1.kapitola - Mísa vody

Haf! Ahoj, já jsem štěně šeltie jménem Carmen, ale mí sousedi mi říkají Cari nebo Carinko. Žiji v chatě s moji rodinou dvojnožců, která, a divte se nebo ne, se o mě často nestará. Dávají mi na týden jen jednu misku s vodou...a na 10 dní mi dávají jednu misku suchých, starých granulí a myslí si, že mi to bude stačit. Někdy se snažím, aby mě aspoň pohladili, nebo si se mnou hráli, ale nikdy to nefunguje...vždycky mě od nich odstrčí, a říkají ,,Carmen, nesmíš, vypadni!", k tomu mě vždycky kopnou do boku. A tak každý den kňučím u plotu, aby aspoň někdo si mě všiml. A hele! Někdo si mě všiml! Je to bezocasí dvounožec, který má dlouhou srst na hlavě, a hodně kraťoučkou na těle. Co to dělá? Plot přece nejde podlézt..., ahá, ona ho nepodlezla, podstrkává mi misku s vodou a hele! Taky řízek! Ten jsem vždycky chtěla ochutnat...ale nejdřív jí očichám ty její zvláštní tlapky. Hmmm...voní po květinách, moc krásné vůni, které dvojnožci říkají 'vanilka', a i po tom sladkém jídle, které často roste na stromech..ehmm, jak se mu říká...jo, ovoce! Tak to bude určitě moc milý dvojnožec! Když už jsem jí očichala, jdu si teď vypít vodu, kterou mi sem dala. A taky sníst ten voňavý řízek! S žízní jsem vypila celou misku vody, ale jsem pořád žíznivá..to asi nebude stačit na celých deset týdnů s deseti miskami, které jsou ale naplněné jen dole, a vypadá to jenom jako hodně maličká, mělká loužička po dešti. Sním ještě řízek, a lehnu si zpět na bříško, a hlavu dám na tlapky. Asi to už pochopila, pochopila, že potřebuji víc vody! Odchází a já kupodivu čekala jen pár vteřin! Došla sem zpátky s velkou, hlubokou mísou plnou vody, až po okraj. Napiji se jednou, dvakrát, třikrát...snažím se dát mojí tlapku z rozpálené země do té mísy. Ale ne, já jí převrhla, to se na mě bude ten dvojnožec zlobit, běžím s kňučením pryč, vím že vypadá jako ten hodný druh dvojnožce, ale i tak se bojím, protože nechci dostat další kopanec do boku...

                               Zpráva od autorky: Nebojte,
                        toto se doopravdy nestalo, ten příběh
                        jsem sama vymyslela. A jak myslíte, že
                        na to dvojnožec u plotu zareaguje? Od-
                        povědi můžete psát do komentářů. A
                        u další kapitoly se na vás zase těším!
                                                    Čauky šiperky!

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top