Celý den ho nikdo nechtěl a perníček neměl dost sil na to, se vyškrábat z krabice, zřejmě měl zůstat bez polevy, to už je osud.

K večeru už byl perníček celkem odpočinutý a stav jeho ruky se zlepšil. Jak tak ležel už skoro na dně krabičky, najednou se něco zachvělo, krabička se převrátila a perníček ležel na stole, chtěl tam zůstat, takže přeběhl za krabici a pak za zelenou špičatou věc, podbnou té, co stála u kašny, aby se vyhnul ruce.

Jakmile to ruka posbírala, člověk se vmísil do davu, který stál okolo velké, zelené věci, perníček si mohl v klidu odběhnout, aby tam pořádně viděl.