,,Chan!" Vykřikl Niky a chtěl se tam rozběhnout, ale Changbin ho zastavil.

,,Teď tam nesmíš! Určitě se už dostali z výtahu a za chvíli vyběhnou!" Vyhrkl, přestože se tím snažil přesvědčit hlavně sám sebe.

Sunoo nejistě semkl a rty a pevně se chytil Sunghoonovy paže.

Hyunjin cítil, že je jeho srdce vynechalo pár úderu. Už to trvalo několik dlouhých vteřin a oni nikde. Byl to konec? Začal mít ty nejhorší scénáře před očima když v tom je konečně spatřili.

První běžel Chan s černovláskem v náručí a za ním Seungmin. Z té dálky to nevěděli jistě, ale vypadalo to, že Jeongin byl v bezvědomí, nebo minimálně zraněný.

,,Nastartuju auto, ať můžeme hned vyjet" Vydechl Changbin a otevřel dveře černé dodávky, která stála kousek od nich.

Ostatní naskákali dozadu, jen Hyunjin čekal venku u zádních dveří ,,Channie, Minnie, rychle, sem!"

Přeběhli silnici a hned naskočili dovnitř s tím že Seungmin zavřel dveře dodávky a skočil na přední sedadlo. Kývl na druhého, který seděl za volantem a ten hned nastartoval a rozjel se pryč.

Chan mezitím položil bezvládné tělo černovláska na podlahu dodávky ,,Rychle, potřebuju lékárničku!" Jeongin měl na tváři čerstvou krev, která mu kapela z vlasů a celou levou nohu pokrytou krví.

,,Co se stalo?!" Vyhrkl Sunoo, zatímco rudovlásek se snažil vyhrabat ze své tašky lékárničku.

,,Kůs stropu mu spadl na nohu a zaklínil ho. Při pádu se praštil do hlavy a ztratil vědomí" vysvětlil a chytil ho za ramena ,,No tak, Innie, prober se!"

Hyunjin vytáhl lékárničku a podal mu dezinfekci ,,Musíme ho dostat někam, kde mu pomůžou, ale nemocnice je riskantní"

Chan souhlasně přikývl a pokusil se nějak vyčistit jeho ránu ,,Tohle je špatné. Vypadá to, že má rozdrcenou nohu" Vydechl nervózně a začal hned vymýšlet plán co teď.

Bylo naprosté ticho, než se ozvalo nějaké bolestné skučení.

Jeongin měl stále zavřené oči, ale jeho tvář byla zkřivená bolestí a začal hlasitě lapat pod dechu.

Všichni si uvědomili že se tu opravdu hraje o čas.

Najednou se ozval zvuk mobilu. Hyunjin vytáhl ze své kapsy svůj telefon překvapeně koukal na skryté číslo, které mu volalo. Váhal jestli to vzít, ale nakonec se tomu poddal ,,Halo?"

,,To jsem já kluku. Dej mě nahlas" Ozvalo se. Byl to nějaký počítačově upravený hlas, proto mu chvíli trvalo než mu to došlo.

,,To je ten hacker" vyhrkl a dál ho na hlasiťák.

,,Bingo, ale už vás můžu sledovat jen kamerami na ulicích, coz je otravné, proto mi řekněte jak jste na tom"

,,Jeongin je v bezvědomí a má zraněnou nohu!" Vyhrkl Chan, zatímco mu čistil ránu.

Chvíli bylo ticho ,,Sakra. Našli jste už místo kam jít?"

,,Ne"

,,... no nechtěl jsem to dělat, ale nic jineho mi nezbývá. Pošlu vám adresu kam půjdete. Možná budou trošku proti, ale když Channie hezky poprosí, budete v pohodě" řekl a zavěsil než se stihli kdokoli na něco zeptat.

Sunghoon nejistě naklonil hlavu ,,Proč bys měl zrovna ty hezky poprosit?" Nechápal a zvedl pohled k nejstaršímu.

Ten jen mykl rameny ,,Začíná mě vytáčet, že mluví, jakoby mě znal celé roky..."

°•°•°•°•°•°

Jejich auto zastavilo před velkým domem. Byla to spíš vila. Z venku stalo několik drahých aut, dvě motorky a celkově to dávalo docela přepychový dojem.

Changbin běžel otevřít zadní dveře, zatímco Seungmin se rozhlédl kolem sebe.

,,Proč nás poslal zrovna sem..." zamumlal.

Mezitím ostatní vyskákali z auta a prohlédli si ten obrovský dům.

,,Tak musí bydlet tak dvacet lidi, ne...?" Zamumlal zaraženě Sunoo.

,,Myslíte že je to dům toho hackera?" Nahodil Niki a Chan mykl rameny.

,,Těžko říct, ale v tuhle chvíli nám nic jiného nezbývá" povzdechl si a podíval se na černovláska, který se mu v bolestech svíjel v náručí.

Šli k velké vstupní bráně a nejstarší se nejistě podíval na zvonek. Nevěděli kdo tam bydlí a jestli jim vůbec pomůžou. Všiml si, že u zvonku je malá kamera, takže okamžitě budou vědět, kdo stojí u brány. Neměl však jinou možnost a ani čas.

Zhluboka se nadechl a zazvonil. Napjatě stali a čekali jestli se někdo ozve.

Po chvíli se ozval tichý šum a poprvé uslyšeli něčí hlas ,,Channie, co tu děláš? Jak ses sem dostal?" Ozval se zmatený hlas nějakého kluka.

Přišel mu ten hlas povědomí, ale nedokázal v tu chvíli poznat kdo to byl.

Zatímco si všichni vyměňovali nejisté pohledy, on se konečně odhodlal k nějakým slovům.

,,S kým to mluvím?" Snažil se znít sebejistě.

Tato otázka však vyvolala i v osobě na druhé straně zmatení ,,Nevíš komu zvoníš na dveře?" Podivil se.

Než však stačil Chan odpovědět, uslyšel z reproduktorů nějaké kroky. Nejspíš přiběhl někdo další.

,,Hej, právě jsem zjistil že naše stará budova SE vyletěla do vzduchu a ~ Channie? Jak ses sem dostal?"

Byl to další povědomí hlas. Co se tu sakra dělo. Každopádně ho vytáčelo, jak ho oslavovali, když sám nevěděl kdo to byl.

,,Vybouchla nám budova přímo před nosem a jeden z nás je vážně zraněný! Nemáme kam jít, kvůli bezpečnosti a byli jsme poslání sem" řekl ve zkratce a dost naléhavě.

Několik vteřin bylo opět ticho ,,Kdo vás sem poslal?"

,,To popravdě nevíme, je to prostě nějaký hacker, který nám už nějakou dobu pomáhá" vysvětlil.

Šum přestal, což znamenalo, že ztratili spojení.

,,Co teď" Vydechl Sunoo zoufale ,,Vždyť Jeongin vykrvácí!"

Chan zoufale semkl rty a pevně si ho k sobě přitáhl, aby se ujistil, že stále cítil jeho teplo, když v tom se brána začala otevírat.

Překvapeně se na sebe podívali a po krátkém zaváhání se vydali dovnitř. Prošli před uhlazenou příjezdovou cestu rovnou ke vchodových dveřím.

Nemuseli ani klepat a dveře otevřely. Před jejich očima se objevil kluk, podobně vysoký jako Hyunjin. Měl černé vlasy, krásné oči, ještě hezčí tvář a pravou ruku měl celou potetovanou. Byl v obyčejném pohodlném domácím oblečení.

Když ho Chan spatřil, šokovaně zatajil dech ,,Kookie?!" Vyhrkl.

,,Rychle pojďte dovnitř, venku to není bezpečné! Jimin už čeká nahoře!" Řekl a všechny je pustil dovnitř.

Ze slušnosti odhodili boty a následovali ho chodbou do velkého obýváku, spojeného s kuchyní. Tam stali další dva lidé.

Oba byli vysocí, s tím že ten výši měl šedé vlasy a druhý je měl tmavě hnědé.

,,Joon?! Jin?! Začínám být opravdu zmatený" zamumlal.

,,Už je to doba, ale vidím že jsi pořád nevyrostl. Naopak Seungmin te přerostl" uchechtl se ten vyšší, ale jejich konverzaci přerušil černovlasý kluk, který doběhk dolů že schodů.

,,Všechno je připravené, tak se přestaňte vykecávat!" Houkl po nich a prohlédl si všechny nové příchozí ,,takže tohle je tvůj tým Channie? Nevypadá to zle" usmál se.

Chan si znovu jen povzdechl. Dnešek byl prostě plný překvapení. ,,Půjdu s ním nahoru, vy ostatní zůstaňte tady" řekl a se svým přítelem v náručí následoval toho černovláska nahoru.

Ostatní se jen nejistě rozhlíželi. Co teď měli jako dělat? S neznámými lidmi v neznámému domě.

,,Tady jste byli celou dobu?" Zeptal se Seungmin.

Ten nejvyšší přikývl ,,Je to všechno složitější. Teď je důležité, aby ten klučina nepřišel o nohu"

Posadili se na gauč a chvíli si normálně povídali, aby zabili čas. Ten nejvyšší byl Namjoon a ten brunet se jmenoval Seokjin. Také zmínili jméno toho černovláska. Hoseok. Všichni byli o pár let starší, ale nebyl to až tak velký věkový rozdíl.

,,Takže vy jste BTS o kterých mluvil Chan tehdy" zamumlal Niki.

Jin přikývl ,,Už to tak bude. Dlouho jsme nepotkali někoho z SE. Jak jste se dostali do téhle situace?" Zeptal se zmateně.

Hyunjin nejistě semkl rty ,,To je docela dlouhý příběh..."

,,Myslím že času máme dost, vzhledem k tomu, že tu nejspíš v dohledné době zůstanete" řekl Jungkook docela klidně, na to že se mu právě několik neznámých lidí ubytovalo v domě.

Pokusili se jim teda všechno vysvětlit. Kdo jsou Minho a Felix, zmizení těch dvou, špionáž v jejich vlastním týmu a v neposlední řadě toho hackera, který je sem poslal.

Trvalo to nějakou tu chvíli a za tu dobu stihnul Sunoo usnout Sunovi na klíně.

Namjoon zamyšleně přikývl ,,Opravdu nevíte kdo je ten co vás za námi poslal? Protože o téhle lokaci by nikdo neměl vědět" zamumlal trošku nejistě.

,,Musel to být někdo zkušený. Tohle jen tak někdo nedokáže. Sbírat informace od SE. Bez problémů se dostat přes vaše zabezpečení. A ještě k tomu vás poslat zrovna sem" povzdechl si Jin a promnul si tváře.

,,Popravdě, mám takový typ, kdo by to mohl být" Ozval se Chan, který seběhl po schodech dolů s Hoseokem za zády.

,,Co Innie?" Zeptal se Seungmin téměř okamžitě.

Chan se postavil k nim ,,Má rozdrcenou nohu, ale Jimin říkal, že to zvládne"

,,O čem se bavíte?" Zeptal se Hoseok, aby nebyl úplně mimo konverzaci.

,,O tom hackerovi" řekl Hyunjin a on zamyšleně přikývl.

Jin tázavě naklonil hlavu ,,Ty máš tip?"

Chan zakýval hlavou ,,Nevím jak moc je to pravděpodobné, ale řeknu vám své důvody. Když jsme se s ním poprvé potkali, poslal nám několik spisů které týkaly jednoho člověka"

,,Koho?" Zeptal se Joon.

,,Yoongiho"

V tu chvíli všichni ztichli. To jméno neslyšeli dlouho.

Hoseok pevně semkl obě pěsti ,,Proč právě jeho?" Nebylo až tak překvapivé že zmínění jeho jména v něm vyvolá bouří.

Druhý jen mykl rameny ,,Nevím. Zjistili jsme díky tomu, že Yoongi byl v té laboratoři odkud jsou Felix a Minho" zamumlal a začal něco hledat ve svém mobilu. Hledal ty dokumenty, možno řečeno deník, který dostali a podal mu to.

Hoseok si to rychle přečetl a naštvaně semkl rty, přičemž ho podal Namjoonovi.

Ten udělal to samé ,,Já věděl že s tím měli něco společného..." zasyčel a vrátil mu mobil zpět ,,je to pravda, tohle byla jeho mise, sám jsem mu ji dal. Mysleli jsme že s jeho zmizení mají něco společného, ale nenašli jsme žádnou stopu. Ani za těch dlouhých šest let..." povzdechl si.

,,Ten hacker nám to poslal jen tak. Jakoby chtěl, abychom se na to podívali a prošetřili to" vysvětloval dál.

,,Proč by to po vás kurva chtěl?!" Vyprskl Hoseok, který už pomalu ztrácel sebekontrolu.

,,Klid, Hobi, musíme ho nechat to doříct" Vydechl Jin a chytil ho za zápěstí, aby ho posadil vedle sebe.

Menší poraženecky svěsil ramena a sklopil hlavu.

Chan se nejistě nadechl, aby mohl pokračovat ,,Taky nám řekl něco zvláštního. Že má tajemství, které nemůže prozradit. Že kvůli tomu opustit svou rodinu a jeden z jeho přátel si doteď odpykává trest, protože zná pravdu" řekl a krátce se odmlčel, aby to ti čtyři mohli zpracovat.

,,Kdo si teda myslíš že to je?" Zeptal se Namjoon.

,,Myslím si, že je to Taehyung"

,,T-tae?!" Vyhrkl Kook šokovaně a vyskočil na nohy.

Ostatní vypadali podobně překvapeně, jen Namjoon se nad tím racionálně zamyslel ,,Proto vás poslal právě sem..."

,,T-to přece n-není možné! C-celých těch š-šest let..." zakoktal nevěřícně, zatímco se mu do očí dostávaly první slzy.

,,Kookie, pojď si zase sednou" zamumlal Jin starostlivě a posadil ho zpět na gauč.

Namjoon si zoufale povzdechl a promnul si tváře ,,Dává to smysl. Neznám lepšího hackera než je on. Všechnu tuhle práci mohl zvládnout jedině on"

Tmavovlásek neodpověděl, jen zničené složil tvář do dlaní.

,,Co s tím má společného Yoongi? Myslíte že..." zeptal se Hoseok opatrně.

Chan přikývl a ukázal mu obrázek té dlouhé básničky vyryté na zdi, kterou jim před měsícem poslal Jisung ,,Tohle nám poslal Jisung, když se mu podařilo s námi spojit. Těsně předtím, než zmizel Felix. Podle toho to vypadá, že ho dlouho někde drželi"

Černovlásek si to pomalu přečetl. Jeho srdce se rozbušilo při každém jednom slově. Byl si jistý že úplně zapomněl vnímat okolí, když spatřil jeho podpis.

,,Takže myslíš že je naživu?" Zeptal se Jin a on přikývl.

,,T-takže je celých těch šest let... někde zavřený..." zamumlal Hoseok monotónně.

,,Musíme ho dostat zpět. On I Tae se k nám musí vrátit!" Vyhrkl Jungkook.

,,Můžeme si pomoct navzájem" vložil se do toho Hyunjin, který doteď mlčel stejně jako ostatní.

Namjoon zaujatě pozvedl obočí ,,Navzájem?"

Rudovlásek přikývl ,,Dostaneme je všechny zpět. Když spojíme síly, Felix, Jisung, Yoongi i Taehyung se k nám vrátí" řekl sebevědomě a prohrábl si vlasy. Už toho měl po krk. Chtěl ho dostat zpět. Potřeboval jeho přítomnost.

Nastalo dost nepříjemné ticho. Někteří se snažili vše zpracovat, někdo zamyšleně koukal do prázdna a jiní mlčeli ze slušnosti.

Po chvíli se Namjoon zhluboka nadechl a spráskl ruce k sobě ,,Dobrá. Zítra si o tom pořádně promluvíme"

,,Zítra?! Pokud Yoongi opravdu žije, musíme ho najít co nejdřív! Nemůžeme čekat až do zítra!"

Jin mu položil ruku na rameno ,,Hlavně klid Hobi"

,,A-ale"

,,Taky bych to nejradši vyřešil teď, ale bude to tak lepší. Vím že to pro vás musí být hrozné, ale byli to i naši přátelé. Všechno si musíme nechat projít hlavou, plus by si Chan a ostatní měli odpočinout" povzdechl si a vyskočil na nohy ,,Máme dva volné pokoje nahoře a jeden ve sklepení. Nějak se ubytujte, odpočiňte si a Jin něco uvaří"

°•°•°•°•°•

Věřte tomu nebo ne, dům byl tak velký že se bez problémů vešli úplně všichni, aniž by někdo musel spát na zemi.

V přízemí spala většina členů bts s tím že každý měli svůj pokoj. Jediní Jungkook a Hoseok měli pokoje nahoře. Hoseok se rozhodl k sobě vzít rudovláska a Minho i přes dost velký nesouhlas skončil s nejmladším členem bts.

Jeden hostovský pokoj obsadili Sunghoon a Sunoo, v druhém ležel Jeongin, s tím že Chan se uvelebil na křesle vedle něj, prorze ho nechtěl pouštět z oči.

Malý, ale útulný a příjemné chladný pokoj ve sklepě sdíleli Seungmin a Changbin.

Takhle to však vydrželo jen na chvíli, než se potvrdilo, že Minho opravdu nesnese přítomnost někoho cizího.

Zalezl do rohu pokoje, schoulil se do klubíčka a odmítal s kýmkoli mluvit. Nechtěl se zvednout ani kvůli jídlu.

Jungkook se ho snažil uklidnit, ale kdykoli se k němu chtěl přiblížit, brunet ho nenechal.

Hyunjin nakonec zasáhl a dohodl se s ostatními, že bude lepší když se s ním Jimin vymění. Ukázalo se to jako účinná metoda, protože rudovlásek byl přeci jen někdo, komu Minho věřil asi ze všech nejvíc. Pokud samozřejmě nešlo o Felixe, nebo Jisunga.



Yo ^^

Co myslíte, žije Yoongi? Je ten hacker opravdu Taehyung?

Možná se dozvíte v další kapitole a já se pro dnešek poroučím ;)

Vaše anonymní holčena <3