Kevin:

Doširoka jsem rozevřel oči, když mi řekl, že mě má rád. Byl jsem tak šťastný! Už jsem se pomalu vzdával naděje, že budu mít přítele, natož sex, ale on mi to všechno dal. A teď mi řekl, že mě má rád.
Moje obavy se vypařily jako mávnutím proutku. Nehrál to. Nemohl. Nechtěl se mi pomstít, protože to by nezacházel tak daleko a to, co se mu zračilo v očích... tomu jsem věřil.
Rozzářeně jsem se se na něj usmál a zašeptal. "Taky tě mám rád."
Počkal jsem, až nás utře, přičemž jsem zrudnul jako rak a pak se k němu trochu přisunul. Chtěl jsem se k němu přitulit, cítit jeho teplo.
Nejistě jsem se usmál. „Nebude ti vadit, když..."
Trochu jsem se k němu posunul, abych naznačil, co chci. Nemyslel jsem si, že by mně odmítl, ale co kdyby...

Alexej:

Spadl mi kámen ze srdce, když mi řekl, že mé city opětuje. Šťastně jsem se usmíval, když jsem ležel a čekal, až se uvelebí. Dal jsem si ruku pod hlavu, aby si na ni mohl lehnout a nadzvedl jsem deku, aby se ke mě mohl stulit. „Už ať jsi u mě."
Tím, že jsme si vyznali své city, se pro mě v tomto okamžiku hodně věcí mění. Chtě nechtě jsem si musel přiznat, že mám vztah a začíná to být trochu vážné. Všechny mé teorie o tom, že se tohle nakonec nestane, se vypařily, ale mě to v tuto chvíli nebylo ani líto. Přijal jsem tuto skutečnost celkem klidně. Jen jedna věc mě trápila a s tou jsem se nyní hodlal Kevinovi svěřit.
„Chci tě o něco poprosit, jelikož je teď jasné, že spolu chodíme, tak bych chtěl, aby ses přestal ptát na věci jako před chvílí, nechci, aby si byl tak nejistý, pokud se mě budeš chtít dotknout, tak se mě dotkni, pokud mě budeš chtít políbit, tak to udělej, nebude mi to nepříjemné, protože teď jsme spolu a kdyby náhodou se mi to nelíbilo, řeknu ti to. Platí?"
Můj pohled byl naléhavý, myslel jsem to absolutně vážně a nemínil z toho ustoupit. Chci, aby si víc věřil. Budeme z toho mít nakonec potěšení oba, když se nebude držet tak zpátky.

Kevin:

Šťastně jsem k němu vklouzl pod peřinu a stulil se k jeho pevnému tělu.
Na jeho žádost jsem pokýval hlavou a lehoučce ho políbil na bradu.
„Dobře," usmál jsem se a dlaněmi ho hladil po vypracované hrudi.
Přemýšlel jsem, jestli mu to řeknu, ale nakonec jsem se odhodlal. Přece jenom, právě jsem s ním měl sex, řekl mi, že mě má rád a oficiálně spolu chodíme.
Zhluboka jsem se nadechl. „Alexeji, víš... že máš... všechna moje poprvé?" hned co jsem to řekl, jsem z červenal. „Prosím, řekni, že to neznělo tak moc, jako z těch filmů pro puberťačky!" zaúpěl jsem.

Alexej:

Souhlasil s mou podmínkou, a když mě políbil na bradu, rozlil se mi po těle pocit naprosté spokojenosti.
A pak mi naprosto vyrazil dech. Věděl jsem, že byl panic, ale i polibek a ostatní věci? Hleděl jsem na něj úplně udiveně. „Ty ses poprvé líbal se mnou? Opravdu?"
Přemýšlel jsem, jaký byl náš polibek, a když jsem si ho vybavil, neměl jsem z toho žádnou radost, jak jsem si ho vzal. „Omlouvám se, že nebyl asi takový, jaký by sis představoval, před tím jsem prostě... Byl jsem zmatený a... Kdybych to věděl, tak bych..." Zvedl jsem se na loket a shlížel na něj, prohrábl jsem si nešťastně vlasy. Co mu mám říct? Jak se dostatečně omluvit? Už se to stalo a já to vrátit nemůžu.
Zhluboka jsem se nadechla promluvil: „Je to krásné, rozhodně to nevyznělo kýčovitě. Jsem za to rád! A děkuji. Chtěl bych říct, že jsem rád, že sis vybral zrovna mě, ale ten polibek jsem si spíš vynutil, takže o dobrovolnosti raději nemluvit..."
Sklonil jsem se k němu a políbil ho na čelo a pak na rty. Byl jsem velice blízko jeho obličeji, vpíjel se do jeho očí a hladil ho po tváři.

Kevin:

Usmál jsem se. „To je v pořádku. Sice to nebylo takové, jak jsem si to představoval, ale vynahradil si mi to. A to víc, než si musel."
Usmál jsem se a zastrčil mu pramen vlasů za ucho.
Díval se na mě s takovou něhou, až se mi srdce prudce rozbušilo a dostal jsem neodolatelnou chuť ho políbit.
Proto jsem se trochu nadzvedl a přitiskl své rty na ty jeho. Byl to něžný, jemný polibek. Bez jazyka, jen rty na rty. Užíval jsem si pocit, který jsem měl, když jsem se dotýkal jeho měkkých, hebkých rtů.
Když jsem se odtáhl, objal jsem ho kolem krku a zašeptal. „Nebyl to jenom polibek. Poprvé jsem byl na rande, poprvé jsem s někým dělal... no... to na tom gauči. Což je asi celkem jasné, ale no... chápeš..."
Zafuněl jsem nad tím, co to kecám za blbosti. „Prostě, jsi můj první. Úplně ve všem."
Už jsem nedodal, že nikoho jsem nikdy neměl tak rád, jako jeho. Možná, jsem ho i miloval, ale byl jsem příliš unavený, abych nad tím přemýšlel.

Alexej:

„Já nemusel, chtěl jsem to a to jsem to ani nevěděl..." Usmál se na mě a pramen neposlušných dlouhých vlasů mi zasunul za ucho. Bylo to tak hrozně příjemné a intimní. Když mě políbil, nechal jsem ho, ať dělá vše podle sebe, jen jsem to přijímal. To, že se k tomu osmělil, mě strašně potěšilo!
„Počkej i rande? Musel si být přece někdy na schůzce... A co myslíš tím to...?"
„No, ty jsi pro mě taky první kluk a musím říct, že jsem vážně nečekal, že to bude až tak super!"
Vrátil jsem mu stejný polibek, jaký dal on mě. Nemohl jsem mu zkrátka odolat.

Kevin:

Zrudl jsem. „No, to jak jsme... se sebe dotýkali..." řekl jsem.
„Vážně to bylo dobré?" podíval jsem se na něj a v hlase mi zaznívala váhavá radost. „I mě se to líbilo." Dodal jsem, aby si nemyslel, že to bylo něco hrozného, protože popravdě, nebylo. Jen mě teď trochu bolely boky a záda, ale to se vyleží. Tedy doufal jsem v to.
Když mě políbil, zavrněl jsem jako kočka a objal ho kolem krku. Přitulil jsem se k němu a zabořil mu nos do hrudi.
„Hezky voníš," zašeptal jsem.

Alexej:

„Já už jsem si myslel, že jsi si to nikdy před tím nedělal." Usmál jsem se a zase ho pohladil.
„Vážně to bylo super. A jsem rád, že se ti to líbilo, fakt jsem se snažil, ale najít zrovna to místečko uvnitř podle toho návodu je celkem těžký..." Raději jsem zmlkl, nechtěl jsem mu přece prozradit, jak moc jsem se na tohle připravoval.
Když mě objal, přitulil se ke mě a řekl mi, že hezky voním, musel jsem ho chytit pevně do náruče a přetočit nás tak, že já ležel na zádech a Kevin na mě.
„A teď si dělej, co chceš, opravdu cokoliv, chci, aby ses nebál a získal trochu sebejistoty." Dal jsem si ruce za hlavu a pozoroval ho.

Kevin:

Zamračil jsem se na něj a na oko nabručeně zamumlal: „To není legrace!"
Ten výraz mi. ale nevydržel dlouho, neboť jsem se na něj usmál a škádlivě řekl: „Tak podle návodu? Ty ses na to asi hodně připravoval, viď? Věděl jsi, že se to dneska stane?" zeptal jsem se a potom, co nás přetočil a jsem se mu spokojeně uvelebil na těle.
„A můžu zůstat jen takhle? Jsem hrozně ospalý." Zamumlal jsem.

Alexej:

Stejně jsem se neubránil palbě jeho otázek, ale bylo to celkem logické.
„No víš, já měl pocit, že už minule to zašlo hodně daleko a jen to ztroskotalo na tom, že jsem vlastně nevěděl, co dál. Neříkám, že jsem to věděl, ale chtěl jsem se připravit, vědět, co dělat, abych si nepřipadal jako blbec, tak jako teď, když ti to říkám. A jo, seděl jsem nad tím celej den."
Jen se na mě uvelebil a odpočíval, myslel jsem si, že bude aktivnější a využije téhle příležitosti, ale i takhle mi bylo příjemně.
„Jestli to takhle opravdu chceš... Řekl jsem cokoliv, takže to zahrnuje i toto."

Kevin:

„Promiň, to jsem nechtěl." Pípnul jsem provinile a chlácholivě ho pohladil po rameni.
„Jsem unavený. Celkem jsi mě vyčerpal, ale pokud chceš, tak klidně můžeme... no... víš co..."
Položil jsem mu bradu na hruď a zadíval se mu do obličeje. Trochu jsem se usmál.
„Kdo by na začátku řekl, že skončíme takhle."

Alexej:

„Nemusíš se omlouvat! Jen si připadám divně." Usmál jsem se nad jeho reakcí.
„Nestyď se a dopověz to, chci slyšet všechno, co se ti honí v hlavě, co kdybych to pochopil špatně?" schválně jsem ho trochu škádlil, ale opravdu jsem toužil, aby získal to potřebné sebevědomí, alespoň když bude se mnou.
„No, já rozhodně ne! A ty? Líbil jsem se ti? Aspoň trošičku?" mrkl jsem na něj a pohladil ho po zádech.

Kevin:

Pokrčil jsem rameny a odvrátil pohled. „No, znovu se milovat," řekl jsem a znovu se na něj podíval. Když jsem spatřil jeho lehce pobavený výraz, zavrčel jsem na něj.
„Nedělej si ze mě legraci!" lehce jsem ho plácl po rameni.
Při jeho slovech jsem se zašklebil. „Líbil ses mi. Ale choval si se jako arogantní kretén, takže jsem nad tím, že bychom byly spolu ani neuvažoval. Tedy dokud si mi neukradl polibek."

Alexej:

„Já myslel, že jsi moc unavený, ale rozhodně proti tvému návrhu nemám nic proti, ale jak už jsem řekl, teď je řada na tobě, aby sis dělal co chceš..." Vyzýval jsem ho tiše, přitáhl jsem si ho pro polibek, abych mu dokázal, že já chuť rozhodně mám a má reakce pomalinku začínala být i viditelná.
„Za ten ukradený polibek se omlouvám, ale u mě to bylo dost zmatené, já po tobě začal strašně toužit už po tom prvním setkání a po tom..."NE! Neřeknu mu o tom mokrým snu! „A pak jsem volal s bráchou a ten mi řekl, že nemám mít předsudky a vrhnout se do toho a tak jsem ho poslechl a jsem za to rád..."