1. kapitola

Zrovna jsem se svými kamarádkami Jessicou a Sarah u potůčku a chodíme  po kamenech. Po škole jsme šli do kavárny a pak šly na krmit kachny v rybníku a hledaly kaštany. Nedokážu si představit lépe strávené odpoledne. Také už se těšíme na zítřek. S Jessicou, Sarah a Valnou do kavárny. " Tak zítra v kavárně?,, zeptala jsem měl Sarah " Jo, jasně tak zatím čau,, odpověděla jsem " Ahoj,, a zašla do vchodu paneláku. Když jsem vešla do bytu, tak jsem pozdravila mamku a šla do pokoje. Pokoj je zelený. Je tam velká televize televize a pod ní jsou tři skříně. V jedné jsou deskový hry a starého knížky po bráchovi když byl malý. Druhy skříň je bráchy  a tak třetí je moje. Mám v ní učení a knížky. Na vnějším parapetů u okna mám portfolio a knížky co se nevejdou do skříňky. Nad velkou postelí je polička s ruznýma blbostma. Vedle postele je psací stůl a vedle stolu postel mého bratra Lucase. Nad psacím stolem mám pověšenou koláž celé naší třídy. Dostala jsem ji ke čtrnáctý narozeninám. Ještě  si pamatuji že  jsem kvůli tomu brečela, protože čele třída začala zpívat narozeninovou písničku a mě  to tak dojalo, že jsem to nevydržela a rozbrečela jsem se. Když jsem do vzpomínala, tak jsem se rozbalil a na postely a koukala do blba. Pak mě napadlo že bych si mohla vzít knížku a jít si číst. Po hodině  jsem knížku odložila a nad něčím se zamyslela. Ze zamyšlení mě vytrhl Lukas" proč  vždycky když přijde z fotbalu musí dělat takový rámus a řvát jako na lesy,, pomyslela jsem si v duchu " Večeře !,, zavolá na nás mamka. Večeře proběhla celkem v tichosti. Pak jsem se šla vysprchovat a po sprše jsem si lehla do postele a do pěti minut usla.

Doufám že se vám to bude líbit

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top

Tags: