Harry čekal na Hermionu skoro půl hodiny na chodbě před soudní síní. Objevila se se slovy: ,,Promiň, bylo to důležité."
,,Koupil jsem ti v kantýně sendvič," řekl Harry a podal jí papírový sáček. Vděčně poděkovala a párkrát do sendviče kousla. Nebyla hladová, ale musela se donutit něco sníst, jinak by se jí mohlo udělat špatně. Když byli všichni vyzváni, aby se vrátili do soudní místnosti, Hermiona se s Harrym rozloučila. ,,Vrátím se," pravila mu tajemně a zůstala stát u dveří. Nechtěla si sedat, protože věděla, co bude následovat. Soudci se sesedli a jeden z nich promluvil: ,,Po dlouhém uvažování jsme souhlasili s vyslechnutím ještě jednoho svědka. Vlastně svědkyně. Prosíme slečnu Grangerovou, aby předstoupila." Hermiona se zhluboka nadechla nosem a vydala se vstříc nebezpečí. Srdce jí zběsile bušilo. Musela však promluvit. Byla přesvědčená, že když jim poví pravdu, pustí Snapea na svobodu. Došla doprostřed místnosti, kde na ni shlížel starostolec. Po pravé straně seděl obžalovaný. Snape na ni mlčky hleděl. Jeho oči se vpíjely do její tváře. Hermiona jeho pohled krátce opětovala, nepatrně kývla hlavou na pozdrav, ale Snape nereagoval. I když byla jeho tvář kamenná, Hermiona si byla jistá, že je udiven jejím počínáním.
,,Slečno Grangerová," začal žalobce, ,,sama jste si vyžádala, abyste mohla svědčit. Proč jste tak učinila?"
,,Domnívám se, že tu nebyly řečeny podstatné informace," odpověděla Hermiona po pár vteřinách, kdy si sumírovala, co vysloví. Žalobce pokýval hlavou, že její odpovědi rozumí.
,,Dobrá... Než přestoupíme k informacím, které považujete za důležité, rád bych se vás zeptal na váš názor na pana Snapea a zároveň na to, jak vnímal on vás. Choval se k vám hezky? Byl dobrým profesorem? Zaslouží si vaši starost?"
Hermiona se zadívala na Snapea, ten se jí koukl do očí. Byla si jistá, že by jí Snape vymluvil její péči. Řekl by jí, že o její pomoc nestojí. Zároveň však jeho výraz skrýval něco hlubšího, něco co sotva prosáklo napovrch... Hermiona cítila jeho lítost. Nebylo to nic osobního, nešlo o to, že by byl smutný, jak se choval zrovna k Hermioně. Spíš se zdálo, že najednou zalitoval všech svých rozhodnutí, všech svých činů... Odvrátila od něj zrak.
,,Byl to velice schopný a inteligentní profesor. Ale i kdyby nebyl, stejně bych za ním stála, protože je správné zastávat se nevinných lidí."
,,Takže ho považujete za nevinného?"
,,Ano. Naprosto," odvětila Hermiona a jemně při tom přikyvovala hlavou.
,,Zeptám se vás na stejnou věc jako pana Pottera. Myslíte si, že by byl Severus Snape na straně dobra, i kdyby zvítězil Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit?" Hermiona věděla, že je to nebezpečná otázka, kterou ji (a hlavně soudce) chce žalobce dotlačit na svou stranu.
,,Ta situace nenastala, takže můžu těžko odhadovat. Na čí straně byste byl vy?"
Žalobce se trochu ošil a donutil se zasmát, ale bylo vidět, jak je mu její poznámka nepříjemná.
,,Stačilo odpovědět bez sarkasmu, slečno. Postoupíme dál. Co je dle vašeho mínění nejdůležitější informace, která tu zatím nebyla řečena?"
,,Severus Snape není vrah," řekla Hermiona. ,,Brumbál by tak jako tak zemřel. Navíc pana profesora o to požádal."
,,Dobrá, uznejme na chvíli, že se nejednalo o vraždu. Jak byste to tedy nazvala?"
,,Prosím?" zeptala se Hermiona a zkrabatila čelo snahou porozumět žalobci.
,,Jak byste ten čin nazvala, slečno Grangerová?"
,,Nejsem si jistá, že vás dostatečně chápu," hlesla nejistě Hermiona.
,,Není to zabití z nedbalosti, protože to bylo předem naplánované. Nejedná se... dle vašeho mínění... o vraždu. Co to tedy podle vás je?"
,,Já... Na to se asi nedá... Je těžké..." koktala Hermiona. Dostal ji do úzkých. Nikdy nepřemýšlela nad tím, jak by se vlastně Snapeova situace nazvala.
,,Pokud soudci připustí, že máte pravdu. Musíme to pojmenovat jinak a dle toho bude pan Snape souzen."
Hermiona bojovala s pláčem, ale nakonec se sebrala a klidným hlasem pravila: ,,Pan profesor Snape by neměl být v prvé řadě vůbec souzen."

Poděkovali jí a řekli, že si může jít sednout. Hermiona se otočila a ještě krátce pohlédla na Snapea. Ten vypadal smutně. Hermiona nevěděla, jestli ho tím zklamala, ale bylo jí to jedno. Snažila se. Jako jedna z mála. Dokonce se snažila víc než samotný Snape.
,,Soud se poradí. Prozatím počkejte venku. Severus Snape počká v cele," oznámil jeden ze soudců. Harry čekal na Hermionu přede dveřmi. Hermiona čekala, že jí vyčte její rozhodnutí, ale Harry ji pevně objal.
,,Byla jsi skvělá," řekl. Hermiona se slabě pousmála.
,,Teď aby to k něčemu vůbec bylo," špitla.