Violet:

Stála jsem ve sprše a při smývání mydlin ze svého těla jsem si zpíval svou oblíbenou písničku. Uslyšela jsem ránu, jakoby tříštění skla ze svého pokoje. Babička to být nemůže, je s kamarádkami v lázních na týden. Vypla jsem vodu a s ručníkem kolem těla se vydala do pokoje.

Potichu jsem otevřela dveře a k mé hrůze jsem spatřila Christiana stojícího zády ke mně s mým portrétem Justina, který se chystal roztrhat. „ Né Christiane, nech toho." rozběhla jsem se k němu a portrét mu vyzala z ruky. Rozzuřeně se na mě podíval a začal se ke mně přibližovat, zatímco já jsem před ním vystrašeně couvala. S úšklebkem na tváři mě žduchl na postel, kde mi pevně přišpendlil ruce k matraci jeho rukou. Hrubě mě chytil za obličej a donutil mě podívat se do jeho bouřkově modrých očí. „ Kdepak máš toho svého zachránce co? Beztak si teď užívá s jinou!" zařval mi do obličeje. „ Já žádnou jinou nepotřebuju." ozvalo se za Christianovými zády.

Christian mě hrubě chytil za ruce postavil mě, přitiskl k sobě tak, že jsem za sebou měla jeho hruď, ke krku mi přiložil nůž a druhou mě držel pod ním držel. Oči se mi zalily slzami a já svůj uplakaný pohled plný paniky zvedla na Justina. „ Měl s zemřít ty. Ne ona Justine Drew!" promluvil naprosto klidným hlasem psychopata Christian.

Viděla jsem Justinovu ruku, která dávala znamení někomu za námi. Najednou dva kluci od mě Christiana oddělili a vyšli i s ním z pokoje. Mě se pro nedostatek kyslíku zatmělo před očima a pohltila mě nepropustná tma.