a Quietvoice/Jsoa. Pouze jim se dokáže se vším svěřit a je v jejich společnosti sám sebou. Nesnaží se být někým jiným a přetvařovat se, jako to dělá ve společnosti kohokoliv jiného. Jedině jim by nikdy nelhal ani se je nesnažil zmanipulovat nebo zradit a pouze pro ně by riskoval život a klidně i zemřel. S Quietvoice/Jsoou si rozumí hlavně kvůli tomu, že toho mají hodně společného, proto ji v mnohém dobře chápe a v některých věcech se s ní i dokáže ztotožnit, protože zažil totéž, každopádně si s ní celkově dobře rozumí a je mu velmi blízká. Je příbuzný s Falconfrostem, jelikož jeho matka byla teta matky Falconfrosta (takže babička Falconfrosta a matka Dawnduska byly sestry), avšak jelikož Dawndusk zemřel nedlouho poté, co se Falconfrost narodil, tak na něj Falconfrost nemá žádné vzpomínky z doby, kdy byl naživu, avšak po své smrti se Dawndusk párkrát zjevil Falconfrostovi ve snech, avšak nikdy mu neprozradil, kdo je a neřekl mu ani své jméno, takže Falconfrost neví, že je jeho příbuzný. Dawndusk by se s ním chtěl někdy setkat tváří v tvář a ne se s ním vidět jen ve snu, a pak by mu konečně řekl, kdo je. Umí různě měnit tón svého hlasu, čehož často a rád využívá. Zemřel ve skoro stejném věku, jako Quietvoice/Jsoa (byl jen o trochu starší), ale je po smrti kratší dobu, než ona.
Minulost: Narodil se na území Shaho. Jeho matka byla jediná přeživší sestra tehdejšího vůdce (původně měl ještě jednu sestru, která však zemřela) a proto byla dost vážená. Zapletla se však s vyhnancem, který byl zabit, když ho válečníci objevili na jejich území. Dawnduskova matka byla zničená, když se to dozvěděla, ale to nemohla dát před nikým najevo, protože svůj vztah tajili a takto by pravda vyšla najevo, což nemohla dopustit. To se jí dlouho dařilo a tajně truchlila nad smrtí svého druha jen, když byla sama, ale pak se objevil problém, když zjistila, že čeká koťata. Nejdříve tomu nechtěla věřit, ale když jí to potvrdil tehdejší crows, tak si to konečně přiznala a přijala realitu. Hned dostala strach z toho, že až se koťata narodí, tak vyjde najevo, že měla vztah s vyhnancem, ale přesto se rozhodla, že se koťat nezbaví a doufala, že se její koťata jejímu druhovi nebudou podobat. Když bylo jasné, že čeká koťata, musela lhát o tom, kdo je otec, ale naštěstí jí všichni věřili, když řekla, že otcem jejích koťat byl kocour, který zemřel v boji nedlouho předtím, protože se znali už od doby, kdy byli koťata, a byli si velmi blízcí, proto to nikomu nepřišlo podezřelé. Cítila se sice špatně za to, že lhala, ale věděla, že nemůže říct pravdu. Dawnduskovo narození bylo jedno velké překvapení, protože se narodil jako jedináček, i když jeho matka vypadala, jako kdyby čekala alespoň tři koťata, a na novorozené kotě byl neobvykle velký. Tehdejší crows dokonce řekl, že je to to největší kotě, jaké kdy viděl. Když si pak jeho matka všimla jeho vzhledu, na chvíli se zděsila, protože byl napůl po ní a napůl po svém otci, ale naštěstí kocour, kterého uvedla jako otce, byl podobný jejímu druhovi, takže naštěstí se dala jeho částečná podoba s jeho skutečným otcem zaměnit za podobu s jeho nepravým otcem. Crows však jejího syna nazval prokletým kotětem, když si všiml jeho neobvyklého zbarvení, a tvrdil, že přinese smůlu, protože tu noc zemřelo několik koček, když se strhla strašlivá bouře, která vedla k tomu, že spadlo mnoho stromů a vypuklo několik požárů. Tehdy mnoho koček přišlo o život a po tom všem následovalo narození Dawnduska. Crows byl přesvědčený, že to, co se stalo, bylo zlé znamení, které mělo to upozornit na to, že jeho narození nepřinese nic dobrého. Podle něj se proto ani neměl nikdy narodit a bylo by nejlepší ho zabít, pokud se chtějí vyhnout smůle, kterou jinak přinese. Ona však odmítla jeho slovům uvěřit a jeho tvrzení jí připadalo absurdní. Její bratr s ní souhlasil a protože byl vůdce, crows mu neodporoval, když řekl, že to přehání a Dawndusk není žádné prokleté kotě, co by mělo přinést smůlu, a návrh ho zabít mu přišel přehnaný a absurdní. Kvůli všemu vzhledu to Dawndusk neměl jednoduché, když vyrůstal. Bylo pro něj těžké najít si přátele a když už si nějaké našel, ukázalo se, že to byli falešní přátelé, kteří ho za jeho zády tajně pomlouvali. Dawndusk se časem přestal snažit hledat si přátele, protože už nechtěl znovu zažít zradu. Stal se z něj proto dost samotářský a tichý kocour, který se s nikým moc nebavil a raději trávil čas ve společnosti. Už od mala byl zvyklý na neustálé divné pohledy jeho směrem, i když jen kolem prošel, a i na to, že si o něm pořád mezi sebou všichni něco šeptali. Vždycky byl v očích všech divný a nikdo kromě jeho příbuzných s ním nechtěl mít nic společného. Nikdy mezi ostatní příliš nezapadal, což si dobře uvědomoval, a ze začátku ho trápilo, ale časem si na to zvykl a přestal tomu věnovat pozornost. I tak se však snažil všem dokázat, že je schopný a nezaslouží si být odsuzovaný za svůj vzhled. Chtěl jim dokázat, že je stejně dobrý, jako ostatní, ale i když se mu podařilo toho dosáhnout a dostal se na stejnou úroveň, jako ostatní, tak mu to nestačilo. Chtěl být ještě lepší, než ostatní, proto tvrdě trénoval. Postupem času se z něj tak stal skvělý bojovník a lovec. Jeden z nejlepších v Shaho. Kvůli tomu na něj ale mnozí začali žárlit a záviděli mu jeho schopnosti. Ve snaze od něj odkoukat jeho techniky a naučit se je ho párkrát někteří kocouři pozvali na lov s nimi, avšak tyto lovy byly vždy velmi neúspěšné, z čehož samozřejmě vinili jeho, protože se o něm vždycky říkalo, že nosí smůlu, čemuž mnozí věřili, protože skutečně se zdálo, že se vždycky všechno pokazilo kvůli němu. To se hlavně stávalo, když byl kotě. Například, když někomu pomáhal, tak to akorát dopadlo špatně, a nebo, když si hrál s ostatními koťaty, tak se někomu při hře něco stalo, i když to se nikdy předtím nestalo a vždy se stalo něco špatného jen, když se zapojil. Nikdy to nebyla jeho chyba, ale bylo divné, jak se tolik nehod stávalo kolem něj. Všechny nešťastné nehody se zdály mít spojitost s ním a vypadalo to, jako kdyby je přitahoval, takže ostatní začali věřit, že skutečně nosí smůlu a proto se mu tolik vyhýbali a nechtěli s ním mít nic společného. Nebylo to jen kvůli jeho zvláštnímu vzhledu, ale hlavně tomuhle. Navíc někteří měli podezření, že jeho otec byl onen vyhnanec, který byl tehdy zabit, a ne kocour, kterého jeho matka uvedla jako otce, ale to byla jen domněnka. Nikdo pro to neměl žádný důkaz. Kdyby to ale byla pravda, znamenalo by to, že je syn vraha. Někteří se snažili z Dawnduska dostat pravdu o jeho otci, ale on jim nemohl nic prozradit, protože jeho matka o jeho otci nikdy nemluvila, takže sám vlastně nevěděl, co byl jeho otec zač, a když se snažili dostat pravdu z jeho matky, vždycky jim lhala. Dawndusk nakonec sám začal věřit, že nosí smůlu, a proto se záměrně začal vyhýbat ostatním, jelikož věřil, že je tak ochrání a zabrání tomu, aby jim přinesl smůlu a něco špatného se jim stalo. Jeho matka se ho vždycky snažila chránit přede všemi, kteří se k němu chovali špatně, čehož si Dawdusk vážil, ale s věkem už nestál o to, aby ho neustále chránila, takže když byl starší, řekl jí, že to zvládne sám a nemusí ho před ostatními nijak chránit. Ona si sice nebyla jistá, ale nepochybovala o něm a tak nic nenamítala. Když mu bylo něco málo přes tři roky, jeho matka i strýc tragicky zemřeli a poté se k moci dostala nová hlavní rodina, protože jeho strýc neměl žádné potomky a jeho družka sama vládnout nemohla a ani nechtěla, protože byla vážně nemocná a nedlouho poté také zemřela. Chování ostatních k Dawnduskovi se poté ještě zhoršilo. Předtím ho ještě tak nějak tolerovali, protože byl vůdcům synovec a kdyby mu někdo něco udělal, tak by ho vůdce potrestal, proto se nikdo neodvážil si k němu něco dovolit, ale po jeho smrti už Dawnduska neměl kdo chránit. Jeho matka i strýc byli mrtví. Zůstala mu jen jedna vzdálená příbuzná a to neteř jeho matky, která však tehdy čekala koťata, co se měla každým dnem narodit, takže nemohla nic riskovat. Kdyby se snažila Dawnduska chránit, mohli by se ostatní obrátit i proti ní, což Dawndusk nechtěl, a tak, když se ho jednou zastala, jí řekl, ať to nedělá. Jí sice bylo proti srsti nechat ho proti všem ostatním samotného, ale respektovala jeho přání a tak s tím přestala. Dawndusk vždycky věděl, že ho většina koček ze Shaho tajně nenávidí, jen to předtím skrývali, proto ho nepřekvapilo, když se k němu začali ostatní chovat hrozně, jakmile jim nehrozilo, že je za jejich hrozné chování vůči němu jeho strýc potrestá. Když se pak na území Shaho objevila liška (krátce poté, co se narodil Falconfrost), několik kocourů, kteří Dawnduska nenáviděli nejvíc a záviděli mu, že byl v mnoha věcech lepší, než oni, se rozhodli, že se ho zbaví. Záměrně se proto rozhodli tuto informaci před ním utajit, ale informovali o tom všechny ostatní. Zároveň vůdci namluvili, že všichni společně půjdou do lesa lišku zabít, aby tak ochránili ostatní, i když ve skutečnosti měli úplně jiný plán. Poté vzali Dawnduska s sebou na lov a schválně ho poslali směrem tam, kde byla liška naposledy spatřena. Dawndusk se svou obvyklou smůlu samozřejmě na lišku narazil a strhl se mezi nimi boj. I když byl však Dawndusk velmi silný a skvělý bojovník, sám proti lišce neměl šanci. Podařilo se mu ji sice smrtelně zranit, ale sám během boje utrpěl vážná zranění, kterým nakonec podlehl. Pak se dostal do Věčných lovišť a shledal se znovu se svými rodiči a strýcem. Tehdy se poprvé setkal se svým otcem a zjistil, že řeči o tom, že je synem vyhnance a vraha, jsou pravdivé, ale odpustil své matce, když mu vysvětlila své důvody k tomu, proč mu neřekla, kdo je jeho otec, a proč lhala ostatním. Pak se také dozvěděl o tom, jak ho jeho 'přátelé' zradili a odvedli ho do lesa na smrt. Když to zjistil, byl vzteky bez sebe a nemohl uvěřit, že mu tohle udělali. Připadalo mu hrozně nefér, že musel zemřít jen kvůli tomu, že ho nenáviděli a záviděli mu. Sice všechny ze Shaho zbavil nebezpečí, když zabil lišku, která je ohrožovala, ale obětovali ho, aniž by to tušil. On nechtěl a ani neměl zemřít, proto dostal druhou šanci. Po smrti musel projít zvláštní mutací, po které mu zůstaly jako následek dva ocasy. Předtím měl jen jeden ocas, který byl z jedné části tmavý a z jedné světlý, stejně jako zbytek jeho těla, ale ten se při mutaci rozdělil na dva - jeden tmavý a jeden světlý. Poté také získal schopnost přecházet z Věčných lovišť zpátky na zem, čehož plánuje využít k tomu, aby se pomstil všem, kteří měli něco společného s jeho smrtí. Chce, aby trpěli za to, co mu udělali.
Popis vzhledu: Dawndusk je kocour s velmi zajímavým a neobvyklým vzhledem. Srst má v podstatě rozdělenou na dvě části - jednu tmavší a jednu světlejší. Kromě různobarevné srsti má však ale i různobarevné oči - jedno modré a jedno zelené. Má také nezvykle dlouhé špičáky, které mu vyčuhují z tlamy. Kromě špičáků má i nezvykle dlouhé drápy, ale to není vidět, když je má zatažené. Jeho nejzvláštnějším rysem jsou však dva ocasy, které jsou každý jiné barvy. Jeden je tmavý a druhý světlý. Barva se odvíjí od toho, zda je na té polovině těla, kde má srst tmavou nebo světlou. Má po těle různé jizvy, z nichž většina  je však skrytá pod jeho hustou srstí, ale má i pár jizev, které jsou viditelné na první pohled. Co se týče jeho postavy a stavby těla, je Dawndusk velmi vysoký kocour se štíhlou, ale přesto hodně svalnatou postavou. Jeho svaly jsou však dobře vidět pouze tehdy, když má mokrou srst, jinak nejsou tak nápadné, protože má srst velmi hustou.
Vzhled:

Pro: -ribless