-36-
Bohužel nic neslyšela přes silné dveře kromě Benova hlasu.
,,Dobrý večer. Jen jsem se šel projít. Znáte to, ty dlouhé pracovní večery," mluvil schválně nahlas, aby ho slyšeli přes dveře. Za tomu byla Hermiona velice vděčná. Jinak by neměli vůbec představu, co se za dveřmi děje.
,,Kontrolovat Snapea v tuhle noční dobu?" Hermiona při těch slovech začala couvat. Aniž by si to uvědomila, chytila Snapea za ruk. ,,Místo toho bychom si mohli dát sklenku něčeho dobrého v mé pracovně. Co říkáte?" Chvíli nic neslyšeli. ,,Ale vůbec ne. Rád vás na to pozvu," řekl Ben a nastala dlouho pomlka. Hermiona se tak bála ještě dlouhou dobu poté, co nejspíš oba muži odešli. Stála na místě a křečovitě držela Snapeovu ruku. Teprve když se dlouho nic nedělo, dovolil sis Snape přejet palcem po nejbližším kousku její kůže. Teprve v tu chvíli si uvědomila, jak je jeho ruka ledová. Natočila se směrem k němu a pohlédla mu do očí. V tom šeru nebylo nic moc vidět, ale jeho oči byly stále tak hluboké, jak si je pamatovala. Chtěla říct tolik slov, chtěla mu všechno vypovědět, místo toho mohla jen tiše chytit obě jeho ruce do svých a přitisknout je ke své hrudi. Chtěla ho zahřát, třela své ruce o jeho, tiskla je k sobě. Ani na vteřinku si nevzpomněla na chléb, sýr a dopis, které očividně musel odložit během jejího poslouchání za dveřmi. Vymanil jednu svou ruku z jejího sevření a pohladil ji po tváři. Stále tomu nemohl uvěřit . Chtěl jí povědět, jak moc si této chvíle váží. I když byly oba v nebezpečí, byl to ten nejnádhernější zážitek za celou jeho dobu ve vězení. Možná za celý jeho život. Dlaní zůstal na její tváři a bojoval sám se sebou. bojoval s nesmírnou touhou políbit ji. Chtěl se krotit, ale bál se, že už nikdy nepřijde ta chvíle, kdy Hermionu bude moc držet v náručí. I kdyby se ještě někdy viděli, možná už bude dávno vdaná. Tohle byla jediná šance, tím jsi byl jistý. Sehnul se blíž k ní, čekal že ucukne, nebo se odtáhne, nebo ho uhodí... Ale ona tam stála, nehybně, s bradou toužebně pozvednutou v očekávání. Tohle musel být sen! Možná zemřel a tohle bylo nebe. Tak jako tak byl rozhodnutý. Přiblížil se svými rty k jejím a konečně ji políbil. Snažil se držet zpátky, proto první vteřiny jejich polibku byly velice nesmělé. jenže Hermiona uvítala jeho polibek a to ho přimělo ztratit nad sebou jakoukoliv kontrolu. Líbal ji vroucně, v rukách mačkal její kabát. Nejraději by ji zbavil všeho oblečení, ale věděl že není čas, a tak se snažil užít si to požehnání, že ji mohl aspoň líbat. Hermiona se snažila být potichu, ale občas je utekl nepatrný, toužebný sten, což Severuse nesmírně vzrušovalo. Nikdy v životě na něj tak to žena nereagovala a on pomalu ztrácel rozum. Oba byli jako v mlze, ale Severus přesto zaslechl kroky. S lítostí se od Hermiony odtáhl, rychle ji dal ještě jednu pusu, a rukou jí naznačil, aby se trochu upravila. Hermiona se chtěla rozplakat, místo toho si však rychle rukama prohrábla vlasy A nenápadně otřela rty, které byly na dotek stále citlivé z vášnivých polibků. Teprve když se otevřely dveře, dopadla na ni realita. Ve dveřích stál Benjamin, ten hodný, obětavý, milý Ben.
,,Vzduch je čistý, ale musíme si pospíšit."
Hermiona se naposledy otočila k Severusovi,. Místo slov moje dlouze pohlédla do očí. Rychlým krokem odešli.
Když se přemístili do jejího bytu, vylezli z krbu. Nastalo dlouhé ticho. Nakonec promluvil Benjamin: ,,Tak to nakonec nedopadlo zas tak hrozně, že?"
Hermiona potlačila všechny pocity viny, pevně objala Bena.
,,Moc ti děkuji, hlavně za mou záchranu."
,,Díkybohům ten kolega není jeden z nejbystřejších," odpověděl Ben skromně.
Hermiona se od něj odtáhla, Očekávala, že jí dá pusu a bála se toho. Ben byl však nejspíš vyčerpaný, proto Hermionu pustil a nechal ji jít
,,Nevadí, že si na chvilku sednu?" otázal se Hermiony a ukázal na pohovku.
,,Jistěže nevadí. Posaď se," řekla Hermiona. ,,Dáš si třeba čaj?"
,,Čaj by byl skvělý. Děkuji moc," odpověděl Benjamin.
když se po pár minutách vrátila z kuchyně, Benjamin ležel na pohovce a spal. Nedivila se mu. Muselo to být velice náročné, hlavně psychicky. Byl to od něj hrdinský čin, který se ona nezasloužila.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top