Emma

„Nakloň hlavu víc do strany", nabádala mě Kathrina, má vizážistka. Otevřela jsem oči a uviděla sama sebe v zrcadle obklopeném světly. Před patnácti minutami odešla Sasha, kadeřnice která z mých, obvykle rovných blond vlasů, vytvořila elegantní účes během jedné hodiny.  

Dnes se konal galavečer a pro mého otce znamenala povinnou účast a tentokrát i pro mě. On i Marcus vynaložili veškeré možné prostředky k tomu, aby mě připravili na cokoliv. Já byla středem pozornosti. Věděla jsem, že budu. Stále mě motocrossový svět představoval jako objevenou dceru motocrossového krále Aarona Emmersona. Kolovaly různé fámy. O tom, že jsem podvodnice, adoptovaná a tudíž bez nároku na jakékoli jmění. Dostávala jsem z toho všeho migrény, musela smazat své profily na sociálních sítích a získala nové, které jsem ani nespravovala já ale dostal je na starost otcův asistent a jeho tým. 

Trhla jsem sebou, když mi před obličejem zamávala ruka s bílými listy, co mi kdosi strčil do klína. 

„Prober se! Dneska jsi jako spící panna." 

Obrátila jsem oči v sloup při pohledu na papíry. Jednalo se o seznam otázek k interview společně s odpověďmi. Netuším, jak se někomu podařilo získat otázky, ale naučila jsem se, že jde o běžnou praxi. Jen při přečtení první otázky se mi zvedl žaludek. Odhodila jsem to pryč a více si přitáhla župan k tělu. 

„A ty jsi dneska otravná osina v mým zadku," odsekla jsem na Katrhrininu poznámku a nechala jí, aby mi nanesla konturu na tvář. Kathrina se mi dostala pod kůži, jen trochu. Nedůvěřovala jsem nikomu z personálu. Lidé přicházeli a odcházeli. Kathrině patřil post mé asistentky skrze líčení a mou přípravu pro veřejné akce. Bylo jí šestadvacet, jen málokdy ztrácela úsměv na tváři a dokázala zázraky s její kosmetickou výbavou.  I teď reagovala jen křivým úsměvem, který se ukázal v zrcadle a poslepu popadla tenký štětec ze stojanu. 

„Měla by ses sebrat. Poslední dobou jsi vážně jako přešlá mrazem," poznamenala Kathrina a jen na moment ustala ve své práci. Naše pohledy se střetly v odrazu naproti nám. Lehce se dotkla pramenu spadajícího po stranách mé tváře. 

„A mimochodem, pokud se budeš takhle tvářit celý večer, tak to ani má nejdokonalejší práce nespraví. Usmívej se, jsi hvězda." 

Zaťala jsem zuby a neříkala nic. Jednoduše jsem zavřela oči a nechala Kathrinu pracovat. Byla jsem unavená a fyzicky vyčerpaná. Nechápala jsem proč. Shlížela jsem na připravený text a písmena se mi sama rozmazávala před očima. Všechno bylo dokonale nalinkované. Moje odpovědi perfektně připravená. Nesměla jsem prozradit příliš, ale ani neznít tak, jako kdybych měla tajnosti. A aby toho nebylo málo, tak se na akci měla dostavit světoznámá reportérka Madam Janette, francouzska s vytříbeným vkusem, která byla známá svojí dravostí a tím, že kladla ty nejlstivější otázky, aby vytáhla to nejhorší. Zaťala své nehty do kohokoliv. Táta i Marcus mě přesvědčovali, abych se držela mimo její dosah a má ochranka mě nespustila ani na okamžik z očí pod trestem okamžité výpovědi.  Ujišťovali mě, že k ní nepřijdu do styku. Rozhovor se mnou patřil jakémusi časopisu pro který jsem fotila minulý týden. Já jako modelka. Myslela jsem, že si raději ukousnu jazyk. 

„Za deset minut chtějí Emmu v šatně."

„Bude tam."

Krátká výměna slov mezi Kathrinou a poslíčkem, proplul mojí hlavou skoro bez povšimnutí. Dokud se se mnou celý svět nezatočil tím, že mě Kathrina otočila zády k zrcadlu. Pevně chytila mou bradu do dlaně a zkoumala svojí práci ze všech stran. 

„Myslím to v dobrém, Emmo. Pokud se tam venku dnes nebudeš usmívat, tak si z toho ty harpyje vyvodí cokoliv, co budou potřebovat. Nedej jim to. Ať už přemýšlíš o čemkoliv, tak to teď musí stranou, rozumíš?"

Uhnula jsem očima a letmo přikývla. Kathrina si mezitím balila věci, ale stále mne pozorovala. 

„Fajn, musím ještě za Ryanem, a pak tu můžu být, když mě budeš potřebovat s odlíčením nebo s šaty..."

Nevědomě jsem sebou škubla, a mně to došlo, až příliš pozdě. Jediná poznámka o Ryanovi na mne měla takový efekt. Od návštěvy Eleanor a Mel jsme spolu skoro nepromluvili a vyhýbali se. Cesta odtamtud byla horší než samo peklo. Bez jediného slova nebo pohledu. A dnes od nás pravděpodobně očekávali zářivý pár motocrossového světa. On jako jeden z nejlepších jezdců a já jako princezna Aarona Emmersona. Děsilo mne to.  

Každou noc jsem usínala s mobilem v ruce a projížďěla staré zprávy, čekala na nové. V hlavě jsem si přehrávala to, co jsem řekla, výraz v Ryanově tváři a neustále si opakovala, že mám vlastně to, co jsem chtěla. Možná to byla jen má přílišná hrdost, která mě držela zpátky. Chyběl mi... a já si nebyla ochotná to přiznat. Dokonce i Quinton se zdál poslední dny podrážděný. Chybělo mu rozmazlování. Ryan jej vždy krmil malými kousky navíc, za mými zády.  Sbírala jsem odvahu k tomu, abych to napravila. Chtěla jsem vědět zda se Melanii líbila kolekce filmů, co jsem pro ni vybrala ale ani jí jsem se neodvážila napsat.  

Uslyšela jsem zavření dveří a probudila se z transu, ztracená v myšlenkách. Kathrin odešla a já zůstala sama. Otočila jsem se k zrcadlu. Pravděpodobně jsem vypadala skvěle. Vlasy vysoko vyčesané s jemnými prameny kolem tváře. Říkali, že mi to dodá něžný vzhled. Jemné, ale přitom elegantní líčení přitahovalo pozornost k mým očím a dokonale upravená pleť nepotřebovala ani žádný filtr.   S posledním pohledem do zrcadla jsem popadla materiály pro rozhovor a vydala se vstříc šatně, kde pro mě byly jistojistě vybrány dokonalé šaty pro dnešní událost. 

Ryan

„Kde je ksakru Igor s tou kávou?!" Rozléhalo se celou chodbou už snad potřetí a způsobilo to podráždění celé mé nálady. Dnešek byl nahovno, cítil jsem to v kostech. Košile mě škrtila, černou bundu, kterou jsem měl jen proto, abych udržel image, jsem odhodil na blízké křeslo a snažil se soustředit na zapamatování odpovědí kvůli rozhovoru. 

Kam myslíte, že povede v budoucnu vaše kariéra? Až na samý vrchol, jak nejvýš to půjde... zněla odpověď a v závorce dodané instrukce, abych působil šarmantně a usmíval se. Samé kraviny. Cítil jsem jen napětí a snažil se nemyslet na to, že mé odpovědi jsou jen reklamním tahem. Chtěli motocrossovou hvězdu, závodníka myslící jen na beton a trať. Ženy toužily dostat se do mých kalhot a milovaly můj postelový hlas. Pokud bude reportérkou žena bylo mým úkolem oslnit ji svým úsměvem a mírně s ní flirtovat v rámci situace. 

„Pokud tu nebudu mít do pěti minut svoje kafe, tak má Igor padáka!"

Poněkud překvapeně jsem sledoval Aarona, když vkráčel do místnosti. Působil rozzuřeně a to se u něj nestávalo často. Navíc mi nevěnoval jediný pohled. Měl jeden ze své kolekce obleků pro příležitosti jako byla ta dnešní, ale náladou by se mohl vrhnout do boxovacího ringu. Na chvíli jsem upustil od čtení otázek. 

„Hej, Aarone... měl by ses hodit do klidu."

Do hajzlu... To byla chyba. Neměl jsem z Aarona strach, nikdy. Ale teď bych přísahal, že v jeho očích plála zloba namířená proti mně. Jako kdyby si mně předtím ani nevšiml, vyřkl další tichou nadávku a dlouhými kroky vyšel ven ze dveří, které za sebou silou zavřel. Uvažoval jsem o tom, co se to teď zatraceně stalo, když vešel Marcus. I on se na dnešní večer řídil pravidly a vzal si perfektně laděný oblek. Ale co bylo sakra nejhorší. Ani on se netvářil šťastně, když mě uviděl. Co se doprdele dělo?!...

Teď, už jsem se nějakému interview nevěnoval vůbec a vstal. Marcus za sebou zavřel dveře. 

„Mám nějaký průser, o kterým nevím?" zvedl jsem obočí v otázce a založil si ruce na hrudi. To mi připomnělo dnešní trénink. Posiloval jsem skoro tři hodiny jako tomu teď bylo skoro každé odpoledne, která jsem trávil zavřený ve svém autobuse a užíral se tím, že jsem měl energii, která nebyla jak vybít. 

Marcus se zapřel o stěnu a uvolnil si knoflíky na košili. 

„Nemůžu uvěřit, že se ptáš."

Nic mi nedocházelo, i když vzadu v mojí hlavě se rozsvítilo pomyslné rudé varovné světlo. Marcus udělal krok vpřed a tvářil se vážně. 

„Ryane, ty jsi tak trochu jako syn, kterého jsem si kvůli celé téhle kariéře ani nestihl udělat, ale nikdy jsem nečekal, že budu muset řešit kraviny jako teď, takže....nebudu chodit kolem horké kaše. Je snad něco, co bych měl vědět ohledně tebe a Emmy?"

Kurva... Uhnul jsem pohledem. Otázka ohledně Emmy mě vyvedla z míry. Nechtěl jsem to rozebírat. S nikým. Čekal jsem na její zprávu, cokoliv. Já se smířil s tím, že nebudu ten, kdo se bude doprošovat a snažit se fungovat, aby ten vztah vydržel. I když počkat....my vlastně žádný vztah neměli. Znovu se mě zmocňovala touha do ničeho uhodit. 

Emmu jsem zahlédl párkrát a pokaždé se usmívala od ucha k uchu na kohokoliv s kým mluvila. Vypadala spokojeně.  Marcus si zhluboka povzdechl a zaklel stejně jako já před chvílí ve svojí hlavě. V tu chvíli se stejně tak otevřely dveře a v nich se objevila Kathrina s kufrem a svými krámy v ruce. Zastavila se, jakmile uviděla Marcuse a mně, proti sobě stát. 

„Pardon, jdu nevhod?"

Musela vycítit napětí vznášející se kolem. Marcus se podíval na hodinky na zápěstí a pokynul jí dovnitř. 

„Ne, jsme ve skluzu. Pojď dovnitř a připrav ho."

Něco v tónu, kterým Marcus promluvil jsem tušil, že tohle není dobré. Kathrina vklouzla váhavě do pokoje a zamířila ke mně. Jako obvykle jsem se posadil na místo a ona otevřela kufr na malém stolku opodál. Marcus to všechno sledoval s nezaujatým pohledem. 

„Dnešek je zásadní. Nemůžeme si dovolit jakékoliv chyby, jasné? Žádný skandál nebo jakékoliv pochybné titulky."

Marcus se dal do pohybu a pomalými kroky mířil ke mně. Kathrina mezitím otírala něčím můj obličej, ale nestaral jsem se. Marcusův nasraný výraz jsem znal a právě teď mě nechal nahlédnout na jeho nejnovější verzi. 

„Jsi v maléru, kluku. Varovali jsme tě. Ať už se děje mezi tebou a Emmou cokoliv, tak dnes budete jako dvě hrdličky z cukru, postaráš se, aby nikdo neměl šanci pochybovat a protáhnout jméno Emmerson skandálem, jasné?"

Marcus mi nedal šanci odpovědět. On se prostě otočil na patě a vyšel ze dveří. Já zůstal v šoku a omráčený. Tak tohle bylo peklo. Věděl jsem, že to s Emmou nikdy není jednoduché, ale její otec byl můj šéf, můj manager její ochranářský strýc. Moje kariéra nebyla ještě nikdy víc v prdeli, jen kvůli holce. 

Pokud dneska udělám chybu, tak na to může doplatit má kariéra i rodina. Moje matka i Mel a já se obával, že nejvíce na to doplatím já. Emma nesnášela dobře vídat své jméno v novinách a já tušil, že skandál jí ubijí ještě víc, ale jak bude reagovat? Rozešli jsme se, nebo cokoliv to vlastně bylo. Pokud by záleželo jen na ní, nehnu prstem, ale tady šlo i o mně.  Zaklonil jsem hlavu, když mi krev začala od samého uvažování bušit ve spáncích a Kathrina zamumlala cosi o tom, že miluje svojí práci a připadá si jako v italské telenovele. 

Ignoroval jsem ji a místo toho se natáhl pro papíry. Ještě několikrát jsem si prošel každé slovo z otázek před tím, než vkročím do šílenství a chaosu.