Poslední dny vládla doma dobrá nálada, já byl spokojený a konečně po dlouhé době šťastný, neboť mi bylo přáno užívat si pohody a klidu spojeného se svátky. Na rozdíl od některých mělo však mé bytí jednu velkou trhlinu. Chyběla mi romantika, kterou přátelství neposkytovalo. Nemohlo.

Filozofie mého milostného života v posledních měsících by se dala připodobnit k poušti, kdybych neměl žádnou fantazii a využíval obehraných frází.
Ona ta poušť ale nebyla příliš daleko od pravdy, protože jen jednou za čas se mi dařilo natrefit na oázu, jejíž svěžest jsem si vychutnal plnými doušky... a pak nastal čas jít zase dál.