„Co tím chceš říct?" zeptá se zmateně James. Dostala jsem ho! Poprvé je v pasti on a ne já.

„Chci tím říct, abys se mnou nejednal jako s malým dítětem, protože nestojím o žádnou tvoji ochranu. Za to, že jsi ode mě dneska odehnal toho muže, ti upřímně děkuju. Ale tvoje snaha byla zbytečná, pokud víš, že se pro mě vrátí. A když mi to neřekneš, nebudu připravená. Pak už mě možná nezachráníš. Příště by mu to totiž mohlo projít," řeknu a sebejistě si od Jamese převezmu svůj ledový nápoj. Pak se z něj napiju, přičemž z Jamese ani na sekundu nespustím pohled.

„Myslíš si, že tomu všemu rozumíš, ale jsi na omylu," vydechne.

„A právě proto teď odcházím. Na co plýtvat časem na něco, čemu nerozumím. Možná bych tomu i porozuměla, ale když ty mi to nevysvětlíš..." Provokuji ho, to vím. Možná si jen namlouvám, že jsem převzala kontrolu nad situací a teď tu velím já. Ale chci tomu věřit. Nemůžu se sice Jamesovi rovnat, protože nemám dost informací, které by mi dávaly moc, tak jako jemu. Ale můžu ho alespoň překvapovat svými argumenty.
„Starej se o sebe, já se budu zase starat o sebe, a všechno bude tak, jak to bylo před festivalem," vyslovím rozhodně a vstanu od stolu.

„Děláš chybu," téměř tu větu samou zlostí zavrčí. Docela rychle otočil.

„Jo a ještě něco. Pozdravuj ode mě svýho gangstersky vypadajícího kamaráda a vyřiď mu, že se ho nebojím, jo?" řeknu svá poslední slova a v ten moment James rychlostí blesku vstane. Pokusí se po mně vystartovat, ale já vezmu sklenici džusu a vychrstnu mu její obsah do obličeje. Nic lepšího mě zkrátka nenapadlo. K mému štěstí ho to překvapí, a to mi získá pár cenných sekund na útěk.

Seberu svůj batoh a okamžitě začnu utíkat pryč z bistra. Vezmu to přes vnitřní prostor, kde na sobě cítím pohledy hned několika lidí sedících kolem. Zaostřím na východ z tohoto podniku a rozběhnu se k němu. „Hej!" zakřičí na mě vousatý muž u baru, protože opouštím podnik bez placení. „Stůj!" volá, ale mě to nezastaví. Kde se to ve mně všechno bere? Nikdy jsem takováhle nebyla.

„Platí za mě přítel!" zavolám na něj nazpět a zmizím za dveřmi až doposud poklidného místa. Romantické posezení venku bylo jen ticho před bouří. Obávám se, že teď už klid nebude. Jsem bouře a zničím vše, co se mi připlete do cesty. I kdyby to měl být samotný Pronásledovatel.