ČÁST PRVNÍ

Stojím se svými kamarády v první řadě, přímo před pódiem, ruce položené na kovovém ohrazení, které nás odděluje od pódia. Užívám si kouzlo přítomného okamžiku. Zaposlouchám se do hudby a nechám se unášet jejími tóny. Vytvořím si v hlavě svůj vlastní svět a všechno je v tu chvíli naprosto dokonalé.

Nechám na sebe dopadat barevné konfety, jež se mi lepí na pokožku. Na pár sekund zavřu víčka a sama pro sebe se široce usměju štěstím, které mi právě proudí v těle. Cítím jakýsi zvláštní a zároveň velice příjemný pocit ve svém břiše i hrudi. Všechno je právě tak, jak má být.

Slyším smích, křik i zpěv svých kamarádů a všech lidí okolo. Najednou se odněkud začne linout narůžovělý kouř, který s sebou přináší i jakousi umělou vůni jahod.

A když opět otevřu oči v domnění, že mě někdo pozoruje, otočím hlavu a zjistím jsem, že mé tušení bylo správné. Kouká na mě nějaký plešatý muž s hustým strništěm a temně zelenýma očima.

A najednou se začne prodírat davem směrem ke mně...