~16~
Byla jsem ráda, že nejsi smutná z toho, že jsi návštěvu města zaspala. Uvařili jsme si jednoduchou večeři a zamířili na kutě brzy. Ještě večer jsem všechny seznámila s nápadem, jak tě rozveselit, a k mé radosti všichni souhlasili.
Ráno jsme se v kuchyni sešli brzy. Ještě jsi spala, což nám hrálo do karet. Rozhodli jsme se z napadeného sněhu postavit malou vesničku. Uplácali jsme nějaké domečky, udělali okolo několik sněhových andělíčků a nezbylo nám nic jiného než čekat, až se probudíš.
Lísteček se vzkazem jsi nejspíš našla, jelikož jsi po necelé hodině vystrčila hlavu z okna a rozesmála se.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top