S nádechem jsem otevřela dveře a za pultem stál chlapík, do jehož kalhot bych se vešla možná pětkrát. Zack ho pozdravil a byl rudý smíchy.

,,Čau Zacku, jak je?" promluvil a hned spustil hluboký smích.

,,Hledám pro kamarádku tady..." přikryla jsem Zackovi ústa prsty a dořekla to za něho.

,, Nějakou dobrou bagetu."

Chlápek se mohl v rámci možnosti přetrhnout. Dobelhal se přes silnou nadváhu ke košům s bagetkami a připravil si papírový sáček.

,,Máš ráda velké bagety nebo malé?"

Zack bouchnul, takže se musel otočit ke dveřím a dusil se smíchy.

,,Nějaké střední."

Zack se ohýbal v pase smíchy, zatímco jsem měla nakoupeno během chvilky.

Vyšli jsme z obchodu a Zack pokračoval se smíchem.

,,Nemáš ráda velký bagety?" spustil ve dvojsmyslu.

,,S ním jsi mi chtěl domluvit rande? To už půjdu radši s Troyem, i když má sedm dolarů."

Nasedli jsme do auta a vrátili se k domu. Nákup Zack odnesl do kuchyně a Beth už nás čekala. Samozřejmě, že se culila jako by nám chystala svatbu a napadlo jí i mámu něco příšerného.

,,Napadlo nás, že byste potřebovali v dílně nějakou asistentku. Na zvedání telefonů, vystavování faktur. To Silver jistě umí ne?" civěla na mě jako na obrázek.

,,To nemyslíš vážně." zavrtěl Zack hlavou.

,,Ona by se stejně chudinka jinak nudila tady. No, že bys tam klukům pomohla, viď?"

No nadšená jsem z toho nebyla. To prostředí se mi zrovna moc nelíbilo, ale trochu mě přemluvil Zackův telefonát. Na displeji jsem totiž zřetelně četla Renatino jméno. Hned mi to zvedlo tlak. Jako by to otočilo celý můj žaludek i s mozkem.

,,A víš, že bych to nakonec vzala?" zazubila jsem se na Beth a ta se začala radovat.

Zack samozřejmě ihned zmizel a Beth měla po náladě.

,,Jak může randit s takovou krávou?" posadila se bezradně ke stolu a vrtěla hlavou.

,,To máš pravdu. Sotva jsme se poznaly, už mi polila schválně tričko."

,,Protože na tebe žárlí." rozzářila se.

Náš divný rozhovor přerušila Carly. Posadila se k nám a sledovala, co se řeší. Beth jí hned řekla, že nejspíš začnu pomáhat na dílně s papíry. Carly se tomu smála, ale nakonec uznala, že to bude pro kluky lepší.

Ani nevím, proč jsem na to kývla. Možná pro zábavu, že budu mít Zacka stále na očích a můžeme pokračovat ve flirtování. Nic víc jsem totiž ani nečekala. Zvyšoval mi sebevědomí a věděla jsem, že dřív či později se dostaneme i k té části, kde jsme skončili před lety.

Seděla jsem venku na staré téměř rozpadlé houpačce zabalená v dece a civěla na měsíc v úplňku. Ten byl všude alespoň stejný. Vzpomínala jsem na chvíle strávené s Markusem a pak jako bych prozřela. Okolo mě jen keře, stromy, neposekaná tráva a nepohodlná prkna z houpačky mě tlačila do zadku.

Mohlo být před půlnocí, když se objevilo Zackovo auto. Zabalená napůl v dece jsem se vydala jeho směrem.

,,Jak bylo?" škubnul sebou a podíval se mým směrem.

,,Ty jsi ještě vzhůru nebo na mě čekáš?" pousmál se.

,,Nemůžu jen spát. Je úplněk a já na to trpím."

,,Hele, to co navrhla máma..."

,,Jestli vám to pomůže, ráda přijdu."

Trochu jsem lhala, protože se mi v té díře pracovat zrovna moc nechtělo.

,,Není to nutné. Fakt!"

,,Tak já se klidně můžu dál věnovat sebelítosti a civění na stromy." pousmála jsem se.

,,No tak jo. Jestli nemáš co dělat..."

,,Ta dílna patří tobě?"

,,Ne. Jak jsi na to přišla? Taková partie zase nejsem." spustil smích, ale mně do smíchu moc nebylo.

Jak mohl být takový pěkný chlap taková nula? Jak se s tím spokojí? Vždyť sotva uživí rodinu a nemluvě o tom, že stráví v práci dvě třetiny dětství svých dětí.

Ještě chvíli jsme si povídali o dílně a pak jsem se vydala do postele. Ani tak jsem moc nespala, ale za to ráno jsem se nemohla vykopat. Dokonce mi ani nevadilo, že tam někdo rámusil. Prostě jsem se doplazila do koupelny až když ostatní snídali.

Byla jsem poslední a Zack na mě chvíli čekal.

,,To jsi normálně chodila do práce pozdě?" vrtěl pobaveně hlavou, zatímco na mě čekal opřený o bok auta.

,,Markus chodil ještě později, takže o tom nevěděl."

,,Počkej. Já zapomněl, že jsi s ním spala." vysmál se mi, což mě docela urazilo.

,,Chodila jsem s ním."

,,A co děláš tady?"

,,Nech si ty blbé otázky." zamračila jsem se na něho a dala si kabelku přes rameno.

,,Příště na tebe čekat nebudu. Přijď sama až se vyspíš." bavil se dál.