Ahojky jsem Hobi,, je mi 30 a současně bydlím v Paříži...

Ahojky já jsem Týnka, je mi 25 a v  současné době jsem ve své domovině v Paříži a bydlím tu už od svých 4let.

Chtěla bych vám vyprávět svůj životní příběh ke kterému se píše ne jen osud ale i náhoda a štěstí v neštěstí...

Takže pokud máte teď na mě chvíli čas, tak se pohodlně usaďte a věřte že do 5 min neskončím.. připravení?? Ještě si zajděte na toaletu ,, to bude jistější....

Tak můžeme??? ( Si připravená)😘

Stalo se to v prosinci roku 2025. Přesněji 24. prosince ,, jo já vím štědrý večer, ale vydržte. Tehdy se to totiž stalo. Ale,, začnu týden předtím okey.. aby jste věděli co a jak.. a hlavně proč 🤔

Víte,, umřela mi jedna velmi mě důležitá osoba, kterou jsem strašně moc milovala a bez ní bych tu asi nebyla. Ne maminka to nebyla i když bych ji mohla za ní považovat, když mi prakticky zachránila život..
No ale to je odbeh od toho,, takže..
Když umřela odkázala mi jeden velice ji dráhy předmět který se v její rodině předávala po všechny generace.. jenže ona neměla dceru nebo syna , no a tak ho věnovala mě ....
Šlechetný že?
"Pomalu se dostáváme k tomu určitému bodů"

Během čtení pozůstalosti přišly na to že jaksi zapomněla platit daně z domu co jí patřil,, a vše okolo.. Takže ji to nakonec zabavila banka no a ten onen předmět chtěly taky zabavit,, ale!! "Tady máme to ale a proč....
Byl až moc cenná a proto ho banka odmítla a navrhly kupce...
Ale proč by za ten šperk někdo chtěl dát tak velkou sumu... A když mi ten bankéř řekl že ten mladý kupec je až moc bohatý a že prostě sbírá všelicos,, určitě mi dá tu sumu co ještě zbývá..

Nechtěla jsem se sejít z nějakým starým paprdou,, tak jsem to nechala na tom bankéři aby to dohodl a případě mi dal vědět ..
Ještě ten večer mi bankéř volal že se chce kupec sejít a podívat se, dost důrazně jsem ho žádala aby to vyřídil za mě .. Jenže ten kupec trval na tom abych tam byla, bože ještě by chtěl abych s ním strávila nějaký ten jeho poslední den, a za to by ho odkoupil.. "fuj"

Z velkou nechutí jsem se oblékla do tepláků a  vytahanem tričku, možná bych si ho aspoň znechutila... Tedy doufám..
Zavolala jsem si taxi a mohla jsem jet, v srdci jsem měla nechuť a odpor už jen z toho že si mě ten páprda vyžádal osobně..
Po příjezdu do vily jsem mohla nechat oči na ten úžasný výhled na tu krásnou zahradu, ale nemohla jsem podlehnout...
Když řidič taxíku odjížděl, ještě stihl říct "hodně štěstí slečno, budete ho při něm potřebovat"

V první řadě jsem nechápala o co go, ale pak mi došlo že ho ten řidič určitě nějakým způsobem znal. Ale mohla jsem to jen myslet, a výsledek by byl jiný..

Z velkou nechutí jsem zazvonila a po chvíli se brána otevřela, z velkým nádechem a hlubokým výdechem jsem vstoupila. Byla jsem už jen kousek od vchodových dveří, když v tom se otevřely a v nich stal postarší pán..
Chtěla jsem už pozdravit, ale začal o sekundu dřív než já..

"Dobrý den, pojďte dál. Můj pán vás už očekává"

První myšlenka byla, majordoma.. ulevilo se mi jelikož se tvářil hodně nepřátelský.. A věděla bych že by něco nechtěl, jenže mi došlo že v tom velkém domě je jeho pán který by to možná chtěl.. zase pocit znechucením..
Pozdravila jsem ho a vstoupila, už jen ta chodba byla velká asi jako můj pokoj.. Než mě dovedl do ehm knihovna? uběhly asi tak 3minuty, vážně je to tu tak moc velké...
Vstoupila jsem a viděla jsem že někdo byl u velkého stolu,, přesněji 3 lidé a jedno dítě..

Majordoma si odkaslal a ohlásil mě, pak se otočil a odešel. "Sakra ten je mrzutej"
Když jsem se otočila všichni na mě koukaly, bože ja to řekla nahlas?
"Omlouvám se"
Nic, ticho po pěšině..
Dva ze 3 se začaly loučit s tím mladým, oh sakra je pěkný..
Ten mladý předal to dítě postarším pánovi, ehm mohlo by mu být kolem 60 roku, a odcházely mým směrem. Tam pan se na mě podíval, pousmál se a potichu dodal. "Hodně štěstí..

Sakra co??

"Promiňte, mám mít schůzku s panem který by odkoupil můj náhrdelník. Vy jste zástupce kupce?

Koukal na mě skrze ty květiny a já nevěděl co se děje... Pak pomalu šel mým směrem, a mě to tak zaskočilo že jsem couvla o jeden krok..
Usmál se a pak promluvil..

"To já jsem ten kupec,, já chci koupit ten šperk..

Jen jsem vyvalila oči a neměla jsem v tu chvíli co říct... Snad jen : "paní...
Sakra zase jsem to řekla nahlas..

"Omlouvám se ale, proč?

"Co proč?

"Proč chcete koupit ten šperk, ani neznám hodnotu. Vy snad ano?

"Ten šperk se mi líbí a ano samozdrejmě že vím jakou má hodnotu, je nesmírně vzácná a jediná svého druhu.

"Aha.. No ale pro mě má jen citovou hodnotu, ne majetnickou.

"Jakou citovou?

" Dala mi ji mně hodně blízká osoba. Nechci ji prodat, ale nemám na výbranou..

"Kolik ještě potřebujete peněz k doplácejí?

"Milion dvěstětřicet tisíc dolarů... Tolik bohužel nemám.

"A co takhle dohodu?

"Nechci být zla nebo nevděčná, ale nevyspim se s vámi a ani z nikým jiným jen abych za to dostala zaplaceno..

"Promiňte ale nejste můj typ. To za prvé, a za druhé... Nejsem netvor abych vás nabízel někomu jinému za peníze..

"Promiňte to bylo netaktní.. Tak o čem je ta dohoda??

"Potřebují pomoc ze synovcem. Vydržte měsíc a ty peníze vám dám a ...

"A?

" Šperk vám zůstane...

"A když to nevydržím? Počkat mám hlídat to malé dítě co spalo na tom postarším pánovi?

"Ten postarší pán byl můj otec a dědeček Minsuna.. Můj bratr bohužel už není mezi námi.
Minsun měl pouhých 7 měsíců když se to stalo...

"To je mi moc líto, upřímnou soustrast 🥺
A co matka?

"Odpustila ho hned po porodu, mohla si žít pohádkově ale nechtěla..

"Tak na to už nemám co říct..  Měla bych vědět něco o minsunovi? Alergie, zvyklí na nějaký režim, nějaké léky atd?.

"Jen když má spát, musí s ním být. Neusne sám, pak už je to jedno. Alergie nemá žádné a léky taky nebere ..

"Neco o čem s ním nemám mluvit, zakázané slova atd? Oblíbená hračka...

"Má jen svého králíčka.. nic víc. Tady je jedna z fotky, ta mikina co má na sobě je jeho nejvíce oblíbená.. kdyby mohl tak v ní i spí..

"Jste tu tak roztomilí, nevědět že je to synovec řekla bych že je to váš syn...

"Ehm díky. Takže to berete??

"Penize potřebují, takže ano...

"Paráda takže zítra můžete nastoupit, dnešek vám bude stačit??

"Na co?

"Na zabalení vašich věcí, přece nebudete každý den dojíždět?

"Počkat,, mám tu po tu dobu bydlet? Jako 24/7

"Je nějaký problém? Mě tu vadit nebudete, budete se věnovat pouze Minsunovi...
Mě nevadí, ale potřebuji se soustředit na jeden projekt  a to bych nezvládl s Minsunem.

"No dobře, ale nevadí kdybych musela náhle odejít, vzít si ho sebou nebo že by byl na nějakou tu chvíli s vámi???

"Ne pokud to nebude furt...

"Nebude.. Tak pokud nemáte jste něco, šla bych domů.

"Dobře, počkejte venku. Řidič vás odveze domů a zase přiveze ano ..

"To je dobrý, vezmu si tágo..

"Prostě počkejte venku,, bude to vás řidič od teď do konce.

Čekala jsem venku před branami a během chvilky přijel černé SUV, chtěla jsem si otevřít ale přední dveře se otevřely a vyšel mladý muž a už běžel ke mě aby si mohl otevřít...
Hned jsem ho zastavila abych mu už na začátku naznačila aby mi to nedělal. Otevřít dveře si umím ne... Jo a jmenuje se Lukas"

Když jsem dorazila domů, hned jsem si začala balit, ale během balení jsem zjistila že jeden kufr stačit nebude.. Ale taky tu byl velký problém,, nemám druhý kufr. Sešla jsem tedy ty dva schody co má náš činžak a zaťukala na přední sklo na dveřích....

Ehm lukasi, moc se omlouvám ale klidně si zajděte na nějaké jídlo nebo tak, já si potřebují zajít koupit kufr a nějakou chvíli to potrvá než vše bude hotové a připravené...

To je v pohodě, pokud chcete koupím vám ho a vy si zatím můžete vše nachystat.

To po vás nemůžu chtít, raději se něčím na tu chvíli zabavte. Už tak stačí že jste teď můj řidič. 😔

To je vážně v pořádku, když budu ve městě aspoň si něco zařídím.. jen mi řekněte jaký kufr, velikost, barva atd.

A vážně to nevadí?

Ne .

Dobře,, tak stačí úplně normální kufr co vám přijde pod ruku, nějaký malý.. na spodní prádlo atd.

Dobře,, až budu tak zazvoním.

Zvonek je číslo 6. Ještě jednou díky.

Šla jsem si nachystat vše co půjde do druhého kufříku a dobalila jsem si zbytek věci.. pak jsem ještě hodila sprchu a čekala jsem až zazvoní....

Přijeli jsme zpátky do "paláce" a Lukas mi vše odnesl do pokoje pro hosty, nemůžu uvěřit že tu strávím celý měsíc.. Bylo už 7 večer a malý už šel spát, takže jsem měla po zbytek večera klid. Všechny věci jsem si uklidila do přechodné skříňky a svalila se na postel..
Začala jsem číst jednu fakt romantickou a zároveň hodně sexy( žhavě sexy) Roman.
Byla jsem na začátku ale i tak se to tam už pomalu rozehrávalo...
Tak moc jsem se zacetla že si nevšimla kolik je hodin,, paní 2 ráno.
Sešla jsem dolů a do kuchyně jsem už trefila, jenže....

Aaaa,, sakra já se lekla...

Omlouvám se, to jsem nechtěl. Jak to že nespíte ?

Začetla jsem se do knížky, zapomněla jsem na čas.. chtěla jsem se jít napít a pak skusit spát.

Věřím že hned usnete..

To ani ne.. vždy probdím noc v novém..

To znám,, taky jsem to míval. Když jsem byl malý často jsme se stěhovaly a první noc v novém jsem taky nespal.

Jo,, aspoň nejsem jediná..

Chcete na zítřek, tedy už na dnešek ještě volno?

To není třeba, vždy fungují... Mám už tak naspáno hodně hodin do předu takže v pohodě.

Dobře ale kdyby něco tak mi řekněte a na chvíli vás z toho uvolním..

Děkují..

No a já půjdu už na kutě..

Dobře, dobrou noc..

Taky,, jo a ..

Jo?

Neměla by jste se tu producirovat takhle polonahá..

Když jsem se na sebe podívala hned jsem se zakrila do županku co jsem měla jen tak hala bála na sobě... Úplně jsem zrudla,, už jsem se chtěla omluvit ale už odešel..
Bože myslím že se asi hanbou propadnu..
Vypila jsem sklenku ledový vody a vpadla jsem do mého pokoje rychlosti světla, svalila se na postel a tak trochu si zaječela do polštáře...
Co si pamatuji je už jen to jak mi hrál budit, bylo 6 ráno.. ušla jsem na 4 hodinky. Taky dobrý.
Osprchovala jsem se a vše k tomu a sešla jsem do kuchyně, nachystala jsem si kafe a něco málo na snídani. Snědla jsem si to a v klidu vypila kafe, potom jsem udělala kakao pro malého a snídani.. Šla jsem do jeho pokoje a pomalu ho začala budit, trochu se polekal ale není divu.. Uklidnila jsem ho a řekla jsem mu že ho na nějakou chvíli budu hlídat a hrát si.
Nebyl nějak nadčený, ale řekla jsem mu že pokaždé když bude mít strejda malou chvíli, a pokud bude hodný tak si zajdeme na nějaké hřiště... Pak jako by zkameněl a během pár vteřin vyskočil z postele a skákal na matraci..
Tím mi řekl že ze vším souhlasí.. Ach ty děti.

"Minsune, pěkně se vyčůrat, umít a obléct. Nachystala jsem ti kakao a snídani"
"Dobže paní..
"Nemusíš mi říkat paní, říkej mi klidně Týnko"
"Dobže teto tunko "

Aigoo je tak roztomilý,, a jak žvatlá...
Přišly jsme do kuchyně a už tam byl ten postarší pán,, jeho dědeček.. Hned jak ho spatřil tak se na něho vrhnul,, "minsunku pomalu...

"To je v pořádku slečno, já si už zvyknul.

Dobré ráno přejí, chcete něco nachystat?

"Ne to je dobrý, už mám kafe to mi stačí.

Po veškeré seznámení jsme si šli s malým Minsunem hrát do jeho pokoje, pokoj má krásný a hlavně je tu hodně hraček takže o zábavu je postaráno..

Dny ubíhaly a ze dnů už uběhly dva týdny, co mám jako říct, dvakrát jsem musela odejít a jednou jsem ho brala sebou.
Dneska si Hobi vzal volno od práce a relaxuje ve své výřivce kterou má za domem.. Nepodívat se náhodně z okna tak bych si ho nevšimla,, sakra ten má ale tělo.. to vám musím uznat.

Zdrejmě to vážně moc potřebuje, jelikož je už 9 večer a on tam pořád je.. Víte mám i výhled z mého pokoje, a nebýt toho že ty skla jsou z druhé strany prakticky neviditelné, nejspíš by mě viděl jak na něho koukám. On se totiž občas do mého pokoje podívá a já se pokaždé polekám a ustoupíme od okna...
Sakra stal by za hřích...  " Ó můj bože, nevstávej.. aaa bože můj...

Když vstanul podíval se mi do okna a usmál se,, bože snad to nejde vidět nebo jo? Ne!! Upozorňoval mě že..že do okna vidět nejde. Tak proč se usmál?
Vlezla jsem si do postele s totálními rudými tvářemi a obrázkem jeho dokonalého těla,, aigoo..
Ani po hodině jsem nemohla usnout, tak jsem si zašla udělat teplé mléko abych mohla usnout.
Ale to by nesměl být v kuchyni Hobi a jen v kratasech... Sakra práce.

Už jsem chtěla odejít a nebýt toho že mě zahlédl a promluvil..

Ještě nespíte?

Ehm, dělala jsem nějaké resty v počítači když jsem nemohla zabrat, tak jsem si chtěla jít ohřát mléko..
Přijde později...

Nevadí když tu budete,, jen jsem si udělal sendvič a jdu zase příč..

Jo v pohodě...

Obešla jsem ho a zároveň jsem se koukala opačným směrem, abych necivěla jak hladová tygřice ... Slišela jsem jak se uchechtl, zastavilo mě to kousek od jeho těla a otočila jsem se..

Něco k smíchu?

Ale vůbec ne, jen je legrační jak se vyhýbate očnímu kontaktu..

To by jste tu nemusel chodit prakticky nahý.
Uvědomujete si že jste jen v kratasech? A k tomu jsou ještě prakticky mokré?

Jo vím, byl jsem ve vyřivce, tak ještě neuschly.

Jo já vím, divím se že jste se ještě z té vody nerozpustil...

Hmmm,, takže jsem měl správné tušení že jste mě pozorovala?

Opřel se o linku a s úsměvem mě pozoroval, neměla jsem slov.. vážně jsem nevěděla co říct, prakticky jsem se teď přiznala že jsem ho pozorovala jak relaxuje ve vodě... Hned se mi nahrnuly červené fleky do tváří a nemohla jsem nijak než utéct do pokoje a zalehnout do peřin.. Bože taková ostuda...
Po chvíli se ze dveří ozvaly dva malé klepnutí,,
vstala jsem a trochu pootevřela .. Stal tam a v ruce hrnek s teplých mlékem.

To aby se ti lépe spalo, když nemůžeš usnout.

Díky..

Vzala jsem si hrnek a už chtěla zavřít ale nemohla jsem jelikož měl nohu ve dveřích...

Ještě něco?

No ještě taková malá drobná věc,, když někdy nebudeš moct usnout..... Klidně využij moji výřivku, je ti k dispozici...

To raději ne.

Proč ne? Bojíš se že bych se taky rád podíval???

S tím odešel a mě tam nechal stát s otevřenou pusou,, jak jako rád podíval? Sakra však nejsem jeho typ ne,, takhle mi to řekl. Tak jako proč by se jako rád podíval? Sakra ten chlap mě ale štve... Vzala jsem telefon a hned mu to vytmavila...

Šéf:
Nemáte se důvod dívat, nejsem váš typ 😤

Týnka:
Takže když jste se mohla koukat vy, já nemůžu? Já zdrejmě taky nejsem váš typ, tak by to bylo jedno ne?😋

Šéf:
Já jsem neřekla že nejste můj typ to za prvé, za druhé já jsem se nekoukala, jen jsem vás 2× zahlédla to je vše...

Týnka:
Takže se vám líbím?😉 To je dobré vědět 😇

Šéf:
Já jsem neřekla že se mi líbíte!!!  Máte nějakou bujnou fantazii že?😂

Týnka:
Takže se vám nelíbil?😔

Šéf:
To jsem taky neřekla...

Týnka:
Takže kdybych vás pozval na večeři,,,, šla by jste?🤔

To si jako dělá srandu ne? To mě zve na rande?

Šéf:
To mě zvete na rande?🫣

Týnka:
A šla by jste?

Šéf:
To nevím... Musela bych se zeptat mého šéfa jestli by mi dal volno..

Týnka:
Věřím že vám ho dá,, je to určitě chápavý a pohledný muž...

Šéf:
Pohledný to asi je,, a chápavý nevím. Uvidíme jestli mi dá ten volný večer..

Po další hodině psaní jsme si začaly týkat a udělat si z obou dvou srandu. Nechtěla jsem jít někde do restaurace nebo tak, klidně by mi i stačilo Čína do ruky a film.
Domluvily jsme se tedy že uvaří jeho specialitu ve vedlejším domku co má u jezera, trochu se bojím ale to zvladnu.. Na ten den mi dal volno od malého abych si odpočinula případě se prospala a připravila se..

Když jsem zaklepala na ty dřevěné dveře hned mě praštila vůně jídla a popkornu.
Byla jsem omámená vůní a když otevřel dveře a já ho spatřila div se mi nepodlomily kolena..
"Bože můj"

Ehm ahoj.
Ahoj,,, pojď dál.
Joop
Doufám že si nic nejedla, máme co dělat aby jsme vše snědly.
Mám hlad jako vlk..

Večer probíhal úplně kouzelné, pritukli jsme si vínem, snedly tradiční korejské jídlo. Daly si dezert a koukaly na snad všechny filmy o zombií co jsou natočené.. Když jsem se ráno probouzela měla jsem menší kocovinu, ale pořád jsem ležela a bylo mi horko...
Když jsem pomalu otvírala oči viděla jsem kolem mě jednu paží ... S vykulenýma očima jsem musela zakrýt si pusu rukou abych nevykrikla... "Sakra. Co se stalo?
Pomalu jsem otočila hlavu a periferně jsem viděla Hobiho jak se ke mě tulí, bože můj, já jsem ale běhna...
Ale nechtěla jsem dělat předčasné záběry a raději jsem se koukla jestli mám oblečení nebo ne....

"Byla jsem úplně nahá a, a on taky, "sakra ten je ale vybavenéj"

Po chvíli se začal vrťet a já zbystřila,, zavřela jsem oči a vyčkala co udělá.... "Ahh on mě právě???

Okey,,, lidičky. První část, bude ještě jedna. Jelikož i když jsem to chtěla udělat jen na jeden zátah udělám to na dvakrát...

3031slov.

Snad dobrý zlato HopeTynka
Mám tě ráda 💜😘🫂