Vysoko ve věži, chráněné stříbrným žebříkem před vlkodlaky, jako kdyby vlkodlaci neměli nic lepšího na práci, než šplhat po žebřících, halily studenty oblaky kouře z kadidla, svíček a aromalamp, až se mnohým dělalo špatně.

Protiva se připlížil zezadu k Sibile a zašmátral průzračnýma rukama.

Ve snaze zamaskovat nepohodlí vyslovila Sibila věštbu.

„Pod černým měsícem..." sípavě dýchala, „je v bezpečí jen ten..." zase to divné funění, „kdo se ukryje ve sklepení!"

„Černý měsíc... dneska je novoluní!" vyjekla Parvati. Sjela po žebříku až si spálila ruce. Levandule se vyřítila hned za ní. Za chvíli byla učebna prázdná.

„Konečně soukromí," oddechl si Protiva.