Kdo by však očekával, že jednou se to ‚jít zase dál' tak úplně nepodaří? Asi každý, kdo někdy setrval u romantické komedie déle než pár minut.
Ani mému egu se ta situace nezamlouvala, jelikož potíž tkvěla v tom, že nebylo od čeho jít dál.
Potkal jsem ji náhodou. Vlastně mě okouzlil její úsměv, ale do kavárny, v níž pracovala, jsem pochopitelně zajít nemohl.
Zaměstnávala mou mysl natolik, že bylo těžké přemýšlet nad slovy písní, nad tanečními kroky, ale i nad samotnými nádechy.
Nebyla to láska, dokonce ani zamilovanost.
Byl jsem jí posedlý.
Věděl jsem to a vůbec mi to nevadilo.