Ryan se pohodlně uvelebil ve svém koženém křesle naproti postele, na které jsem seděla já. S vysvětlováním si dával docela načas, což mě štvalo. Měla jsem sto chutí se sebrat a jí se domů vyspat z kocoviny, ale moje touha vědět, jak to všechno doopravdy je, byla silnější.

,,Máš v plánu začít ještě dneska nebo mám přijít zítra?" zeptala jsem se ho ironicky. Ryan se ušklíbl a podíval se na mě. Když však viděl, že se netvářím nadšeně (už zase), raději začal.

,,Asi před třemi lety tvůj táta pracoval na jednom případu," začal Ryan. ,,Měl dostat za mříže chlapa, kterej měl na svědomí dost velký podvody a i pár zabití. A navíc kšeftoval s drogama a zbraněma," vysvětlil mi.

,,Prostě mafián," ušklíbla jsem se. ,,Budu háda, jmenoval se Lewis," řekla jsem a podívala se na Ryana, který přikývnul.

,,Jo, byl to Lewis," souhlasil se mnou. ,,Ale on nebyl jen tak ledajakej mafián. Byl zvláštní v tom, že proti němu nebyly žádné důkazy. Všichni věděli, co dělá, ale nikdy se nic nenašlo. Nezanechával po sobě žádné stopy," pokračoval Ryan ve vyprávění.

,,Tak jak to, že ho táta dostal?" zeptala jsem se. Ryan se na mě překvapeně podíval. ,,Co je?" zeptala jsem se ho.

,,Jak víš, že ho tvůj táta dostal?" zeptal se mě a já protočila očima. Tohle bylo přece jasný jako facka.

,,Vím to, protože můj táta nikdy neprohrává. A když říkám nikdy, tak myslím NIKDY," zdůraznila jsem poslední slovo. Ryan uznale přikývl.

,,Jo, to je fakt," řekl a zadíval se do země. Vypadal, že si na něco vzpomněl. ,,Když teda víš, že je tvůj táta dobrej, tak tě asi nepřekvapí, že ty důkazy získal tím, že na Lewise nastražil nějakou past. Do které se on chytil a tvůj táta měl důkazy," řekl Ryan a pokrčil rameny.

,,Jsi docel neinformovanený, když nevíš, co to bylo za past," řekla jsem a podívala se na něho s ušklebkem na tváři. Teď jsem tady já ta, které se šklebí. Už vím, co na těch úšklebcích Ryan má.

,,Myslím, že jsem informovaný dost, jen mě nezajímají nějaké právnické postupy. Pokud tě to tak zajímá, tak se zeptej svýho táty," řekl mi Ryan a nuceně se na mě usmál.

,,Jo, jasně. Půjdu za tátou a řeknu: ,Tati, co si prosím tě před pár lety vymyslel na Lewise? Ryan mi to nechce říct.' To bude opravdu nadšenej. Vsadím se, že do půl hodiny budeš bez práce," řekla jsem a taky se usmála. Ode mě to však nebyl nucený úsměv.

,,Chceš slyšet, jak to bylo dál nebo se chceš raději hádat?" zeptal se mě Ryan a já protočil a očima a kývla jsem hlavou na znamení, aby pokračoval. ,,Lewise odsoudili na patnáct let do vězení, protože mu tvůj táta nemohl dokázat ty vraždy," řekl Ryan. Vstal z křesla a začal chodit po místnosti. ,,Lewis tenkrát slíbil tvému tátovi, že se mu pomstí."

,,A co to má co společného se mnou?" zeptala jsem se nechápavě. Táta dostal do vězení už spoustu zločinců a každý z nich mu určitě vyhrožoval, tak proč je tenhle Lewis tak zvláštní?

,,Jde o to, že Lewis se dostal před pár týdny z vězení," řekl Ryan a opřel se o zeď. Už se netvářil vážně, vypadal spíš, že něco tají a nechce o tom mluvit.

,,Jak ho mohli pustit, když byl odsouzenej na 15 let?" zeptala jsem se ho, protože tomuhle jsem už opravdu nerozuměla.

,,Měl u soudu známe, a tak se znovu odvolal a oni ho pustili s podmínkou," vysvětlil mi Ryan a já se na něho překvapeně podívala. On si mého výzazu všiml. ,,Jo, pustili na svobodu vraha, ale já za to nemůžu, tak se na mě tak nekoukej," řekl a dal ruce do obranné gesta.

,,Já tě z ničeho neobviňuju," řekla jsem. ,,Ale konečně mi vysvětli, proč tě táta najmul?" pobídla jsem ho, protože jsem měla pocit, že už déle to jeho natahování nevydržím.

,,Před dvěma týdny přišel tvému tátovi od Lewise dopis, ve kterém stálo, že za to, co mu udělal, ho připraví o to nejcenější, co má. Což si ty, Chloe. Lewis tě chce zabít za to, co mu provedl tvůj táta, a proto jsem tady já, abych tě ochránil, protože Lewis by byl toho schopný," řekl Ryan a podíval se na mě. Já jsem nestačila zírat. Najednou mě popadl strach, protože mě přece chce někdo zabít! Co budu dělat?! Hlavně klid!

,,Jak ho ale zastavíme?" zeptala jsem se Ryana a snažila jsem se zadržet slzy, které se mi hrnuly do očí. Teď se budu bát vyjít jen na ulici.

,,Zaprvé, žádné my, ale já," řekl důrazně Ryan. ,,A zadruhé, Lewis se nezastaví před ničím, takže ho budu muset zabít," dodal.

,,Dobře, hlavně to udělej, co nejdříve, ať můžu v klidu spát," řekla jsem mu a v duch si vyčítala, že jsem se někdy v tomhle šťourala. Táta moc dobře věděl, proč mi to neřekl.

,,Neboj se, jsem profík," ušklíbl se Ryan a vytáhl ze své kožené bundy pistoli. Musela jsem uznat, že vypadal jako nějaký agent. Nějaký sexy agent. Rychle jsem ty myšlenky zahnala.

,,Jo, to jsem si všimla," zašeptala jsem pro sebe, aby mě Ryan neslyšel. Vylezla jsem z postele a začala jsem hledat svojí kabelku. Než jsem se nadála, Ryan mi jí podával. Malinko jsem se na něho usmála a šla jsem si ke dveřím obout boty, které tam ležely rozházené.

,,Tak díky, že jsi se o mě postaral, ale příště to nedělej," řekla jsem a on se ušklíbl. Už jsem chtěla odejít, ale ještě mě napadla jedna věc. ,,Ryane?" oslovila jsem ho mezi dveřmi.

,,Ano?" zeptal se a přešel ke mě blíž.

,,Jak se Lewis jmenuje křestním jménem?" zeptala jsem se ho a doufala jsem, že neřekne žádné jméno, které začíná na písmeno D.

,,Jmenuje se Daniel Lewis," řekl Ryan a mě se udělalo špatně.

_____________________________

• Po delší době je tu nová kapitola! Omlouvám se, že jsem teď nic nenapsala, ale neměla jsem moc času a musela jsem si tuhle kapitolu pořádně promyslet :-)

• Jste rádi, že se to už vysvětlilo? Ještě se toho dozvíte víc, ale to až později. Mimochodem, proč si myslíte, že Chloe byla tak vyděšená z toho jména? :-)

• Moc děkuju za komentáře u minulé kapitoly a budu moc ráda, když mi napíšete i teď váš názor :-)

- Eli