16.
16.prosince
,,gy-mná-zi-um," přečetla Kim nahlas pímena na budově, kterou včera večer za tmy neměli šanci vidět.
,,Co to je??" Zeptal se Nem, jako kdyby Kim věděla vše.
,,To... opravdu nevím," Zklamala perníčka Kim.
,,No, tak... radši půjdeme nahoru," řekl perníček nezaujatě
,, Dobrý nápad, čekala jsem kdy tě to napadne," pousmála se Kim, zbalili se a vydali se vzhůru.
Cesta do kopce byla namáhavá a perníčky si neustále povídali. Když se začalo pomalu stmívat, zapadli do první zahrádky, kde ale našli jen bahnitou hromádku, jenže neměli nic, čím by se zahřáli. Takže museli projít ještě pár zahrad a nakonec se vrátili pod tu první a ubytovali se pod lavičkou v altánku.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top