Brumbálovo přesvědčení, že by se o sobě Severus a Harry měli dozvědět čím jak nejpozději, značně zesláblo po zjištění, jak moc Severus Snape Harryho nenávidí.

Nehodlal jim napovídat, ale měl by dohlédnout na to, aby svou vzájemnou nenávist neprohlubovali.

Proto nyní čekal, jak se profesor lektvarů vyjádří k výkonu Harryho Pottera a jeho záchraně Kamene mudrců. 

,,To je opravdu báječné! Předpokládám, že za to ještě toho spratka budete vynášet do nebes! “

,,Severusi, jsi opravdu nenapravitelný. Tebe ani trochu neudivuje, že se tři jedenáctiletí studenti dokázali dostat přes veškerá zabezpečení? “

,,Tito studenti, jak vy říkáte, měli být ve svých komnatách a ne strkat nos do věcí, do kterých jim nic není.“

Brumbál se na Severuse shovívavě usmál.

,,Myslím, že se mýlíš Severusi. Domnívám se, že zrovna Harrymu je do těchto věcí více než si myslíš. Nebo jsi snad zapomněl, jakým způsobem přišel o rodiče? Celý svět ho oslavuje za to, že jako dítě porazil Voldemorta, očekáváš, že zrovna on bude sedět v ložnici a trpělivě čekat, až se vrátí ten, který mu zabil rodiče a zničil dětství? Nebýt Harryho a jeho přátel, pravděpodobně by již nyní byl Voldemort opět mezi námi. Pravda, svým smyslem pro spravedlnost a jistým nebelvírským pudem bojovat do posledního dechu, mi Harry někoho velice připomíná.“

,,To se mi snad jen zdá? Měl by být vyloučen ze školy a ne chválen za svoji nehoráznou blbost! Ale je to Potter, že? Tomu se nesmí zkřivit ani vlásek! “

,,Podle tebe, bych měl vyloučit každého studenta, který se vážně proviní? Nebo jen Harryho, protože ho nemůžeš ani vystát? Severusi, pokud bych takto měl postupovat, tak bych před léty musel vyloučit tebe i Harryho. Tvá zaujatost proti jménu Potter je přehnaná, zřejmě zapomínáš, že je to i Evans a to ne jen z malé části. A kdyby jsi se někdy díval pořádně kolem sebe, všiml by sis i podoby s někým jiným. Soudíš toho hocha příliš tvrdě.“

Severus byl rozčílen Brumbálovým proslovem, proto měl již nakročeno ke dveřím. 

,,Vy na toho arogantního spratka nedáte dopustit, že?Aby se vám to jednou nevymstilo. “

Nečekal co dalšího mu ředitel školy řekne a rychle odešel z jeho pracovny.

Byl tak zamyšlen, že si ani nevšiml, že místo do sklepení, dorazil na ošetřovnu. Chtěl se otočit, ale něco mu v tom zabránilo. Pomalým krokem došel k jedné z postelí.

Zadíval se na hocha, který klidně odpočíval. Na obličeji měl několik šrámů a vlasy měl rozcuchanější než obvykle. Jizva ve tvaru blesku, která se rýsovala na čele, dávala všem najevo, že se mladík setkal již v útlém věku s černou magií.

Severus musel uznat, že v tu chvíli opravdu nevypadal jako syn Jamese Pottera, ale jako zcela obyčejný kluk. Harry se pohnul a deka, kterou byl přikrytý mu o kousek sklouzla.

Ani se nezamyslel nad svým počínáním a chlapce zpět zakryl. S povzdechem se odvrátil a tentokrát skutečně zamířil do sklepení. I přese všechno si nehodlal připustit, že by hoch byl něčím jiným, než arogantním a drzým spratkem. 

Netušil, že jeho chování s mírným úsměvem pozoroval ředitel školy. Možná i bez jeho přičinění si k sobě najdou cestu dva lidé, které osud už jednou rozdělil.

Ne, nebyl to osud, byl to Voldemort a Brumbál si byl jist, že teď, když se mu Harry postavil, je jen otázka času, kdy se opět vrátí a bude válka.