《30》

Celý zbytek dne byl klidnější pro všechny obyvatele tohoto velkého domu.

SunSun dvojice spolu poklidně sledovali film v obýváku a jedli popcorn. Naopak Chan a Jeongin se zamkli ve svém pokoji a nikdo se neodvážil přiblížit ke dveřím aby náhodou nezastihli něco co neměli.

Jungkook seděl na terase s mobilem v ruce a jako každý jen si on a Taehyung povídali o tom jak moc by se už chtěli vidět.

Hoseok ležel v posteli zahrabaný v peřinách, zatímco Yoongi se mu schovával v náručí a tiše chrupkal po tom, co statečně snědl něco většího než polévku. Brunet na něj nemohl být pyšnější.

Zbytek byl v kuchyni a snažili se najít jakékoli chyby v jejich plánu na záchranu Felixe a zničení obou organizací. Jediný kdo se neúčastnil byl Hyunjin, který se zamyšleně procházel v zadní části zahrady, kam nedoléhalo ani světlo od domu.

Přemýšlel co bude potom až ho najdou. Budou se moct pustit do normálního života? Nejdou si normální práci, kde nebude muset zabíjet lidi? Bude Felix konečně šťastný?

S povzdechem zaklonil hlavu a podíval se na krásný měsíc. Ve tmě ozařoval téměř celou zahradu, protože na nebi nebylo ani mráčku. Byl klid.

Zhluboka se nadechl čerstvého vzduchu, když v tom zaslechl zvuk, který přerušil celý klidný večer. Výstřel, následovaný výkřikem.

Okamžitě se otočil směrem k domu a zaslechl několik dalších výstřelů. To stačilo k tomu, aby se rozběhl zpět.

Žádné další výstřely se neozývaly, ale když uviděl, že Jungkook se krčil pod oknem do kuchyně, pochopil, že se něco dělo.

Jungkook si ho všiml a naznačil mu, aby byl potichu, proto se okamžitě skrčil vedle něj ,,Co se děje?"

,,Někdo nás napadl, podívej se sám" sykl tiše.

Opatrně tedy nakoukl dovnitř. Stáli tam dva muži se zbraněmi v černých maskách. Jeden z nich držel v kravatě Nikiho a mířil mu přímo na krk, zatímco ten druhý mířil na ostatní, kteří v pozoru stáli kolem stolu. Někteří měli vlastní zbraně v ruce, ale nemohli udělat nic.

,,Kurva..." zaklel, ale to už mu starší vtiskl do rukou zbraň a nabil vlastní. Byl trošku zmatený kde je vzal, ale na otázky nebyl čas.

,,Půjdeme přes obývák a půjdeme jim do zad. Ale buď opatrný, je jich tam víc"

V tichosti došli ke dveřím, jenže když uviděli situaci tam, vyděšením se jim zatajil dech. Sunghoon i Sunoo. Vyšší ležel na podlaze s několika střelami v hrudníku, zatímco brunet byl na gauči. Rána přímo do čela.

Hyunjin se k ním okamžitě rozběhl a zkontroloval jejich tep. Nic. Byli mrtví. Naštvaně semkl rty, ale věděl že teď nebyl čas, protože se ozvaly další výstřely.

,,Niky!"

Jungkook se rozběhl do kuchyně a připravil si zbraň, ale viděl, že situace byla svým způsobem pod kontrolou.

Oba muži byli dole.

Namjoon odhodil zbraň a rozběhl se k černovláskovi, který seděl na zemi v bolestech a držel si prostřelenou nohu ,,Kluku, dýchej, hlavně nesmíš panikařit!"

,,N-nic to není" Vydechl zatímco měl tvář zkřivenou bolestí.

,,Kde se tu vzali?!" Vydechl Jungkook zmateně, jenže Jin ho okamžitě přerušil.

,,Na to teď není čas! Někteří šli nahoru, kde jsou Yoongi a Minho!"

Hyunjin pevněji sevřel rukojeť své zbraně, když v tom za sebou zaslechl kroky ale to už Seungmin křičel.

,,Pozor, za vámi!"

°•°•°•°•°

,,SUNGIE!" Zakřičel Minho, když se otevřely dveře a první střela trefila menšího přímo do stehna.

Bolestně vykřikl a sesypal se na podlahu přímo před může v maskách, co vtrhli do místnsoti.

,,Opatrně chtějí ho živého" řekl jeden z nich zatímco koukal na vyššího. Jakoby se vůbec nezajímali o Jisunga, který se v bolestech svíjel přímo před nimi.

Cítil jak se mu vztekem zatemnilo před očima, zatímco adrenalin se rozproudil po celém jeho tělo. Popadl nůž, který měl v nočním stolku a nepostřehnutelnou rychlostí se rozběhl proti nim.

Nestihli zaznamenat téměř jediný jeho pohyb a dva z nich leželi na podlaze s podřízeným hrdlem. Snažili se po něm střílet, ale všem se úspěšně vyhnul, popadl zbraň jednoho z mrtvých mužů a několika střelami je ukončil.

Za zvuku dalších střel, které se ozývaly celým domem se rozběhl k brunetovi na zemi. Popadl nějaké tričko co leželo na podlaze zatlačit s ním na ránu.

Jisung znovu zakřičel bolestí. Ten zvuk mu rval uši, ale věděl že musel.

Oba byli zmatení co se dělo. Oba byli téměř v polospánku když se rozlehly první výstřely. Chtěli se rozběhnout ven a zjistit co se dělo, ale zaskočili je.

,,Vydrž, dostanu tě ven" Vydechl a znovu na ránu zatlačit, aby zabránil tomu masivnímu krvácení. Bohužel ho znervózňovaly neutichající výstřely, které šly jak z vedlejších místnosti, tak ze spodního patra.

,,B-bolí to..." zaskučel se slzami v očích.

Vyšší ho pohladil po tváři a chytil za ruce ,,Soustřeď se na mě, bude to dobré, jen nesmíš zavřít oči!" Řekl pohotově. Potřeboval vědět co se dělo vedle, ale nemohl ho tu teď nechat.

Najednou zaslechl hlasitý výstřel přímo za sebou. Zmateně se otočil a přímo vedle něj se svalil další z těch mužů.

,,Rychle, vezmi ho, musíme pryč!" Okřikl ho Changbin, který byl očividně ten, který střílel.

Neváhal, vzal brunetka do náruče a následoval ho. Hned na chodbě se setkali s dalšími. Byl to Chan, který nesl na zádech svého černovlasého přítele, přičemž sám měl rozbitý nos a ránu na čele. V tento čas už všechny výstřely utichly.

,,Jste v pořádku?! Co se mu stalo?!" Vykřikl Jeongin vyděšeně když viděl bruneta, co se v bolestech svíjel v jeho náručí. Tak moc proklínal, že měl stále bolavou nohu a jen přidělával starosti.

,,Musíme hned pryč, kde jsou ostatní?!" Zeptal se Chan.

,,Jsou dole. Pokud se postarali o ty ostatní, měli by být na cestě do dodávky. Jděte za nimi, ja zkontroluju jestli tu ještě někdo je" Zavelel Changbin a ostatní přikývli.

Když byli pryč začal prohlížet všechny pokoje, jestli tam nikdo nezbyl. Věděl že Yoongi a Hoseok se ještě ven nedostali. Vběhl do jediné, kde ještě nebyl a spatřil, jak se Hoseok snažil vydrápat ze země zpět na nohy. Měl krvácející ránu na čele, byl zázrak, že se stále mohl hýbat.

Překročil několik mrtvých těl, rychle se k němu rozběhl a podepřel ho z jedné strany ,,Co se stalo, kde je Yoongi?!"

,,Vzali ho a utekli oknem!" Vykřikl a ukázal na otevřené okno.

,,Sakra..." zaklel, jenže to už druhý dostal zpět svoz rovnováhu a znovu chytil svou zbraň ,,neblbni, jsi zraněný!"

,,Nenechám ho znovu unést!" Zavrčel a rozběhl se k oknu. Vyskočil dřív než stihl Changbin něco namítnout.

Mezitím ostatní už čekali v bílé dodávce, Namjoon na sedadle řidiče, vedle něj Seungmin.

,,Sakra, kde jsou?!" Vydechl Jin nervózně.  Stál u dveří dodávky a čekal až dojdou ostatní. Situace byla zlá.

Jisung, Niky a Jungkook byli postřelení. Jimin už se sice staral o jejich rány, ale potřeboval víc než auto lékárničku. Ostatní měli jen povrchová zranění, ale byli také ve stresu. Nemluvě o smrti těch dvou.

Po chvíli přiběhl Changbin ,,Unesli Yoongiho a Hoseok běžel za nimi!"

,,Cože?!" Vykřikl Jin, jenže v tom zaslechli střelbu ,,Jdu tam" řekl a se zbraní se rozběhl přes celý pozemek až na druhou stranu, kde byl průchod na zahradu.

Zbraň už však nebyla potřeba, protože téměř všichni muži v maskách leželi na zemi bez známek života. Poslední muž padl na zem a Hoseok se rozběhl k černovláskovi, který se krčil na zemi v trávě.

,,Jste v pořádku?!" Houkl po nich Jin a rozběhl se k ním.

Hoseok ho vzal do náruče, přičemž menší se k němu okamžitě se slzami v očích přitiskl.

,,Shh, to nic, mám tě" Snažil se ho nějak uklidnit a poté kývl na Jina, aby mu dal najevo že můžou jít. Vrátili se k autu a naskákali dovnitř, přičemž se hned rozjeli. Nikdo nevěděl kam, ale věděli, že na tomto místě zůstat nemohli.

,,Jste všichni v pořádku?! Co se stalo?! Ozval se Taehyung z Namjoonova telefonu.

,,Překvapili nás a máme tři postřelené! Nemáme ale kam jít!" Vysvětlil, zatímco velkou rychlostí kličkoval temnými ulicemi předměstí.

Chvíli bylo ticho, než se ozval znovu ,,Pojeďte ke mě, jiná možnost není. Posílám adresu"


Taekook v další kapitole? 🤭

Každopádně, tahle kapitola měla vyjít až  zítra ale dneska jsem si všimla že tenhle příběh přesáhl 1 000 přečtení a 160 likes!

Nečekala jsem že to hitne tak rychle, takže vám moc MOC děkuji! <333

Trávím teď všechen volný čas dopisováním tohoto příběhu abych vám mohla vydat nový příběh, který je téměř ready ^^

I hope you're excited ;)

A nemůžeme zapomenout na naše september twins ^^

HBD Hannie and Lixie!

Samozřejmě Jungkookie a Namjoonnie, happy birth day!

/Fuuuu to je akcí v tom září/

Tož pro dnešek sbohem a šáteček

Vaše anonymní holčena <3

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top