,,Je divný vidět dům po tak dlouhé době. Nikdy jsem z něho pořádně nevypadla a teď na tak dlouho," svěřila jsem se Ryanovi, když zastavil auto před mým domem. Bylo devět ráno a já doufala, že rodiče jsou doma. Nedala jsem jim vědět, že přijedeme už teď, protože jsem je chtěla překvapit. A navíc, s Ryanem se nám na jeho gauči moc líbilo a nikam jsme jít nechtěli.

,,Myslel jsem si, že si se domů těšila," podivil se Ryan a vypnul motor. Odtrhla jsem oči od domu a podívala se na něho.

,,Strašně jsem se sem těšila, jen říkám, že je to zvláštní," pokrčila jsem rameny. Ryan se na mě usmál.

,,Bojíš se?" zeptal se mě. Podívala jsem se na dům a potom zpátky na něho. Věděla jsem, že můj život už nebude jako před tím, ale taky, že nebude nějaký špatný. Mám přce úžasnou rodinu, přátele a teď ještě Ryana.

,,Bojím se, že to už nikdy nebude stejné jako dříve," řekla jsem mu svoje obavy. ,,A taky se bojím, co rodiče řeknou na nás dva." Ryan mě chytil za dvěma prsty za bradu a otočil si mě k sobě.

,,Všechno bude v pořádku," slíbil mi a potom mě dlouze políbil na rty. I přes to, že Ryan zněl tak přesvědčivě, jsem v jeho hlase slyšela pochybnosti. ,,Tak pojď, půjdeš konečně domů," řekl Ryan a oba jsme vystoupili z auta.

Vyšli jsme po schodech k vchodovým dveřím. Z kabelky jsem vytáhla klíče a potichu jsem dveře odemkla a otevřela je. Vešla jsem dovnitř a ucítila tu krásnou vůni domova. Položila jsem kabelku na zem a vydala se směrem do kuchyně, odkud jsem slyšela hlasy. Když jsem tam přišla, uviděla jsem mamku a taťku, jak snídají. Oba se tvářili velmi smutně. Mamka nebyla namalovaná, což u ní byl nezvyk a taťka si nečetl noviny, což také nebylo normální.

,,Dobré ráno," pozdravila jsem je a vešla do kuchyně. Oba přestali jíst a překvapeně se na mě podívali.

,,Chloe?" zeptal se taťka překvapeně. Usmála jsem se na něho. On vstal a běžel mě obejmout. Pevně si mě k sobě přitáhl, až jsem si myslela, že mě rozdrtí. Poté mě obejmula mamka. Všimla jsem si, že začala brečet, tak jsem se jí snažila uklidnit.

,,Mysleli jsem si, že už tě nikdy neuvidíme," řekla mi a pohladila mě po vlasech. Vypadala tak šťastná, jak už jsem jí dlouho neviděla.

,,Měla jsem přece toho nejlepšího ochránce," připomněla jsem jim a otočila se na Ryana, který právě přišel do kuchyně. Chytila jsem ho za ruku a usmála se na rodiče. ,,Bez něho bych tu dneska nestála," řekla jsem jim.

Mamka šla Ryana obejmout a pořád brečela. Taťka mu taky poděkoval, ale všimla jsem si, že se už netváří tak nadšeně. Od té chvíle, co jsem Ryana chytila za ruku se trochu mračil. Věděla jsem, že to pro něho nebude jednoduché příjmout, že s Ryanem chodím, ale byla jsem si jistá, že si zvykne.

,,Pojď, pomůžu ti vybalit," řekla mamka a šla odešla se mnou nahoru. Po cestě po schodech jsem jí však musela vysvětlit, že vlastně na vybalení toho moc nemám.

,,Ryane, můžu s tebou mluvit? U mě v kanceláři," uslyšela jsem taťku, když jsem šla nahoru. Doufala jsem, že nejde Ryana do kanceláře odprásknout.

,,Mám ti něco připravit? Víš, co? Udělám ti tvoje nejoblíbenější jídlo a připravím ti horkou koupel a..." začala mamka výjmenovávat věci, které mi chtěla připravit, ale já jí zarazila.

,,To je dobrý, mami. Nic nepotřebuju. Chci si jen dát teplou sprchu a převléct se a potom bych ráda zašla za Margo a Scottem, aby věděli, že jsem v pořádku," řekla jsem jí a ona se na mě usmála.

,,Dobře, ale kdybys cokoliv potřebovala, hned mi to řekni," usmála se na mě a neodešla z mého pokoje dokuď jsem jí to neslíbila. Když odešla, šla jsem si dát dlouhou sprchu. Chtěla jsem ze sebe smýt všechny špatné vzpomínky, které se mi za posledních pár týdnů, staly.

**********

Došla jsem k domu Scotta a zazvonila jsem na zvonek. Věděla jsem, že v tuhle dobu jsem s Margo ke Scottovi pravidelně chodívaly, a tak jsem doufala, že tady oba budou.

Netrvalo dlouho a dveře se otevřely. Z nich vykoukl Scott, který měl na sobě jen tepláky. Rozespale si mnul oči. Vypadal, že zrovna vstal. Když mě uviděl, zarazil se.

,,Chloe? Ty žiješ?!" zeptal se mě a znovu si promnul oči. Asi nevěřil, že mě vidí. Proč mě všichni už dávno pohřbili? To ani nevěřili v to, že se vrátím?

,,Taky tě ráda vidím," usmála jsem se na něho. Než jsem se nadála, Scott mě obejmul a zatočil se se mnou ve vzduchu.

,,Ani nevíš, jak jsem se o tebe bál," řekl a položil mě zpátky na zem. ,,I Margo se strašně bála," řekl mi a já viděla, že je trochu nervózní.

,,Scotty, kdo to je?!" uslyšela jsem z vnitřku domu povědomí hlas. Než mi došlo, kdo to je, osoba vyšla ven

,,Margo?" zeptala jsem se trochu zmeteně, když jsem uviděla, že má na sobě jen tričko. Scottovo tričko.

,,Chloe? Jsi to ty?" zeptala se a než jsem stihla odpovědět, pevně měobejmula. Když se odtáhla, pořádně jsem si ty dva prohlédla. Hned mi bylo jasné, co se to tady děje, ale nemohla jsem tomu uvěřit.

,,Tak tohle mi budete muset vysvětlit. Já na pár týdnů vytáhnu paty z města a vy dva se dáte dohromady?" zeptala jsem se jich překvapeně.

,,Už to tak bude," řekl Scott a přitáhl si Margo blíž k sobě. Musela jsem se nad tím usmát.

,,No už bylo načase. Ale musím uznat, že vám to trvalo," ušklíbla jsem se.

**********

,,Ty jsi celou tu dobu věděla, že je Scott do mě zamilovaný?" zeptala se mě překvapeně Margo, když jsem seděli u Scotta v obyváku a popíjeli jsme kafe. Margo a Scott seděli vedle sebe na guči a Scott jí obímal jednou rukou kolem ramen.

,,Samozřejmě! Bylo to na něm tolik poznat. Vůbec jsem nechápala, že  ty jsi to neviděla, když jsi tak všímavá," řekla jsem Margo a zasmála se.

,,Takže ti nevadí, že jsme spolu?" ujišťovala se Margo. Vypadala, že jí na tom opravdu záleží.

,,Jasně, že mi to nevadí. Jsem dokonce ráda. Už jsem se nemohla dívat na bezradného Scottyho," řekla jsem a mrkla na ní.

,,Ani nevíš, jak jsem šťastná," řekla Margo nadšeně a usmála se na Scotta. Poté se obrátila znovu na mě. ,,Ale teď dost o nás, ještě jsi nám neřekla, jak to dopadlo s tebou, Ryanem a Danielem," řekla Margo a tvářila se velmi zvědavě.

,,Daniel je mrtvý a s Ryanem jsme se dali dohromady," zkrátila jsem příběh. Oba se na mě překvapeně podívali.

,,Já to věděla, že se dáte s Ryanem dohromady!" vykřikla nadšeně Margo a já se nad ní protočila očima. I když vlastně měla pravdu.

,,A Daniela zabil Ryan?" zeptal se Scott. Kousla jsem se do rtu a podívala se do svého hrnku s kafem.

,,Ne, já ho zabila," řekla jsem a znovu se na ně podívala. Margo i Scott na mě překvapeně koukali. ,,Daniel chtěl Ryana zabít, tak jsem ho zastřelila, abych Ryana zachránila," vysvětlila jsem jim a napila se kafe.

,,Ty? Ty jsi ho zabila?" zeptala se mě Margo nevěřícně. Vypadalo to, že se snaží ujistit, že mě slyšela dobře.

,,Jo, já ho zabila. Ale nemusíte se bát, do vězení nepůjdu," řekla jsem jim a snažila se dát najevo, že už se o tom nechci bavit.

,,To je dobře," řekl Scott. ,,A kdy se vrátíš do školy? Plánuješ doufám udělat maturitu?" zeptal se mě, aby změnil téma. Byla jsem mu za to vděčná.

,,Chci se vrátit, co nejdříve. Potřebuji, abych zase najela do normálního života," vysvětlila jsem a oni souhlasně přikývli.

,,A co ty a Ryan? Hodláte spolu zůstat až do smrti?" zeptala se Margo a já nad ní protočila očima. Její uvažování bylo roztomilé, ale ne moc reálné.

,,Nevím, jestli spolu budeme až do smrti, ale zatím nám to klape," řekla jsem já a ona radostně zatleskala.

,,To je úžasný! Obě máme kluka!" vykřikla a dala Scottovi pusu. Její nadšení jsem také sdílela. Už jsem se nehohla dočkat, až zase Ryana uvidím. A to jsme se viděli před hodinou.

,,Tak na naši partu, která se je zase kompletní," řekl Scott a pozvedl svůj hrnek s kávou. S Margo jsme se zasmály a přiťukli jsme si s ním. Byla jsem tak ráda, že jsem zase s nimi.

_________________________

• Ahojte! Chloe je konečně doma! Tohle byla pohodovější kapitola před velkým finálem. Příští kapitola bude z pohledu Ryana, tak snad se vám bude líbit :-)

• Pokud se vám kapitola líbila, budu moc ráda, když dáte vote a napíšete komentář. A děkuju za 10K přečtení a 1K votes!

- Eli