Kapitola 3.
Alexej:
Takhle blízkost byla hodně nebezpečná! Při dalším prudkém zastavení se ke mě ještě víc natiskl a určitě už neměl o ničem pochyb.
Bože! Jak tohle vysvětlím? V hlavě mi to šrotovalo o sto šest. Musím něco vymyslet! Musím! Jenže on ke mě vzhlédl a jeho pohled nebyl vůbec naštvaný. Nedokázal jsem ho odhadnout.
Jiskry přeskakovaly tak silně, že mě pálilo celé tělo. Kdyby tu nebylo tolik lidí... Naštěstí tu bylo tolik lidí!
Otevřel jsem pusu v náznaku, že chci něco říct, ale naše propletené pohledy mi úplně vymazaly veškeré myšlenky z hlavy. Stále jsem ho držel a nepouštěl.
Kevin:
Hleděl jsem mu do očí a byl jsem si úplně jistý, že vypadám jako ty nevinné dívky z románů, když se setkají se svým osudovým partnerem - jako rajče.
I přesto, že jsem to věděl, nemohl jsem se donutit od něj odtrhnout pohled.
Otevřel pusu, jakoby chtěl něco říct, ale pak ji znovu zavřel. Nicméně to nakoplo mě, abych se trochu vzpamatoval.
Zavrtěl jsem se v pokusu vyprostit se, ale jen se tak víc otíral o vybouleninu v jeho kalhotách.
„Pusť mě!" sykl jsem.
„No tak! Ježíši Kriste! Tlačíš mě tím do zadku!" začínal jsem panikařit. Částečně z jeho blízkosti, částečně z toho, že mě tak vzrušoval.
Alexej:
Snažil se ode mě dostat co nejdál a já se konečně vzpamatoval z toho transu. Tím že se mi ale svým snažením ještě víc tiskl k inkriminovanému místu a dráždil ho, bylo vše ještě horší. Když už se na mě rozkřikl a zaujal tím lidi okolo nás musel jsem něco udělat. Jediné vhodné řešení bylo změnit jeho pozici, takže jsem zatlačil do lidí okolo, když autobus stál na zastávce a jeho zvedl do výšky a otočil čelem ke mě. Takhle mě aspoň nebude týrat a mě se trochu uleví.
Bohužel ne nadlouho. Autobus se rozjel a já najednou byl zase v jeho těsné blízkosti a má noha byla opět tam, kde neměla.
Trochu jsem sní pohnul a ujistil se, že i on má problém. Bože můj! Tohle asi nedám! Trochu jsem se od něj oddálil a znovu se zahleděl do jeho očí. Proč mě jen tak vábily? Z mě neznámého důvodu jsem se naklonil k němu blíže a zašeptal mu do ucha: "Je to lepší?"
Kevin:
Autobus zastavil a já se náhle ocitl čelem k němu. Prostě mě za boky a jako bych byl dítě mě k sobě otočil. Ve vzduchu. Nemohl jsem říct, že bych z toho byl nadšený, protože teď hrozila přímá konfrontace našich rozkroků. Umřel bych studem, kdyby to zjistil!
Autobus se dal znovu do pohybu a já se na něj chtíc nechtíc natiskl. To bohužel znamenalo, že se natiskl i on na mě, a když jsem ucítil jeho stehno v těsně blízkosti mého vzrušeného mužství, věděl jsem, že je zle. A pak se mi o mého malého brášku tou nohou otřel.
Ostře jsem se nadechl a pokusil se od něj nějak dostat, ale nešlo to.
Vzhlédl jsem k jeho obličeji, a když jsem spatřil jeho výraz, zrudl jsem až po kořínky vlasů a můj zadek by se dal považovat za ty červené výstražné bójky.
A pak se sklonil a zašeptal mi do ouška, jestli je to lepší. Po zádech mi přejel mráz vlna vzrušení. Jeho noha v mém klíně dělala divy.
„Nnn..." neudržel jsem tichý sten.
Pozvedl jsem jednu nohu a koleno mu zabořil do rozkroku. Nijak silně, ale určitě ho to musel bolet. Trochu jsem ho tam podrtil a nohu znovu položil.
„A co ty? Lepší?!" zasyčel jsem na něj naštvaně.
Alexej:
Z jeho rtů se dostal tichy sten a já myslel, že se zblázním. Pak mi ale zajel bolestivě nohou k mému problému. Přetrpěl jsem to se skřípáním zubů. Chtě nechtě se ve mě probudil bůh pomsty. První nápad byl, že bych mu ten jeho trochu přimáčkl ve své dlani, ale to bylo v této situaci trochu nebezpečné, protože by mou ruku šmátralku mohli vidět i ostatní.
Nenápadně jsem ukazovákem zajel za poutko jeho kalhot a natlačil jsem si ho k sobě. Udělal jsem mu to stejné, akorát příjemněji, nechtěl jsem mu způsobit bolest, spíš naopak. Vidět ještě víc z jeho vzrušeného obličeje... Opět jsem se sklonil k jeho uchu a nepatrně o něj zavadil spodním rtem. „Mohl bys být něžnější, třeba takhle."
Kevin:
Nedokázal jsem udržet vzdech, když zopakoval to, co jsem mu udělal já, jen mnohem něžněji.
Co to do toho chlapa vjelo? Že bych se přece jen spletl v odhadu mého teplotního stupně a on měl víc jak jiní chlapy? Ne, to není možné. Ale který heterák udělá tohle jinému klukovi?
Znovu jsem zasténal a musel se kousnout do rtu, abych zabránil dalším zvukům deroucím se mi z pusy.
Opřel jsem dlaněmi o jeho rozložitou hruď a vystrčil zadeček, pokoušejíc se tak dostat z jeho dosahu. Nevyšlo to.
Naštvaně a zároveň prosebně jsem se na něj podíval. Byl jsem trochu zadýchaný, asi i rozcuchaný, rty pootevřené a určitě jsem byl stále červený. Zkrátka super vzhled.
Brýle se mi svezly na jednu stranu, ale neposunul jsem je zpátky.
„Nech toho! Prosím! Ty úchylnej burane pusť mě! Seš snad teplej?" zašeptal jsem zadýchaně, ale naléhavě.
Alexej:
To, co jsem viděl, mě dostalo! Žádná holka mě svým vzdycháním nedokázala takhle odrovnat! A to jak vypadal... Jako holka, kterou jsem si krásně nažhavil a je svolná ke všemu.
Bohužel pak všechno zkazil svým šepotem. Můj mozek se rozběhl ze zaseknutého módu a já si uvědomil, co se tu vlastně stalo. Já se tu pokoušel svádět kluka! KLUKA! Co to do mě proboha vjelo!
„Jasně, že nejsem!" zvýšil jsem hlas a snažil se od něj odstoupit. Právě včas, abych vystoupil. Dav se pomalu sunul ke dveřím a mě táhl sebou, otočil jsem se a už se ani jednou neohlídl! Až pozdě jsem si uvědomil, že mi kniha musela při tom všem v autobuse vypadnout.
Frustrace mou tak zalomcovala, že jsem se na okamžik zastavil a vykřikl: „Kurva drát!"
Nechci tam jít! Ne, nepůjdu tam! Nemůžu...
Kevin:
Kdybych mohl, klesl bych na kolena, ale to by v autobuse, mezi lidma, bylo asi dost divné.
Poté co mě tak rychle opustil, jsem se cítil trochu zneužitý a osamělý. Můj vyboulený rozkrok jsem zakryl taškou a už si chtěl jít někam sednout, když jsem spatřil na podlaze knihu. Zvedl jsem ji a povzdechl si. Samozřejmě že to byla ta, kvůli které to vlastně všechno začalo.
A to ho znám teprve několik hodin.
Povzdechl jsem si a svalil se na nejbližší sedátko. Už jsem se hrozně těšil domů a jak jsem tak seděl s rozbouřenými buňkami po celém těle, umanul jsem si, že tohle mu jen tak nezapomenu.
Alexej:
Když jsem došel na kolej, třískl jsem za sebou dveřmi. Vzal jsem do ruky telefon a zavolal staršímu bráchovi. „Čau Alane, jak to jde? Co doma a v práci?"
Z telefonu se ozvalo: „Čau Ale, jo dobrý, ale proč voláš? Děje se něco?"
Bylo mu to hned jasné, protože já domů nikdy nevolal, vždycky volali oni mě.
„Nééé, nic, jen mám strach o jednoho kámoše..."
V telefonu to cvaklo a brácha pokračoval: „Tak to vyklop a nechoď kolem horké kaše!"
Tak jo, půjdu s tím ven. „Hele jak se pozná, že seš gay?"
Zaslechl jsem přidušený smích. "Copak máš strach, že jsi gay? Tohle přece není nakažlivé! Ode mě si to chytit nemohl."
Smál se mi! On se mi fakt smál!
„Tak odpovíš mi, nebo ne?"
„Poznáš to jednoduše, myslíš víc na kluky než na holky a chceš to s nima dělat..."
Hodně se mi ulevilo. Ještě jsem se zeptal na své zbývající tři bratry a v klidu zavěsil. Konečně jsem měl důvod se usmívat.
Kevin:
Konečně jsem se dostal domů. Cestou jsem vychladl a byl ještě nakoupit, takže jsem se ke dveřím svého bytu dovlekl s dvěma plnými igelitkami. Odemkl jsem a vstoupil do malé předsíňky, kde byl jen botník a věšák pro případnou návštěvu. Můj byt byl malý, ale byl můj. Rodiče mi ho koupily k osmnáctým narozeninám, protože byli neustále na cestách, a když už jsem byl podle zákona dospělý, rozhodli se, že už mohu úplně vyletět z hnízda. Nevadilo mi to. Zastávku jsem měl jen dva bloky odtud a našel jsem si tu i práci.
S rodiči jsme se dohodli, že dokud nedostuduju, budou mi platit polovinu mých výdajů na bydlení, a tak jsem se nemusel strachovat.
Zul jsem si boty a přešel krátkou chodbu a vešel do kuchyně, která byla spojená s obývákem. Pak jsem měl ještě ložnici a koupelnu.
Jakmile jsem začal vyndávat jídlo s tašek, o nohy se mi otřelo cosi měkkého, teplého a hebkého.
„Ahoj Ali." usmál jsem se a zvedl svou kočku, abych se s ní pomazlil. Al se ve skutečnosti jmenoval Alighieri, podle Danta Alighieriho, mého oblíbeného spisovatele, ale snad nikdy jsem mu neřekl jeho celým jménem. Jen když jsem se zlobil. Byl to kocourek Mainské mývalí. Jeho srst byla zbarvená odstínem, který by se dal popsat jako černo-hnědo-šedý a měl bílou náprsenku a tlapky.
Zavrtal jsem svůj obličej do heboučkého kožíšku a podrbal ho mezi oušky.
Jeho vrnění mě uklidňovalo. Políbil jsem ho do měkké srsti a položil na kuchyňskou linku.
"Přinesl jsem ti dobrůtku cvaldo."
Usmál jsem se a vytáhl jeho oblíbenou mňamku.
Dál jsem se věnoval vybalování jídla a přitom přemýšlel, co se to v tom autobuse do pekla stalo.
Vážně mě právě sváděl hetero? A ještě takovej kus?
A blbec, dodal jsem v duchu.
Stále jsem cítil jeho vůni, jeho dotek a jeho horkost, když jsem si na to vzpomněl.
Mimovolně jsem si sjel do klína a trochu si porovnal v kalhotách svoje nádobíčko.
Proč musí být tak zatraceně sexy? A proč to udělal mě, malému, ošklivému brejlovci?
Alexej:
Rozvalil jsem se na postel a trochu přemýšlel o tom dnešním dnu. Když do pokoje vtrhli kluci z týmu. „Alexeji jdeme pařit, jdeš s náma?" Kluci už byly vohození, nagelovaní, jen vyrazit.
„Jasně, že jdu s váma a dneska si ulovím nějakou pěknou kost!"
Neváhal jsem ani minutu, představa obnaženého ženského hrudníku a důkazu, že se semnou nic divnýho neděje se mi zamlouvala a to hodně!
Během pěti minut jsem byl hotový a mířil s klukama do místního podniku.
Příjemné prostředí, útulné a plné hezkých holek! Přesně místo pro můj lov.
Po chvilce popíjení jsme se rozprchli na všechny strany. Já si vybral pěknou brunetku sedící u baru opodál. Vyměnili jsme si nějakou konverzaci, zatancovali, vypili pár drinků. Když mi řekla, že už má dost, zaplatil sem za ní útratu a podržel dveře od východu.
Její cesta mířila na opačnou stranu než byla moje a navíc to bylo hrozně daleko, kdežto k nám na kolej to bylo kousek. Zkusil jsem tedy zaháčkovat. Když ze mě vypadla otázka, jestli nechce jít se mnou na moji kolej zřejmě si to vyložila nějak špatně a dala mi facku s tím, že si snad nemyslím, že se semnou hned vyspí. No co tohle bylo za ubožačku, to jsem nechápal! Tak tohle bylo zcela jasné zakončení hezkého večera a ona to takhle zazdila. Měl jsem vztek a tak jsem se znechuceně a naštvaně vracel sám do své postele.
Kevin:
Uklidil jsem celý byt, pohrál si s Alem, udělal si oběd, chvilku si četl a pak jsem se asi do čtyř učil.
Potřeboval jsem dohnat několik věcí a napsat esej, což mi šlo sice od ruky, ale rozhodně ne rychle. Takhle jsem zabil půlku dne.
Pak jsem se konečně stočil ve svém oblíbeném křesle, vzal do ruky knížku, nechal Ala, aby se mi stočil u nohou a četl jsem si, dokud jsem z toho neusnul.
Když jsem se probral, bylo osm hodin a já měl problém se z toho křesla dostat, jak jsem byl zmačkaný.
Šel jsem si udělat večeři a když jsem si opékal slaninku na pánvičce, znovu jsem si vzpomněl na něj. Ne kvůli pečení slaniny, ale zkrátka...
Jeho ruce, které mě objaly byly tak velké. Málem jsem se v nich ztrácel. No, je hráč amerického fotbalu, tam člověk asi nemůže být prcek. Jako například já. Sporty nikdy nebyly mou silnou stránkou.
Ale on... ach, chtěl bych s ním zkusit, jaké to je. Ale je to hetero, blbec a má mě rád asi tak, jako já jeho. To znamená vůbec.
Povzdechl jsem si a podíval se na Ala, který se na mě zvědavě koukal a nakláněl hlavičku. Pak vyskočil na linku a přičichl ke krabatící se slanině. Znovu na mě pohlédl a mňoukl. Pohladil jsem ho po hebké hřbetě.
„To nic Ali. Páníček má jen úchylné představy."
Alexej:
Došel jsem na pokoj. Už nemělo smysl se snažit o další holku, bylo něco po půlnoci a já už pociťoval únavu. Svlékl jsem se a zalehl do postele. Jelikož jsem bydlel sám a rád jsem spával nahý, nemusel jsem se omezovat. Za chvíli se mi podařilo usnout. V noci se mi zdálo, jak jsem s tou slečnou pokračoval dál. Přišla do mého pokoje a já jí opřel o stěnu. Chvatně jsem jí sundal všechno oblečení a přisál se k její bradavce. Zasunul jsem do ní dva prsty a věděl jsem, že už nemusím čekat. Svlékl jsem se taky, předklonil jsem si ji a začal do ní pronikat. Bylo to tak hrozně vzrušující! Tvrdými přírazy plnil ten otvor. V okamžiku, kdy jsem cítil přicházející vlnu uspokojení, jsem se chtěl podívat do jejich očí a střetl jsem se s nádhernou zelenohnědou hlubinou. Obličej byl zarudlý a plný vzrušení a ten sten, jsem dnes již slyšel a ten mě dovedl k vrcholu. Když jsem se pak ale zadíval lépe, uvědomil jsem si, že se mi celou dobu zdá o knihovníkovi. V panice jsem se probudil. Celý zborcený potem a svým semenem. Právě jsem měl mokrý sen o klukovi! Něco je tu špatně! NĚCO JE TU HODNĚ ŠPATNĚ!
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top