Probudilo mě náhlé rozsvícení světel v pokoji. Musela jsem si zakrýt oči rukama. Když si moje oči konečně přivykly, posadila jsem se na posteli a podívala se na hodiny na stěně. Bylo devět hodin ráno. Uvědomila jsem si, že vzhledem k tomu, že tady nejsou žádná okna, tak rozsvěcování světel bude asi signál toho, že je den.

Líně jsem vstala z postele a došourala se do koupelny, abych ze sebe udělala člověka. Sice bych dnes nejraději zůstala zahrabaná v posteli, ale musela jsem přece zaměstnat Daniela, aby Liam mohl připravit útěk. Po tom minulém nepodařeném plánu jsem tomu sice moc nevěřila, ale byla to moje jediná naděje na to, dostat se ven.

Když jsem se převlékla a upravila se, někdo zaklepal na dveře. Šla jsem otevřít a doufala jsem, že to bude Liam. Otevřela jsem dveře a on tam opravdu stál.

,,Ahoj," pozdravil mě. ,,Připravená na velký den?" zeptal se mě a já přikývla. ,,Daniel tě čeká na snídani, zdrž ho tam alespoň hodinu," dal mi za úkol Liam a já znovu přikývla.

Vydali jsme se spolu chodbou k jídelně. Když jsem k ní došli, Liam se se mnou rozloučil a já zůstala sama. Párkrát jsem se pořádně nadechla a vydechla jsem než jsem se rozhodla vzít za kliku a vstoupit dovnitř.

,,Dobré ráno, Chloe," pozdravil mě Daniel, když jsem vstoupila. Seděl u stolu a četl si noviny. ,,Jak jsi se vyspala?" zeptal se mě a pokýval ke stolu, abych se posadila.

,,Dalo se to. Ta postel je opravdu pohodlná, ale není to jako doma," odpověděla jsem mu suše a sedla si naproti němu ke stolu. Měla jsem šílený hlad, a tak jsem se na svůj talíř nandala dvě krásně vypadající koblihy.

,,Zvykneš si," řekl mi Daniel a já měla chuť na něho začít křičet, že na to si rozhodně nezvyknu, ale raději jsem se zakousla do koblihy a přešla to. ,,Dáš si kafe? Sehnal jsem ti přesně takové, jaké máš nejraději," oznámil mi a mávnul na chlapa v černém, který stál v koutě. Ten přešel k malému stolku, ze kterého vzal bílý hrnek a přinesl mi ho.

,,Jak víš, jakou kávu mám nejraději?" zeptala jsem se trochu zmateně, ale hrnek jsem si od toho chlapa vzala. Opravdu to byla moje nejoblíbenější káva.

,,Sleduju tě už pár týdnů, vím o tobě skoro všechno," řekl a já málem vyprskla to kafe, kterého jsem se právě napila. On mě sleduje? Co všechno o mě ví?

,,Doufám, že si mě nesledoval, když jsem se převlíkala," podívala jsem se na něj z nadzvednutým obočím a doufala, že řekne ,,ne".

,,Chtěl jsem, ale moji lidi si spletli tvůj dům s domem tvého kamaráda Scotta, takže..." nedokončil to. Místo toho se ušklíbl.

,,To si děláš srandu, že jo?" zeptala jsem se ho a snažila se potlačit smích. Daniel mě chtěl sledovat, jak se převlíkám a místo toho viděl Scotta? Páni!

,,Bohužel ne. Víš o tom, že Scott spí nahej?" zeptal se mě a udělal zhnusenou grimasu. Teď už jsem se neudržela a zasmála se. Poprvé za tu dobu jsem se zasmála.

,,Vím," přikývla jsem a dál se smála. ,,To je jeden z důvodů, proč jsme s ním nepořádali přespávací párty," řekla jsem mu a on se taky zasmál.

,,Nedivím se," řekl Daniel a se smíchem složil noviny, které položil vedle sebe na stůl. Když jsem se dosmála, znovu jsem si uvědomila ten fakt, že mě Daniel pár týdnů sledoval.

,,Co o mě všechno víš?" zeptala jsem se ho nejistě. Vlastně jsem si nebyla jistá, jestli to chci vědět. Ale na druhou stranu, alespoň tím povídáním získám Liamovi čas.

,,Vím, kde bydlíš, kam chodíš do školy, kam chodíš nakupovat, kam se chodíš bavit, kde si kupuješ kafe a taky, kdo jsou tvý přátelé," výjmenoval Daniel a potom si vzal z tácu před sebou chleba a začal si ho mazat máslem.

,,To je všechno?" zeptala jsem se ho. Už teď to znělo děsivě a já doufala, že toho víc už neví.

,,Ještě vím všechno o tvojí rodině," dodal. Říkal to tam normálně, jakoby mi říkal, jaké bude zítra počasí. Asi mu špehování lidí přišlo normální.

,,To je fakt super," řekla jsem ironicky a strčila si do pusy zbytek koblihy. Čokoládová náplň, která v ní byla, mě docela uklidňovala.

,,Tobě nepříjde moje práce zajímavá?" zeptal se mě. Teď už se tvářil vážně. Koukal na mě a čekal na mojí odpověď.

,,Zajímavá? Má mi připadat zajímavé, že ubližuješ a zabíjíš? Že šphuješ a vydíráš? To má být zajímavá práce? Protože podle mě to je hnus," řekla jsem mu na rovinu svůj názor. Bylo mi jedno, co mi za to udělá, ale prostě jsem mu to musela říct. A navíc ptal se.

Daniel na mě pořád koukal, ale nic neříkal. Přišlo mi to horší než kdyby řval, protože jsem nevěděla, co bude po tom jeho mlčení následovat.

,,Tolik mi někoho připomínáš," řekl a ani na chvíli ode mě neodvrátil ten jeho pronikavý ledový pohled.

,,Koho ti připomínám?" zeptala jsem se ho zmateně. Koho mu připomínám? A hlavně čím?

,,Lásku mého života," odpověděl mi a já se na něho nechápavě podívala. O čem to mluví? ,,Asi se tomu budeš divit, ale i já byl kdysi dávno zamilovaný," řekl, když si všiml mého pohledu.

,,Vážně?" zeptala jsem se překvapeně. Tohle byla asi ta poslední věc, co bych od člověka jako je Daniel čekala.

,,Vážně. Jmenovala se Anna a byla ti neskutečně podobná. Jak vzhledově, tak i povahově," ušklíbl se nad svými vzpomínkami.

,,A co se s ní stalo? Někdo jí zabil?" zeptala jsem se, protože to bylo jediné, co mě napadlo. Přece od Daniela je jen jediná cesta pryč...

,,Ne, nikdo jí nezabil. Včas z tohohle mého světa utekla," řekl a podíval se do země. Vypadal, že mu tohle téma není dvakrát příjemné, ale zase na druhou stranu mi přišlo, že mi to chce říct.

,,Utekla?" zeptala jsem se nechápavě. Pokud od Daniela utekla nějaká Anna, tak to zvládnu taky!

,,Utekla, když se dozvěděla, co jsem zač. Chodili jsme spolu dva roky a já to před ní celou tu dobu tajil. Snažil jsem se jí chránit a navíc jsem nechtěl, aby jí někdo použil jako zbraň proti mě. Jenže ona mě náhodou zahlédla, když jsem zastřelil jednoho chlapa. Byla to náhoda, protože ona do těch míst vůbec nechodila. Snažil jsem se jí to všechno vysvětlit, ale ona mi řekla to, co jsi mi řekla ty. Že se jí celá moje práce hnusí. A potom dodala, že už mě nechce nikdy vidět," dokončil vyprávění Daniel.

,,A ty si jí nechal jít? Neunesl si jí jako mě?" zeptal jsem se ho ironicky. Asi jsem mu měla místo toho říct, že je mi to líto, ale nějak jsem to nedokázala.

,,Ne, nechal jsem jí jít, což byla největší chyba mého života. A už jí nikdy nebudu opakovat," řekl a znovu se na mě podíval. Už se zase tvářil jako drsňák, kterého jsem znala.

,,Takže jsem tvoje náhrada za Annu?" zeptala jsem se ho naštvaně. Pokud si myslí, že mu tady budu nahrazovat jeho ex, tak se teda plete.

,,Něco v tom smyslu," přkývl a napil se ze svého hrnku.

,,Tak s tím nepočítej," řekla jsem a rychle jsem vstala od stolu. ,,Nikoho ti vynahrazovat nebudu," oznámila jsem mu a vydala se ke dveřím.

,,Chloe, počkej!" zakřičel na mě a já slyšela, jak jde za mnou. Zastavila jsem se těsně před dveřma a otočila jsem se na něj. Stál přímo za mnou.

,,Co ještě chceš, Danieli? Vzal jsi mi domov, rodinu, přátele... Co po mě po tom všem ještě chceš?" zeptal jsem se ho bezradně. Nenáviděla jsem ho za to, co udělal Ryanovi, Liamovi, mému tátovi, mě a spoustu dalším lidem.

,,Jediné, co chci, abys tady byla šťastná," usmál se na mě a pohladil mě po paži. Já však ucukla.

,,Ne, to ty chceš být šťastný. Myslíš si, že když ti to nevyšlo s Annou, tak já ti to dokážu vynahradit, ale to nejde!" řekla jsem mu zoufale.

Daniel se na mě zase chvíli díval a nic neříkal. Potom však udělal něco, co jsem vůbec nečekala. Naklonil se ke mě a políbil mě. Hned jsem ho od sebe odstrčila a chtěla jsem mu dát facku, ale on mojí ruku chytil dřív, než se vůbec stačila dotknout jeho tváře.

,,Pusť mě! Co si sakra myslíš, že děláš?! Moc dobře víš, že miluju Ryana!" začala jsem na něho křičet.

,,A ty si myslíš, že vám to výjde? Že ty, obyčejná holka a on, nájemný zabiják? To vám nikdy vyjít nemůže," řekl mi a já se zamračila.

,,Kvůli tomu, že to nevyšlo tobě, tak to neznamená, že to nevýjde mě a Ryanovi," řekla jsem mu a konečně vytrhla ruku z jeho sevření. ,,A i kdyby nám to nevyšlo, tak ty a já spolu nikdy nic mít nebudeme!" křikla jsem na něho a potom jsem rychle vyběhla z jídelny. Běžela jsem do svého pokoje, kde jsem se svalila na postel a začala brečet. Pokud se odsuď dnes v noci nedostanu pryč, tak to tady asi nepřežiju.

______________________

• Daniel políbil Chloe! Co na to říkáte? A změnili jste na něho alespoň trochu názor po tom jeho milostném příběhu o jeho lásce?

• Vím, že jsem vám nedávno slibovala velké překvapení. Nebojte se, nezapoměla jsem. Prozradím vám to za dvě kapitoly

• Budu vděčná za každý komentář a votes. A moc děkuju za více než 8K přečtení :-)

- Eli