HISTORIE

Oficiální verze o původu této rasy je, že původ není úplně jasný. Ve skutečnosti je to ale tak, že sami upíři jsou Triumvirátem udržováni v nevědomosti. Je jen pár upírů, kteří se dozvědí pravdu. Takovýto jedinci jsou buď Triumvirátem hned zlikvidováni a nebo naopak přizváni do jeho služeb.

Nezasvěcení spekulují o tom, že upíři vznikli z krve démonů, nebo že je stvořila kletba nějakého mocného čaroděje či čarodějky. Jedno ví tato rasa s jistotou. Hakor sakkárský, člen Triumvirátu a nejstarší žijící upír, pravdu zná. Byl totiž původním upírem proměněn.

Pravda je taková, že obě teorie jsou správné, jen velmi složitě spletené. Kdysi dávno žil v Sakkáře muž, který byl velmi pyšný, sobecký, krutý, nelítostný a uctíval zakázané bohy. Vyžíval se v ubližování druhým. Jeho jméno bylo Amenrud.

Jednou za velké peníze Amenrud koupil otrokyni, o které její prodejce tvrdil, že je to víla a proto jí nesmí sundat okovy. Jemu se ta myšlenka, že vlastní vílu, líbila. Jenže ona byla zpupná a jeho miniaturní pohár trpělivosti brzy přetekl. S vílou si nejprve užil, a pak ji nechutným způsobem zavraždil. Krvácela a on se díval, jak z ní pomalu mizí život. K jeho smůle tahle víla měla za přítelkyni čarodějku.

Čarodějka, lidmi přezdívaná jako Bas, seslala na toho muže strašnou kletbu. Z toho, v čem se vyžíval, udělala jeho prokletí. Vloupala se k vrahovi a jeho rituální vraždou vyvolala démona strachu Agramona a boha Anupa. Démoni byli po boji proti vlkodlakům naštvaní a tak s radostí čarodějce vyhověli. Samozřejmě nebohá dívka nevěděla, že ji démon s Anupem jen zneužívají, aby stvořili rasu dost silnou na to, aby zvládla zlikvidovat vlkodlaky. Bas tedy seslala na Amenruda krvavou kletbu. Jeho krása se stala věčnou. Jeho touha po krvi se stala neukojitelnou a jeho obliba slunečního světla se mu stala trýznivou bolestí. Bas stvořila nesmrtelného démona bez duše. Bez soucitu. Bez svědomí. Stal se samotářským tvorem plenícím vesnice. Nedělal si starosti s tím, kolik lidí zabil, kolik jich proměnil.

Upíři se začali šířit i mimo Ondorias. Tam narazili na vlkodlaky. Nejprve vedle nich zvládali žít v jakémsi míru i přes démoní krev kolující upírům v žilách. Nenávist mezi nimi podle všeho začala láskou mezi vlkodlakem a upírem.

Hati, jediná žena ze všech původních vlkodlaků, měla syna. Narodil se však jako člověk. Hati ho nadevše milovala, byl to její miláček. Jenže se zalíbil upírce Ametě. Chtěla ho mít pro sebe a tak ho začala svádět a nakonec si získala jeho srdce i tělo. Problém byl v tom, že mladík stárl stejně jako lidé. Upírka se tedy rozhodla mladíka proměnit, což nebylo moudré. I přes to, že mladík byl člověkem, tak v jeho DNA byla stopa vlkodlačího genu. Jeho krev tedy byla s upíří neslučitelná. Mladík po nějaké době tedy zemřel. Ameta truchlila a stejně tak i Hati. Upírka začala nenávidět vlkodlaky za jejich krev, která zahubila jejího milého. Hati zase začala nenávidět upíry kvůli smrti milovaného syna a jejich bezohlednosti a vlastnosti brát si, co chtějí. Tato nenávist se šířila velmi rychle jako lesní požár a Agramon s démony získali to, co chtěli. Rasu, která očistí svět od vlkodlaků a oni tak budou mít snazší návrat mezi lidi.

V této fázi už nemohli upíři existovat bez řádu jinak by byli vyhubeni. Hakor se spolu s Gershou /Geršou/, kterou proměnil jako sedmiletou holčičku z důvodu nevyléčitelné nemoci, ujal otěží. Díky svým specifickým schopnostem si brzy svou rasu podmanili a postavili se do jejího čela. Určili pravidla a zavedli řád, který upírům pomohl přežít největší boje. Brzy se boje staly spíše náhodné, než vyhledávané.

V roce 1461 př. n. l. se k tehdejší vládnoucí dvojici přidal Rhésos arkský a vznikl Triumvirát v podobě v jaké ho známe dodnes.

FYZICKÉ RYSY

Jak si asi většina lidí představí upíra? Bledý, krásný, ostré špičáky a rudé oči. Pravda je, že tahle představa není zase tak moc daleko od pravdy. Upíři mají opravdu bledou pleť. Ovšem pokud je proměněna osoba tmavé pleti, neznamená to, že pokožka zasvětlá úplně. Bude pouze o několik odstínů světlejší. Upíři v sobě mají přirozeně zakomponováno to, že imponují lidem. Jejich krása však vyplývá z jejich vlastního ideálu krásy. I kdyby daný upír nebyl váš typ, tak vás to k němu bude přirozeně táhnout a uvidíte v něm ideál krásy. Při běžném pohybu mezi lidmi byste je na první pohled nerozeznali. Jejich oči mají rudou barvu pouze, když se na někom krmí a co se týče jejich zubů, tak se taktéž prodlužují pouze v době krmení. Běžně je s vysunutými tesáky neuvidíte.

Dalšími znaky toho, že bytost je upír je chladná kůže. I v těch největších vedrech bude mít chladivou kůži a naopak ani v té největší zimě nebude mít omrzliny. Upírům nebije srdce. Takže nikdy neuslyšíte jeho tlukot, ani když se přiblížíte, jelikož je to nemožné. Upíři také nedýchají. Mohou ale ovládat dýchací svaly, takže to může vypadat, že dýchají, ale musí se na to soustředit. Dělají to pouze vědomě. Díky tomu, že vzduch nepotřebují k životu, tak je nelze udusit.

SCHOPNOSTI

Upíři mají celou řadu schopností, kterými se odlišují. Co se týče jejich smyslů, tak vidí dokonale ve tmě. Čím větší je tma, tím lépe vidí. Ve dne je jejich vidění mizerné, ale noc je pravým opakem. Jejich sluch je extrémně vyvinutý. Nemuseli by ani vidět, aby určili kde se kdo pohybuje, nebo jakou rychlostí. Jejich tělo se také velmi rychle regeneruje, pokud nejde o rány způsobené dřevem. V takovém případě potřebují krev, aby byla rána schopná se zahojit. S rychlou regenerací je také spojeno to, že se nemohou opít. Alkohol na ně má vliv pouze, pokud je smíchaný s krví. V takovém případě je možné upíra opít.

Upíři vidí aury jiných bytostí, podle kterých dokáží určit o jakou nadpřirozenou bytost jde (takto poznají succuby, incuby a hybridy) v případě, že to nepoznají již po čichu. Díky čichu dokáží poznat vlkodlaky, kteří jim opravdu velmi smrdí, a harpie, jejichž pach jakoby vždy obsahoval čerstvý vzduch. Pomocí aury dokáží též odhadnout, jestli jejich schopnost psychického nátlaku bude na danou osobu působit, či nikoliv. Jsou neuvěřitelně silní a rychlí. Jejich rychlost a síla roste s věkem. Čím je upír starší, tím je silnější. Záleží také na jejich stravě. Rychlost vylepšování schopností se odvíjí i od toho, jestli se živí krví z žíly, sáčku, nebo zvířecí krví. Jsou v tom dost velké rozdíly. Někteří upíři mohou mít také zvláštní schopnost, neobvyklou pro rasu. Nikdo ale neví, podle čeho se rozhoduje projevení a vývoj těchto schopností.

PŘEMĚNA

Přeměna v upíra je velmi bolestivý proces. Člověk si přeje, aby raději zemřel a bolest tak skončila, než aby byla proměna dokončena. Jediné, co je člověk v téhle fázi schopný vnímat, je mučivá nekončící bolest, která sílí a až po dokončení proměny z ničeho nic ustává.

Okolnosti proměny jsou velmi důležitým faktorem pro další osud upíra. Pokud je člověk přeměněn dobrovolně a nebo nějakým netraumatizujícím způsobem, tak se z něj stane na 100 % Kulturní upír, který je schopen se naučit ovládat. Pokud však je smrt násilná, traumatizující a nebo dokonce kombinace obojího a dalších negativních faktorů, tak je pravděpodobnost 95 %, že se přeměněný jedinec stane Divokým upírem.

Aby se člověk v upíra mohl změnit tak musí mít v těle upíří jed, který upír do těla vpravuje v kousnutím. Mimo jiné tento jed ředí krev, takže se upírovy lépe pije. Jedinec dále musí být vysát téměř k smrti a na hranici života a smrti musí pozřít krev upíra. Posledním krokem k dokončení je pak smrt. Je nutné, aby člověk zemřel, aby se mohl zrodit jako upír. Doba přeměny se pohybuje od tří do sedmi dnů během kterých se mění tělo jedince. To jak moc se tělo změní záleží na ideálu krásy, který má osoba v mysli. Může se změnit barva očí, vlasů, pleti, dokonce se může pozměnit i stavba těla. Člověk se tedy změní ve svou ideální verzi.

SLABINY A ZABITÍ

Upír má dvě největší slabiny a těmi jsou slunce a dřevo. Slunce upíra zabije pouze v případě, že je Divoký. Kulturní upír na slunci pouze trpí. Sluneční paprsky jim působí fyzickou bolest a jejich vidění je ve dne je mizerné. Dá se říct, že jsou skoro slepí. Co se týče dřeva, tak to je jediná věc, která je vážně zraní. Rány způsobené kovem, sklem, rány po noži, kulce,... se jim hned začne hojit. Tělo látku prostě vypudí, vytlačí ji z rány ven a zacelí se. Kdežto rány způsobené dřevem se hojí stejně rychle, jako když se zraní člověk. Upír se v takovém případě musí napít krve ze žíly, ideálně ne zvířecí, aby se zranění zacelilo okamžitě.

Růst a rozvoj sil upíra a jeho schopností závisí na jeho stravě. Jsou dvě základní možnosti krmení. Krev přímo ze žíly a nebo ze sáčku. Největší moc dává krev jiné nadpřirozené bytosti přímo z žíly. Problém ale je, že někteří tvorové mají návykovou krev, a tak musí být upír hodně opatrný z koho pije. Dále může upír pít lidskou krev, která je jejich nejběžnější stravou. U lidské krve je riziko, že když v ní je alkohol, tak se z ní upír opije. Krev smíchaná s alkoholem má na upíra stejný vliv, jako na člověka alkohol, takže i upír se může opít. Nejméně síly získávají upíři ze zvířecí krve. Takové krev je udrží při životě a udrží jejich schopnosti ve stejném stavu v jakém je mají, ale nikdy je nerozvine dál. Samozřejmě, pokud je některá, z výše uvedených, krev pita ze sáčku a ne z žíly, tak ztrácí opět něco ze své hodnoty a není tak výživná.

Jsou celkem tři způsoby, jak zabít upíra. Prvním je zabodnutí dřevěného kůlu do srdce a ponechat s ním v srdci upíra vyschnout, čímž se změní v prach a zemře. Jedná se o velmi bolestivou smrt. Ještě bolestivější a zdlouhavější smrtí je otrávení jedem vlkodlaka. Upírání může trvat i několik týdnů za strašných bolestí, jak jed prostupuje tělem a zničí ho zevnitř. Třetí a nejsložitější způsob zabití upíra, který zvládne pouze nadpřirozený živící se krví, je úplné vsátí krve, následné odseknutí hlavy a spálení těla na prach.

HIERARCHIE & SPOLEČENSTVÍ A TRIUMVIRÁT

Upíři se dají dělit podle dvou jednoduchých kritérií. Podle stáří, a nebo podle schopností a umění ovládat se. Ani jedno není náročné dělení. Je velmi snadno pochopitelné.

Podle stáří se dělí na pět skupin. První skupinou se Triumvirát. Triumvirát je uskupení trojice nejsilnějších upírů, kterým jsou ostatní podřízení. Určují pravidla upíří společností a trestají jejich přestupky. Do Triumvirátu patří Hakor sakkárský, který je nejstarším žijícím upírem a je považován i za prvního upíra s velmi efektivní zvláštní schopností čerpat energii z aur druhých. Zároveň je dodnes nejstarším proměněným člověkem. Další člen této vedoucí organizace je Gersha baylonská, která vypadá jako sedmiletá holčička. Její schopnost manipulace s osobností téměř jakékoliv bytosti je velmi nebezpečnou a účinnou zbraní. Z tohoto děvčátka mají upíři větší strach, než ze zbytku Triumvirátu. Posledním členem je Rhésos arkský jehož síla působit bolest je obávaná hlavně pro jeho umění využití jí ve velkém rozsahu.

Druhým nejmocnějším stupněm jsou Pradávní. K pradávným se řadí upíři starší 1500 let. Jsou to ti nejstarší, kteří se už většinou ani neukazují na veřejnosti. Mají svoje zázemí ovlivněných, kteří se o něj starají. Většinou žijí v malých městech, kde jsou obyvatelé ovlivněni a nebo naopak ve velkoměstě, kde si skupinky ovlivněných nikdo nevšimne.

Prastaří jsou upíři ve věkové kategorii 1500 až 501 let. Jsou to upíři, kteří už za sebou mívají povinnou službu pro Triumvirát a jsou už, ve většině případů, i vybouření. V tomto období se dost často dávají do spolku s nějakými jinými Nadpřirozenými čistě pro zábavu.

Předposlední skupinou jsou Staří. Je jim mezi 500 a 100 lety. V tomto období probíhá povinná stoletá služba pro Triumvirát. Takovýto upír už ví, jak to funguje s krmením, umí se ovládat a má potřebné znalosti o světě, umí splynout s davem.

Nováčci je označení pro upíry od proměny do jejich 99 let od ní. Tohle období je pro upíra nejzásadnější. Rozhoduje se v něm, jestli upír bude sofistikovaný, a nebo jestli se z něj stane Divoký. Učí se tady ovládat svou žízeň po krvi, i své schopnosti.

Druhý způsob podle kterého můžeme rozdělit je podle schopností a umění se ovládat. I v tomto dělení je Triumvirátu vyčleněna zvláštní první kategorie.

Druhým stupněm jsou Kulturní upíři. To jsou ti, kteří zcela neztratili svou duši. Ovládají se, plně vnímají svoje činy. Tahle skupina se dále dělí na Obdarované a Řadové. Obdarovaní upíři jsou ti, kteří s proměnou získali i nějakou zvláštní schopnost. Není ji mnoho, tak jeden ze sta a z těch sta mají tak dva nějakou opravdu výraznou schopnost, která upoutá i Triumvirát. Řadoví, neboli Neobdaření upíři jsou ti, kteří mají pouze typické schopnosti upírů rozvinuté jen na základě jejich stravování.

Další skupinou a tou pro další bytosti nejnebezpečnější a nejděsivější jsou Divocí. Říká se jim též otroci noci. Neumí se ovládat. Jednají jen na základě pudů. Jejich vzhled je více děsivý, démonský, zvířecí. Jsou to noční lovci, které slunce zabije. Je jim jedno, co zabijí. Zvíře, člověka, upíra, harpii, vlkodlaka,... jdou čistě po krvi a ta je jediným smyslem jejich života.

PRAVIDLA

1. člověk se dozví o upírech – 3 možnosti – ovlivnit k zapomnění, přeměnit, zabít.

2. zamést po krmení stopy

3. měnitel odpovědnost za změněného

4. zabít divokého, když ho potká

5. poslouchat Triumvirát

6. neprozradit nestárnutí – ovlivnění občanů X stěhování

7. nebratříčkovat se s vlkodlaky

8. z „krevních barů" odvádět Triumvirátu peníze

9. zákaz masakru celých měst bez povolení Triumvirátu

10. odpracovat si 100 let u Triumvirátu