Violet:

Probudilo mě nezvykle velké teplo. Že by babička zatopila?

Otevřela jsem oči a div jsem nedostala infarkt. Justin mě pevně ale i něžně zároveň držel v náručí, měl přeze mě přehozenou nohu, kterou mi tak bránil v útěku. Začala jsem si ho prohlížet. Není zas tak špatný, ozvala se mi v hlavě myšlenka. „ Fotka by ti vydržela dýl." zamumlal Justin se zavřenýma očima. Snažila jsem se mu vykroutit. „ To bych nedělal" zašeptal mi těsně u ucha s očima už otevřenýma. S touto větou si mě přitáhl blíž, tak že mezi námi zbylo jen pár milimetříků. Zatajil se mi dech a já si všimla, že se Justinovi dech zrychlil. Podíval se mi do očí, lehce se usmál a přitáhl si mě za pas ještě blíž. Naposledy se mi podíval do očí a spojil naše rty v jedny. Odtáhla jsem se a chystala se odejít. „ Vi, kam jdeš?" Neodpověděla jsem mu, jen se otočila a utekla do parku. Najednou se proti mně objevil Christian s jeho partou největších mlátičů na škole. Panebože co mám dělat? Prosím pomoc.