13.prosince

Perníčky ještě pořád potulovali mezi činžovými domy, kde bylo skulinek až moc, takže vždy, když se začínalo stmívat, či sněžit, měli se kam schovat.

Dnešní noc našli vcelku velkou, kde by se ubytovat mohli, kdyby si to tam nějak přispůsobili, jenže tam opět táhlo a asi by to nebylo úplně bezpečné.

Ráno perníček probudila jakási vůně horka a hluk, který způsobila Kim.

„Copak to děláš??“ chtěl vysvětlení Nem

„Tahám sem… snídani,“ řekla Kim

„na, je to větší, ale zase to vydrží“ podávala Kim perníčkovi modrou trubičku. Perníček se napil.

„Mňam, kde si to vzala??“ chtěl vědět Nem

„Nevím, je tu nějaký bar a tam to leželo na zemi,“ prohodila Kim.