,,Blok A, čistý."

,,Blok D také."

,,Uzavřel jsem Blok C, Sung a Hyunjin můžou dovnitř."

,,Rozumím," vydechl tmavovlásek a vytáhl z bezvládného těla v uniformě svůj nůž. ,,Hyunjinnie, čeká nás jeden nezbedný doktůrek," zahihňal se.

Rusovlásek si vyměnil zásobník ve své zbrani a podíval se na všechna ta mrtvá těla kolem. ,,Pojďme," odvětil a rozběhli se společně bílou chodbou.

Kolem nich se rozléhal zvuk sirén a světla na stropu blikala červeně.

,,Pozor, naproti vám míří asi sedm mužů. Nechte je proběhnout, otevřu vám dveře, které jsou přesně deset metrů od vás."

Hyunjin přikývl a svůj pohled upřel na dveře kousek od nich, které se pomalu otevřely.

Chytil menšího na paži a vběhli dovnitř. Jen překročili práh a dveře se opět zavřely.

,,Sedm bychom jich zvládli..." zamumlal nespokojeně.

,,Já vím, ale rozkaz byl rozkaz," povzdechl si a přel se zády o dveře, aby si mohl oddechnout.

Zvedl hlavu a rozhlédl se, kam to vůbec vešli. Celá místnost byla ponořená ve tmě. Jediné so svítilo byla nějaká tlačítka na druhé straně.

Kolem to smrdělo dezinfekcí a všemožnými chemikáliemi.

,,Cesta volná, můžete jit," zněl další rozkaz ve sluchátku.

Dveře se otevřely a oba chtěli vyběhnout ven, jenže Hyunjin v dálce něco zahlédl.

Když místnost ozářilo rudé světlo z chodby, zahlédl krásný pár oči, který ho donutil se na chvíli zastavit. Ty hnědé hloubky ho pozorovaly z úplně tmy, jakoby zářily. Stačilo však jen mrknout a bylo to pryč.

,,No tak, nemáme čas!" okřikl ho Jisung a popadl jeho zápěstí.

Vyšší nad tím jen zavrtěl hlavou. ,,Máš pravdu, jdeme," vydechl a rozběhli se dál.

,,Dva vám jdou do zad."

Hyunjin se za běhu otočil a spatřil dvě figury, které běžely jejich směrem. Jen se pobaveně ušklíbl a namířil na ně svou zbraní. Stačily dva výstřely a oba leželi na zemi.

Neztráceli čas a běželi dál.

,,Dveře po vaší levici vedou na schodiště. Třetí patro."

Jisung otevřel dveře a po schodech vyběhli do třetího patra. Rozhlédli se kolem sebe. V této chodbě bylo mnohem víc dveří než bylo na spodním patře.

Nebyla tu ani stopa po něčem živém. Světla stále blikala červeně a zvuky poplašného systému jim rvaly uši, ale kolem nikdo. Žádné jiné zvuky, ani těla, nebo krev.

Menší se k němu opatrně naklonil. ,,Myslel jsem, že Niki a Seungmin to tu měli vyčistit..."

,,Sunoo, kde je problém?" houknul a čekal na hlas v jeho sluchátku.

,,Snažím se je kontaktovat, ale nic. Sakra, možná vtrhli do pasti. Rychle je běžte najít. Jeongin už prohledává kamery."

Hyunjin si jen povzdechl. ,,Tohle nám chybělo. Já ty hajzli z AT tak nenávidím!" zaklel a společně se rozběhli dál.

,,Našel jsem je, mají je jako rukojmí. Seungmin je v bezvědomí. Jděte rovně a uvidíte mrtvá těla a krev kolem. Odtamtud už trefíte, já dám vědět ostatním. Použijte ventilaci."

Menší zmateně pozvedl obočí. ,,To je všechno? Víc nám neřekneš? Třeba kam přesně jít?" sykl, ale další odpověď už nedostali.

Druhý jen zakoulil očima, jenže když zabočili za roh, uviděli to o čem mluvil.

Bílé zdi i podlaha byla pokrytá čerstvou krví a na zemi leželo několik desítek mužů přes celou dlouhou chodbu.

,,Odvedli dobrou práci," zkonstatoval Hyunjin a rozhlédl se. Hledal nějaký vstup do ventilace, jak jim poradil.

Menší udělal to samé a byl úspěšnější. ,,Támhle nahoře!" vydechl a ukázal na mřížku na stropě.

Stoupli si přímo pod to a rudovlásek schoval zbraň za svůj opasek. ,,Vysadím tě a ty mi pomůžeš nahoru."

Pomocí vzájemné spolupráce se dostali do toho stísněného prostoru a začali se plazit dál.

,,Je tady hodně prachu."

,,Zrovna tady asi neklízí," odvětil vyšší pobaveně, zatímco ho následoval.

Po chvíli konečně zaslechli nějakou odpověď ze sluchátka.

,,Měli by být v místnosti pod vámi. Je tam náš cíl a asi deset dalších ozbrojených mužů. Nedělejte nic zbrklého, myslete na ty dva."

,,Sunghoon a Jake už jsou na cestě, ale Jay a Binnie mají komplikace a budou tam později."

,,Dobře. Počkáme na ně," špitl Jisung a pokračovali v cestě. Netrvalo dlouho a zaslechli nějaké hlasy, což byl pro oba signál, aby se pohybovali neslyšně.

Skrz malou mřížku k nim doléhalo malé světlo. Muselo to jít odtamtud.

Brunet byl vepředu, takže opatrně nakoukl, co se pod nimi dělo.

Jako první spatřil muže v bílém plášti, který něco v rychlosti zadával do počítače, zatím co ostatní muži sbírali nějaké věci ze stolů a skříněk.

Poté uviděl přímo pod nimi další čtyři osoby.

Dva ozbrojení muži v těch tmavých uniformách a dva mladší kluci.

Jeden z nich jen naštvaně koukal kolem s rukama svázanýma za zády. Jeden muž ho drželo od nějaké akce nožem priloženým u jeho krku. Viditelně se dotýkal jeho bledé kůže.

Ten druhý měl tmavé vlasy, stejně jako první. Ale bezvládně ležel na podlaze též s rukama za zády.

Naštvaně semkl pěsti. ,,Tohle si vypijou..." špitl Jisung a doufal, že každou chvíli dostanou pokyn k nečekanému útoku.

Hyunjin se mezitím soustředil na jejich konverzaci.

,,Skoro vše je smazané. Zničte co můžete, jediné co chybí jsou N4 a N7. Kdyby se jim dostali do rukou, budeme nahraní," ozvalo se a oba zpozorněli.

,,Innie, Sunoo, ničí důkazy a výzkum, musíme zasáhnout!" spitl Han naléhavě.

,,Sakra. Ti dva tam budou každou chvíli. Použijte kouřovku a dokončete to, ale ti dva jsou priorita."

Oba na sebe kývli a menší vytáhnul několik malých kuliček. Vypadaly jako skleněnky, se kterými si děti hrají venku na písku.

Tiše vytáhl mřížku, aby se hned mohli dostat dolů a kuličky pustil.

Celou místnost pohltil tmavý kouř a rozjela se panika.

Jisung skočil dolů, s rudovláskem hned za patami a na slepo vběhli do kouře.

Bylo to rychlé. Výstřely a vyděšené výkřiky se rozhléhaly celou místností.

Po chvíli zaslechli otevření dveří a výstřelů přibylo. Posily dorazily. Mohli jen doufat, že z jejich strany.

Když už se kouř pomalu rozplynul, Han uviděl zajatého chlapce, jak si snažil  rozvázat ruce.

,,Niki!" vyhrkl a okamžitě ten provaz přeřízl.

Byl vyšší než on a podle tváře také mladší.

Promnul si bolavé zápěstí, ale než stihnul odpovědět, vytáhl zbraň. ,,Za tebou!"

Menší se otočil a sotva se vyhnul podlému útoku ze zálohy.

Niki toho muže střelil do hrudi a oba se rozhlédli kolem. V místnosti přibyly další dvě osoby.

První měl světle hnědé vlasy a jeho bledou tvář zdobila čerstvá krev, zatímco jeho parťák vypadal nedotčeně, jen jeho blonďaté vlasy byly trošku pocuchané.

Další pohled věnoval rudovláskovi, který koukal na mrtvého vědce u jeho nohou. Všichni byli bez známek života.

,,Mise splněna," povzdechl si blonďák a starostlivě se otočil na bruneta, který ležel na zemi a jeho parťák ho rozvazoval.

,,Co se stalo? Je v pořádku?"

Niki přikývl. ,,Schytal nějakou uspávací šipku nebo co to bylo. Funkce má v pořádku, ale radši bych ho vzal rychle zpět, mohl to být jed s pomalejším nástupem účinku."

Hyunjin si schoval zbraň. ,,Pojďme rychle. Nemám z tohohle místa dobrý pocit," zamumlal a otočil se na blonďáka. ,,Sunghoon—" začal, ale přerušil ho onen hlas ve sluchátku, který uslyšeli všichni.

,,Pozor! Binnie a Jay jsou ve druhém patře a něco na ně zaútočilo. Ztratil jsem signál. Hyunjin, Jisung a Sunghoon, vy je jděte najít. Vy dva vemte Seungmina a vypadněte co nejrychleji!"

Niki si bezvládného kluka přehodil přes rameno. ,,Já a Jake se teda odpojíme. Buďte opatrní."

°•°•°•°•°•°

Jisung ostražitě nakoukl za roh, ale nikoho neviděl. Jen naštvaně smekl rty. ,,Zase nikdo. Kde můžou být?" zasyčel a podíval se na ty dva.

Sunghoon jen mykl rameny a otočil se na rudovláska, který vypadal dost zamyšleně.

,,Jinnie, jestli se nebudeš soustředit nemusíme se vrátit, víš to?" zavtipkoval.

Hyunjin si promnul tváře. ,,Promiňte. Přemýšlím nas tím, co říkal ten chlap, doktor, nebo co on vlastně byl. N4 a N7. Říkal něco o tom, že se k tomu nesmíme dostat. Co myslíte, že to bylo?"

Nejmenší mykl rameny. ,,Nevím, ale teď je to jedno. Musíme je najít a —"

V tu chvíli sebou všichni překvapeně trhli, protože zaslechli nějakou ránu. Následovalo několik výstřelů.

,,Sakra," zaklel rudovlásek a hned se rozběhli za zvukem.

Pár metrů od sebe uviděli otevřené dveře. Bylo jasné, že odtamtud šel ten hluk.

Než však stihli vtrhnout dovnitř, přímo před jejich očima z té místnosti někdo doslova vyletěl a s bolestný heknutím narazil zády o stěnu.

,,Binnie!" vykřikl vyděšeně Jisung a ještě zrychlil.

Doběhli k němu a nejmenší padl na kolena. ,,Co se stalo?" vyhrkl a se zatajeným dechem pozoroval, jak mu z hlavy teče po tváři silný tok čerstvé krve.

,,N-nevím... prostě se tam ti dva zjevili," zasípal a ukázal do tmavé místnosti.

Hyunjin se podíval tím směrem a spatřil tmavou siluetu nějaké osoby. Byla divně shrbená a v ruce držela ocelovou trubku. Hned mu na tom přišlo něco divného.

Changbin ještě pokračoval. ,,Má hroznou sílu... nedá se proti němu bojovat a došly mi náboje..."

,,Sungie, zůstaň s ním. Já a Niki to vyřešíme," zamumlal a očima mu naznačil, aby ho následoval.

Pomalu vešli dovnitř a rudovlásek rychle vyměnil nový zásobník. Ta osoba stále stala na druhém konci místnosti a nehýbala se.

Využil toho a rozhlédl se. Uviděl na zemi ležet kluka s tmavě modrými vlasy. Byl opřený o zeď a zoufale lapal po dechu.

,,Jay!" vyhrkl Niki a rozběhl se k němu, zatímco Hyunjin stále nespustil oči z té kreatury před ním.

Začal se přibližovat. Pomalu, ale jistě. Čekal jestli se pohne, ale ono nic. Slyšel jen jeho hlasitý a agresivní dech.

,,Co jsi zač?" vydechl, ale překvapivě žádnou odpověď nedostal. Namířil na něj svou zbraň, když v tom něco zaslechl.

Znělo to, jako tiché vzlyky, sotva postřehnutelné. Než se však stačil zorientovat, ta osoba po něm vystartovala.

Několikrát vystřelil, ale pokaždé se vyhnul. Byl tak rychlý, že ho sotva stačil sledovat.

,,Hyun, pozor!" zakřičel někdo za ním, ale než stihl zareagovat, byl přišpendlený na zemi.

Zmateně zvedl hlavu a poprvé viděl tvář. Byl to brunet, o něco menší než on a nejspíš i straší. Oči měl agresivně vykulené. Vypadal trošku, jako zvíře.

Snažil se ho ze sebe shodit, ale byl opravdu silný a jeho zbraň mu vypadla z rukou.

,,Nechte nás na pokoji..." zasycel tiše, ale agresivně.

Rudovlásek překvapeně zalapal po dechu. Z toho hlas šel docela mráz po zádech.

V tu chvíli si všiml něčeho na jeho krku. Ve tmě bylo těžké to přečíst, ale nakonec se mu to povedlo, přestože mu zarýval nehty do ramene.

N4

,,Jinnie, zůstaň na místě!" zakřičel Niki a zbraní namířil na toho agresivního kluka.

,,Ne, počkej!" vydechl rudovlásek, jenže v tom z něj slezl a rychle odskočil k rohu místnosti. Tam se postavil do bojového postoje a znovu vzal do rukou tu tyč.

Hyunjin se posadil a bolestivě si promnul rameno. Zaujal ho ten nápis na jeho krku. N4.

Niki mu pomohl na nohy. ,,Není ti nic?"

,,Jsem v pohodě," odsekl a dál ho pozoroval. Znovu mu na tom něco přišlo divné. Byl dost silný na to, aby je zabil, ale místo toho ustoupil, když vycítil další útok. Nedávalo to smysl.

Leda že by...

Najednou se mu rozsvitilo v hlavě. ,,Nestřílej! Podívej, něco chrání, něco je za ním!" vydechl a ukázal jeho směrem.

Druhý zmateně zamžikal. ,,Co na tom záleží?"

,,Má na krku napsáno N4," řekl a druhému to hned došlo.

,,Myslíš že..?" vyhrkl překvapeně a rudovlásek přikývl.

Schoval zbraň a začal něco hledat v kapse ,,Changbin říkal že jsou tu dva... Co když N4 a N7 nejsou žádné soubory, nebo zbraně, ale jsou to lidé."

Korekce: 22.6. 2k24
Počet slov: 1873