Ale co když?

"Já..." na chvilku jsem se odmlčím.
"Ano, chci jet" řeknu odhodlaně a  usměju se. Mamka přikývne.
"Tak si z bál věci vyrážíte za dva dny" řekne a usměje se, ale v očích jsem vyděl smutek.
"Dobře mami, mám tě rád" řeknu a ona se teď usměje, ale opravdovým, ne tím falešným.
"Dobrou Henry"
"Dobrou" řeknu. Když zavře dveře, začnu přemýšlet nad tím jak to bude vypadat až se zítra uvidím s Lucy.
,,Má mě ještě ráda? Když by neměla, tak by nechtěla blabych jel ne? Ale co když?...,,












Omlouvám se za dlouhou neaktivitu, ale doufám že se vám bude líbit krátká kapitola líbit😊.

           Vaše Deni00009 ❤💕

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top