Ten polibek trval pár vteřin. Ale oběma mladíkům připadal věčný.
Když se od sebe oddálili, srdce jim bušila a dech se zadrhával.
Zelená se střetla s šedou, pohled s pohledem.

„Jak dlouho jsi na tohle čekal, Pottere?“ prolomil příjemné ticho Zmijozel.

Harry jen na okamžik zavřel a následně opět otevřel oči. Snad aby se ujistil, že to nebyl jen krásný sen.

„Od třetího ročníku. A ty?“

„Opět nad tebou vítězím. Toužil jsem po tobě od prvního okamžiku, kdy jsem tě spatřil. Nejdříve jsem chtěl jen kamaráda, ale když jsi mne odmítl, začal jsem chtít víc. Až z toho byla láska.“